Vandr Křivoklátsko

Další vandr, který se vydařil. Bylo to Křivoklátsko (než bude, pokud bude NP). Do poslední chvíle jsme řešili, jestli jet na start a potom z cíle vlakem k autu nebo naopak. Vyřešilo to za nás počasí. Jeli jsme tedy do cíle a potom za deště vlakem na start, kde už jen mírně mrholilo (aby se odůvodnily nesené pláštěnky a bundy) a potom už bylo jen zataženo bez deště. Vyráželi jsme zhruba ve 12.30 a měli jsme tedy na těch cca 20 km relativně málo času a k tomu byl začátek hodně do kopce. Takže mi opět nezbývalo nic jiného, než ostatní popohánět a zakazovat individuální záchodové přestávky.

Start Zdice

předzvěst :)

První zastávkou byla Vraní skála, ze které byly i v podmračeném počasí pěkné výhledy. Další byla rozhledna Máminka na Krušné hoře, následovalo proboštství Velíz a potom už se myšlenky většiny účastníků ubíraly praktickým směrem - "Bude otevřená hospoda?", "Stihneme točené u Matušky?" a podobně.

Vraní skála

svačinka :)

rozhledna Máminka

Probošství Velíz

V Broumech hospoda otevřená byla, ale bylo v ní poněkud těsno a ani vzduch nebyl z nejsvěžejších, tak jsme jen doplnili vodu. Ještě předtím jsme ale navštívili pivovar Matuška, aby nám nezavřeli a nakoupili tam i zásoby s sebou.

Jako místo na spaní nám Martin našel bezva lom, který tedy při vstupu vypadal všelijak, ale po pár krocích jsme seznali, že je tam pěkný plácek na stany a ohniště z fotek existuje. Zatímco jsme stavěli stany, Martin rozdělal oheň. Měl malinkatý dloužek od minule (tedy on to říkal a my mu to moc nevymlouvali :-), ale tímto si ho splatil. Na rozdíl od minulého spaní, kde byla sice krásná jeskyně, ale dřevo naprd, tak tady byla suchého dřeva hromada. Tentokrát jsme ani nevypili všechna piva a šli docela brzy spát.

ráno - oheň máme

luxusní snídaně

Martin na průzkumu

Druhý den byl úplně jiný. Času bylo dost, celou cestu svítilo sluníčko a jedinou drobnou vadou na kráse byl zavřený Křivoklát, kam jsme chtěli do cukrárny. Ale i to jsme si později náležitě vynahradili.

Na první nedělní vyhlídce se Renat se Zdeňkou spustily a vypily samy celé pivo. Potom s nimi byla ještě větší zábava než obvykle. Prý to potřebovaly. :)

Následovalo doplnění vody v Roztokách, přestávka v altánku Paraplíčko (krásný výhled na paneláky a potom už ten nešťastný Křivoklát. :-)) Poslední úsek vedl Brdatkou, tam jsme dali poslední přestávku a potom hurá k autu ve Zbečnu.

Ale to nebyl konec. Ještě jsme náhodou zastavili v Lánském cukrářství a nacpali se dorty. A to byla skvělá sladká tečka za vandrem. V mém případě tedy dvojtečka - dort likérová špička byl v těsném sledu následován punčákem.

trasa

Výlety od ledna

Nebyl čas, na zahradě sice nekopu jezírko, ale zase mám projekt trvalkových záhonů, kam oko dohlédne a štěpka vystačí. :-) Do toho jsem dělal borůvkoviště (a ještě nejsem u konce).

Tak ať nemám ty resty takové, jdu na to:

V lednu byl tradiční noční přechod. Loni poprvé z Hodkovic, ale to jsem nebyl, tak pro mě poprvé letos. Začali jsme v restauraci, nacpali se a vyrazili. 

na Ještědu

Další vypečenou akcí byl IPA festiválek. Mysleli jsme se Zdeňkou, že tam budou hlavně čisté IPY, ale byly tam i NEIPY a to byla málem opět naše smrt. :-D Zdeňce se totiž zalíbila útulná vejtřaska, kde ale točili ta nejsilnější piva.

Vzorné zapisování probíhá jen ze začátku. :-D

Pad Thai jako průběžná prevence opilosti. :-)

ve vejtřasce

další Antiethanol :-)

Další Ještěd s Ari. Viditelnost klasická, nulová. :-))

A ještě jeden s Janou. Už to taje a kvetou devětsily.

Tady už jsme v březnu, v Českém ráji s Pájou. Chtěli jsme si vynahradit minulý výlet, kdy to hrozně klouzalo a Pája zase chtěla jít na štrůdl. :-)

vilín v arboretu

Týden na to Prachovské skály zase s Pájou. Už se vybíralo vstupné i parkovné. Otestoval jsem konečně anorak od Ježíška a i trochu sprchlo.

černý bez

Další Ještěd s Ari. Tentokrát jsme to neplánovaně prodloužili, abychom si užili sluníčko a tak jsme to museli vzít kolem studánky.

Mlaka s Ari - dlouho předlouho jsem si nic nepekl v lese, tak konečně zase ano. :-)

Výlet s LKG do Bakova do pivovaru GARP

Přijeli i koloběžkáři z Plzně, takže nás bylo celkem 11. Trasa byla osvědčená z minula a Zdeňka nám domluvila nejen, že bude otevřeno, ale i nakládané hermelíny. Počasí nám přálo, dobré pivo jsme si většina odvezli i domů, co víc si přát? :-)

Žehrovský les s Pájou a Mílou. Tady jsme taky dlouho nebyli, tak zase po čase a zase trochu jiná trasa.

Pája je za mnou. :-D