středa 14. září 2022

Z Ráje do Pekla a zpět

Peklo je koloběžkový závod seriálu dlouhého koloběhu a hlavně je to blízko. Letos jsem ještě žádný závod nejel, tak proč to nezkusit? Závod je to dlouhý (133 km), ale to jsem na vandru dal za den taky a se zátěží. Sice ne s takovým převýšením, ale říkal jsem si, že se to nějak poddá. Do kopce můžu tlačit a z kopce to jde samo a rovina tam byla tak max 2 km.

Předpověď počasí nic moc, ale zase nic hrozného. Řídil jsem se klasickou poučkou, že zážitek nemusí být příjemný, hlavně když je intenzivní. Na start do Malé Skály jsem jel vlakem a hned ze začátku jsem se přilepil na smůlou pokapaný stolek a následujících 15 minut jsem si se smůly zbavoval. Chytla mě zase na startu, kde jsem zjistil, že se mi nevrací přední brzda. No šla by vracet rukou, ale naštěstí se potom nějak rozhýbala. A to jsem po vandru brzdy čistil. Asi špatně. :-)

smolný stůl

Důležitá je také samozřejmě předstartovní suplementace. Tentokrát to byl koláč, větrník a burčák. :-D


Po startu to bylo napínavé, asi dvě minuty a zase se čekalo na železničním přejezdu. :-D No a potom už jen kopce a zase kopce. :-) Převýšení činilo podle propozic 2200 m, takže slušná porce. Takže nebylo kam spěchat. Chvíli jsem jel s Jirkou Boháčem, který závod organizoval a to mělo výhodu v tom, že z kopce věděl, jak budou vypadat zatáčky a nemuseli jsme zbytečně brzdit. Ale potom mi v jednom sjezdu hodně ujel a já jel sám, jak to mám asi nejradši. Jel jsem na tepy, abych pak někde v Jizerkách nechcípal. Jirku jsem dojel ještě před první občerstvovačkou na 30. km. Ještě nás dojel Matěj a na občerstovačku jsme dojeli ve třech. Během konzumace dorazil Pavel Štork, ale to už jsem odjížděl. Zbytečně neprodlužovat občerstvovačky byla totiž moje jediná šance, jak se lépe umístit. :-D

start

krátké čekání na Přejezdu

Makáme na Zbirohy. :-D


v Železném Brodě

kdesi mezi Brodem a občerstvovačkou - pořád s Jirkou

Matěj a Jirka před občerstvovačkou.

A já hned za nimi.

první občerstvovačka

Občerstvit a rychle pryč.

Sám jsem vyjel do Příchovic, na Jizerku, tam jsem si dal rychlou malou Kofolu, potom stále sám po trochu mokré silnici do Hejnic, kde jsem zamířil na jistotu do cukrárny na punčák. Kafe jsem z časových důvodů oželel, už při cpaní posledního kousku punčáku do krku jsem viděl, jak kluci projíždí. Tak jsem ho rychle vdechl a jal se je stíhat. Do kopce na Libverdu jsem je dojel a potom jsem jel až na druhou občerstovačku v Pekle s Pavlem. Tam nás zase dojel Jirka a kluci se zase cpali a vykecávali, tak jsem jim zase ujel. :-D

výhledy ve stoupání na Příchovice

"Ten dává mým nohám hbitost laně na mých posvátných návrších..."
(u Pyramidy na Jizerce)

Ona ta občerstovačka byla nějaká tajná nebo co, protože v propozicích nebyla a řekl mi o ní až Pavel cestou z Libverdy. Takže jsem byl předzásobený a zdržovat se nemělo smysl. Zato u Vietnamce v Raspenavě, tam ano, koupil jsem si Coca-colu a kafe v plechovce. Kafe jsem vypil hned a kolu jsem si šetřil na stoupání z Oldřichova. To je krásná trasa dolů, ale ne tak krásná nahoru. Při výjezdu z Raspenavy začalo pršet, ale už jsem byl v lese, tak to nevadilo. Jen jsem zapnul blikačky a jel dál. Studánka kousek pod sedlem byla podle očekávání suchá, ale já měl vody dost a i tu kolu. Kdesi v tom táhlém kopci pršet přestalo, ale jak pršelo ze stromů, nevím ani kdy.

stoupání z Oldřichova

Les tě vidí!

Jelo se mi dobře, nebo spíš tlačilo, ale občas jsem i popojel. V celých Jizerkách jsem potkával lidi s plnými košíky hub, stejně tak v tomto stoupání. Ohlížel jsem se, kde jsou kluci, ale ti mě už nedojeli. Nahoře na Bílé kuchyni konečně kopec skončil a začal bezva úsek. Ne tedy úplně bez kopců, ale spíš houpavý. V Hraběticích byla druhá oficiální občarstvovačka, kde jsem doplnil vodu, ionťák a tyčinku a rychle jel dál.

Ještě tam pár nepříjemných brdků bylo, ale nejhorší byl poslední kopec z Pěnčína. Nějak mi došlo, i když jsem pil a jedl a ani hroznový cukr chvíli nezabíral. Takže jsem kopec spíš vytlačil. Pak už ale zbýval jen sjezd a rovinka do cíle.

v cíli

A to jsem tepák po 7 hodinách vypnul. :)

burčák ještě na doma, v druhé kapse diplom


Byl jsem moc rád, že jsem se zúčastnil, viděl zase známé tváře a i neznámé cesty a taky mě to vykopalo v pondělí ráno do Jizerek na houby, kde jsem kromě hub potkal i mloka a cestou k autu jsem se vykoupal v Jeřici a zahájil tak otužileckou sezónu. :-)



pondělí 12. září 2022

Zahrada Křečany 2022

Letos jsem si sem ještě neodložil žádné fotky ze zahrádky, tak tady jich pár je. :-)

kosatce jsou nádherné a teď o víkendu jsem je už i rozsazoval


To takhle jednou přišel kamarád v rámci vandru na návštěvu, tak udělám kafe, skočím koupit buchtu a hle, najednou mám v noze dvě žihadla. A pod lavičkou vosí hnízdo. Tak si říkám, proč si ho sakra neudělají někde pod střechou? No a pak jdu na záchod a nad sebou zase slyším bzukot... :-D


první dřevník

rozšířili jsme vozový park

Měli jsme ji koupit už dávno, ta epizoda s kosou mě připravila o spoustu času. :) Taky zahradu trochu "optimalizuji", např. naposledy jsem svoji řízkovou školku sloučil s odkládacím záhonem, aby se mi lépe sekalo. A kam se nedostanu pořádně sekačkou, tak přijdou kakosty nebo zběhovce.


vrbina nezklame


a nově kvetl plamének


náprstníky


pohoda se Ziburou před odletem do Španělska




topolovky taky prvním rokem

stejně tak štětka

Řeklo by se obyčejný bodlák, ale ta kytka je geniální. Jak roste, růžice listů udělá místo pro růst a navíc jsou listy trnité proti okusu. Jak roste, má další listy a mezi nimi misku, kde se drží voda. Tam spadne spousta hmyzu a nepřekvapilo by mě, kdyby toho ta rostlina i využila k obohacení přísunu živin. No a potom dlouho a hodně kvete a ty květy nejsou žádná nádhera, ale hmyz je má moc rád. :-)


nová komule koupaná už vzrostlejší
(pod ní opět testovací zběhovec)

suchá zídka mě baví, ale hledal jsem rostlinu, která mi udělá bariéru proti prorůstání trávy - bude to huseník výběžkatý


suchá zídka v popředí s půdopokryvnými růžemi

Tedy, ehm, podle prodejce "půdopokryvnými", ale spíš to jsou záhonové růže. Není totiž žádný med, když si koupíte růže, které mají pokrýt záhon, abyste se vyhnuli pletí a potom tam stejně musíte plít. Ale krásně se rozrůstají, to se jim musí nechat. Taky dostávají, jako všechny ostatní růže na mnou obhospodařovaných zahradách, nasekané slupky z biobanánů. :-)


loni jedna, letos dvě švestky. :)

první višeň

zběhovec plazivý jako perspektivní půdopokryvná rostlina - zde chodníčkový test

a náš nový parťák - Aria



Máme ji kousek přes týden. Je z rumunského útulku a je hrozně chytrá, což se ale ukazuje i jako nevýhoda. Kdo má psa, tak ví. :-) Má uhrančivé oči a nemá ocas, takže předpokládáme jako jedno z předků australského ovčáka.
 

neděle 28. srpna 2022

Zelený dřevník

Zelené střechy z rozchodníků a netřesků se mi líbí už několik let.  Takže když jsem se rozhodl postavit dřevníky - větší k bráně a menší, příruční k ohništi, věděl jsem, že ten u ohniště bude mít zelenou střechu. Ten větší u brány je ve stínu, možná tam časem bude mech. Už na jaře jsem si opatřil kokosové rohože a na ně dal řízky rozchodníků. Dají se koupit i hotové koberce a není to tak drahé, ale doprava by už drahá byla.

Rychlo exkurz: Zelené střechy se dělí se na extenzívní a intenzívní. Extenzivní jsou lehké, ale mají jen slabou vrstvu substrátu, takže kromě výše uvedených rostlin nic jiného nepřežije (což je i výhoda - nemusí se plít). Intenzivní mohou být téměř libovolné tloušťky podle vkusu a únosnosti střechy a mohou tam být klidně i stromy.

Během jara a léta jsem potom vozil z pily, sušil a natíral prvky konstrukce a postupně se dílo začalo rýsovat. Nejtěžší asi bylo všechna ta prkna a hranoly dvakrát natřít lazurou, to zabralo hodně času a jelikož jsem to bral přímo z pily, musel jsem vždy ve Frýdlantě na terase dřevo dosušit. Výhoda byla, že už z pily jsem to měl naimpregnováno proti houbám a hmyzu.

Střechu jsem vymyslel tak, že na prknech bude asfaltová lepenka a hřebíky zakápnuté asfaltovým lepidlem. Potom nopovka, na ni geotextílii a navrch rohože se substrátem. Věděl jsem, že existují speciální substráty na extenzivní zelené střechy, které jsou vylehčené např. perlitem, ale udělal jsem si svoji směs a navíc jsem dřevník předimenzoval, tak se nebojím, že by hned tam spadl. S nopovkou to bylo vtipné, protože existuje speciální nopovka na tyhle střechy s dírkami, ale to jsem při objednávání nevěděl a tak jsem vrtal ručně (docela dlouho. :-D).

Ta geotextilie by tam být asi nemusela, přijde mi, že na větší části plochy ani neproteče voda do misek v nopovce. Ani při slejváku, při kterém se nám během pár desítek minut naplnilo jezírko. Ale možná potřebuje čas, aby se trochu "ošoupala" a pokud ji rostlinky prokoření, bude i lépe protékat.

Přesun rohoží z Frýdlantu se jakž takž povedl, ale trochu se mi to celé sesunulo, přestože jsem to před rolováním lehce namočil (suché by se to sesunulo víc, hodně mokré taky). Ale na místě jsem zeminu doplnil, řízky doplnil, pak objednal ještě další druhy, aby to bylo pestřejší. Dobré je, že ani velký slejvák  zeminu z rohože nesplavil. Nebo jen neznatelně. Zkouším kromě rozchodníků i kosmatec, protože jsem ho viděl růst na Moravě na holém chodníku, tak uvidíme.

příprava rohoží s rozchodníky (březen)

plánek dřevníku :)

dřevník krátce před dokončením

Už jen zadní stěnu, geotextilii a rohože s rostlinami.

zkouška průtoku/průsaku

Takhle by to mělo být všude, ale není.


osázeno

Hotovo.

Zadní stěna bude kryta pětiprsťáky a bezy.

po dosázení


Tráva snad nepřežije. :-)

kosmatec na Moravě

Myslím, že se ze mě stává velký milovník rozchodníků a suchých zídek. :-)