Týden byl hodinově vydatný, lež rychlostně velmi podprůměrný. :)
V pondělí vzorný odpočinek. V úterý jsem byl na kole a pak se zkusil proběhnout v pětiprsťákách. Předpokládal jsem, že když mě bolí kotník, tak v nich to kvůli jeho většímu zapojení bude bolet víc. Ale chtěl jsem si být jistý. Kotník překvapivě nebolel a tak jsem uběhl celých :) 6 kilometrů. Více by po pětiprsťácké přestávce bylo o nohy. Ale druhý den ráno bolel víc. Když jsem s ním křupnul a rozhýbal ho, bolel zase normálně (jen v krajních polohách). Zadek dobrý.
Ve středu jsem do Hradce Králové na školení a říkal jsem si, že bych si tam mohl skočit zaplavat do bazénu. Ale bylo takové počasí, že by to byl hřích a tak jsem si v mobilu v aplikace Swim Places našel nejbližší místa na koupání, při obědě to zkonzultoval s domorodci a po školení se vydal na průzkumnou výpravu směr Předměřický rybníček. Normálně bych si to jako aktivitu do deníčku nepsal, ale v tom hicu těch 6 km tam a zpět nebyla žádná selanka. Ještě, že trochu foukalo.
Rybník jsem našel bez problémů a ani hromada postarších nudistů mě od plavání neodradila. Jelikož to byl docela malý rybník, začal jsem plavat dokola. Ale hned jak jsem byl mimo vyplavanou a vodní květeny zbavenou oblast, začaly po mě šmátrat "chaluhy". Zlaté šmátrání na triatlonech. :) Občas byla nějaká uvolněná ze dna a jak byly drsné, bylo docela nepříjemné na ně při záběru sáhnout a jednou se mi dokonce omotala jedna kolem krku. Po dvou kolečkách jsem hodil ručník do ringu a plaval jen sem a tam bez chaluh. Voda byla krásně čistá, přesně podle recenzí z programu. Ale na dno jsem nekoukal, protože se z něj vinuly další chaluhy a vypadalo to jako ve filmu dvacet tisíc mil pod mořem. Myslím, že mám novou fóbii. :-D Když jsem vylezl z vody, musel jsem zase prchat před komáry, tak jsem moc nevylejzal.
Večer jsem si naklikal a nahrál do Garmina trasu na ranní běh a těšil se, jak v pět hodin ráno čerstý vyběhnu do chladného rána. Skoro jsem nespal, protože vedro v kombinace s okny směrem na hradecký obchvat udělaly své. Vybíhal jsem ve 4:57 a už bylo teplo. Zvolená trasa byla pěkná, většinou po šotolině, nebo lesní pěšinou. Ale kdyby bylo chladněji a od 17. km mě nebolel kotník, užil bych si to víc. Takhle jsem byl posledních pět kilometrů vysušenej jako treska. A to jsem před během pil a s sebou jsem měl půl litru vody a tyčku.
Tudy jsem běžel. :-)
Po příjezdu do Liberce jsem si dal velkou točenou zmrzlinu a večer si šel válet šunky na koupaliště. Moc jsem toho nenaplaval, ale zase jsem si dočetl rozečtený starší RUN. V pátek jsem byl na kole. Nejdřív jsem si říkal, že dám tak maximálně 40 km na vytočení nohou a bylo z toho 55 km s jedním kopcem.
Na sobotu jsme si naplánovali výlet s kamarádkou Renátou a ač jsme se snažili, co jsme mohli, nikdo s námi nechtěl nebo nemohl jít a tak jsme byli jen sami dva a tím zavdali důvod k různým nepodloženým závěrům. :) Šli jsme z Nového Města na Smrk a i přes teplo se mi šlo dobře. Jako muž jsem se totiž mohl svléknout do půl těla. Ne, že by Renča jako žena nemohla, ale prý je slušná holka nebo co. :-D Trochu jsem o tom začal pochybovat, když mě zavedla k prameni mládí.
Pramen mládí :)
Na Smrk to pak už bylo kousek a nahoře byl krásný výhled a krásné mraky. Prostě taková turistická idylka. Dolů to šlo skoro samo. Najednou slyším dusot, koukám, co to a ona to Renča přeskakovala příkopy. Prý to byly skoky ladné laně. No nevím. :-D
Cestou zpět jsme se museli prodírat houštím, protože jsem našel bezva zkratku, ale zvládli jsme to. U Spálené hospody jsme se občerstvili pivem (já) a kafem s tiramisu (Renča) a trochu si odpočinuli. Pak cestou na nádraží jsme viděli "úchvatnou" zahrádku.
Večer jsem ještě zavolal kamarádovi, jestli by se nešel proběhnout a šel, tak jsem měl parťáka. Běhali jsme jen podél přehrady sem a tam po měkkém po asi hodině z nás místní bezdomovci měli nervy, kdy jako hodláme skončit. :)
V neděli jsem se jel projet na kolo. Ráno jsem se cítil nějaký unavený (asi z tepla), po deseti kilometrech pořád, ale nakonec jsem to rozjel a odměnou mi byly krásné výhledy a mraky. Ráno jsem ještě stačil vymyslet úchyt na Garmina na řidítka. Samodomo Sponge Bob. :)
Garmin držák
mraky
Večer jsem si byl zaplavat a málem mě chytili rybáři. Měli tam návnadu "na plovoučku" a volali, ať dám bacha. Tak jsem to radši otočil, protože motání do chaluh ve středu už mi stačilo. I když bylo teplo, tak jsem si vzal neopren, abych zbytečně nechladil zadek.