pondělí 23. května 2016

Vandr Kokořínskem

Po závodě jsem neběhal, ale skoro každý den jsem byl na keškách, tj. na kratší či delší procházce. V pondělí jsem spojil příjemné s příjemným, do Prahy přijel na běžeckou hospodu dříve a něco málo ulovil. Málo, ale kvalitní kešky to byly. V roli Josefa Gabčíka zažil rekonstrukci atentátu na Heydricha, prošel Libní skrz naskrz (už vím, kudy to běháme při oběhu Prahy :) a poslední keš byla asi 500 m od hospody na Starém městě, kde byla naše pijatika pořádána. Sešlo se nás hodně, až to vypadalo, že se nevejdeme, ale vešli. Pivo dobré. Tady je pár fotek. :)


Takhle do toho Šutru skočím.

:-)

No a protože se to nějak rychle rozprchlo a měl jel autobus do Liberce až ve 23 hodin, tak mi Káťa ještě chvíli dělala společnost na keškách. Byly jen dvě, ale obě pěkné. První maskovaná za krabičku elektroinstalace a druhá na žebříku u Vltavy. Káťa hlídala a já lezl.

 1. keš

2. keš

Do víkendu se nic zvláštního nedělo, ale v sobotu jsme vyrazili směr Kokořínsko (pro milovníky jinotajů Kokořínsko :-)) Bylo nás sedm plus pejsek Ťapka, takže zhruba ve stejné sestavě, jako loni. Jen Vojta chyběl a nebylo to na tři, ale jen na dva dny. Začátek byl v Dubé a přes Kokořín jsme došli až do Mšena. Spali jsme v Rzbořence, což je skalní byt. Podobných míst tam bylo více. Počasí bylo vyloženě letní, ale naštěstí byla většina cesty ve stínu.

kousek za Dubou

Ťapka 

svatý Prokop 





Rozbořenka

mimozemšťan 



něco pro pejskaře :) 


val proti Švédům s posádkou :-D

v cíli 

hospoda

úterý 17. května 2016

Mácháč Run Fest - do třetice všeho dobrého

Mácháč je moje srdcovka podobně jako Sedmistovky. Zatím tu vždy bylo krásně a i když jsem to minule podělal blouděním, tak přetrvávají příjemné vzpomínky. Tentokrát jsem tu nebyl celý víkend, ale jestli příště přijedu, zase tu po závodě zůstanu. Porouchalo se nám auto, tak jsem se svezl s Houbou a Pavlem. V noci před závodem se mi zdál sen, že se část závodu jede na raftu a já přejel a musel se pak hodně vracet. To se naštěstí nevyplnilo. Měl jsem z toho závodu respekt, protože jak už jsem psal, jediný pořádný trénink by 39kilometrový běh s klukama dva týdny před závodem a to není zrovna moc.

K Mácháči jsme přijeli kolem osmé a bylo tak spousta času na prezentaci a přípravu. Navíc jsem byl převlečený a připravený už z domova, tak stačilo jen dát na hlavu šátek a kolem pasu ledvinku. A trochu přeleštit sluneční brýle. Ale ty nevydržely a praskly. Bez nich se mi běžet nechtělo, tak jsem zvažoval variantu "na terminátora". :)

Běžet na Terminátora?

Nakonec mi Dušan půjčil své brýle z auta a tím mě zachránil. S nimi se mi totiž běží mnohem lépe a pocitově není takové teplo. Na startu pohoda. Zkušení běžci se na ultra nikam necpou a nezkušení si to příště taky rozmyslí. :-) Trochu mě překvapilo teplo. Moje předpověď říkala, že bude maximálně 14 °C, ale bylo určitě víc a pak se ještě oteplilo. Kdybych to věděl předem, vzal bych si šátek, světlejší kompresky a víc se chladil, ale zase takové vedro nebylo a tak se to dalo v pohodě zvládnout i tak. To už jsou jen takové dolaďovací třešničky na dortu. :-) Co jsem si ale vzal, to byly návleky. Proti mácháčskému písku byly skvělé. Nohy jsem měl i přes ponožky hodně špinavé, ale kamínky v botech žádné.

start

Start proběhl poklidně. Na závod dorazilo i pár známých - Pavel ze Šakalů, Dušan, Břéťa (oba kolegové z posledního dlouhého běhu) a pár dalších známých tváří z minulých ročníků. Snažil jsem se neběžet nad 6 minut na kilometr. Občas to šlo, občas ne. Každopádně první kolo jsem měl o asi 3 minuty pomalejší, než loni a předloni. Z výsledků je krásně vidět, že kdo první kolo napálil a neměl na to, skončil špatně. U druhého kola to bylo podobné. Hlídat si tempo, jíst, pít a koukat po značkách. Kus jsem běžel se Zbyňkem, kterému jsem cukl na občerstvovačce na asi 20. km. Měli tam veganské sušenky z Lidlu. :) Vzal jsem si dvě sušenky, oříšky, kolu a vodu a běžel dál, protože po chvíli byl kopec a v něm bylo času na jídlo dost. Zbyněk už mě nedohnal.

výběh do druhého kola

octová vsuvka
Zkoušel jsem novinku - umeocet. Břéťa si ho na tom společném běhu nemohl vynachválit jako prostředek proti křečím. Tak jsem ho hned v pondělí koupil a protože jsem si přečetl, že je sladkokyselý, netuše nic zlého jsem si dal celou lžičku. Hnus to byl, ale pak nám moc chutnal v čočce na kyselo a na jeho chuť si postupně zvykám. Asi jsem trochu prase, ale večer před závodem jsem si nalil celého panáka a když jsem půlku vypil, dolil ho griotkou pro lepší chuť. :-D obojí má podobnou barvu a vůni a tak jsem to nastražil jako past na Páju, až přijde domů, ale pak jsem si to rozmyslel, aby mě nevystěhovala a dopil jsem to raději to sám. Měl jsem i klasické sáčky s hořčíkem, ale jen dva. Octu jsem si lokl jen jednou, tak nemůžu říct, jestli to funguje, ale jako protiváha sladkých banánů, rozinek a coly to je super.

V druhém kole jsem tentokrát správně odbočil (cyklozávod se zase konal) a měl jsem z toho velkou radost. Hlava dělá hodně a jak jsem měl radost, tak jsem vybíhal i kopečky až jsem doběhl Mirka z Liberce. Byl mi nějaký povědomý, ale neseplo mi to. Chvíli jsme běželi spolu já zase něco mlel a pak jsem mu utekl v nějakém seběhu. Do konce druhého kola jsem doběhl lehce semletý, ale celkem v pohodě.

konec druhého kola

Nejhorší i nejlepší bylo tradičně třetí kolo. Bolest pečetí zážitky a já měl první krátce po vyběhnutí (35 km v nohou) první nehodu. Loupal jsem kousek banánu, přehlédl kořen a už jsem byl na zemi. Banán v prdeli, kolena odřená, ruce naštěstí ne. banán nevadil, už předtím jsem snědl další tři kousky. Ale ta kolena lidi komentují, jestli prý máme v ložnici koberec. :-)) A křeče do obou lýtek taky moc nepotěšily.

Když jsem doběhl do Starých Splavů, koukám, že se zleva od kiosku připojuje Dušan. Prostě je i s těmi pivními zastávkami lepší než já. Chvíli jsme spolu běželi, docvakli červeného běžce a pak mi s Dušanem utekli. Radši jsem si šel svoje tempo. Ve skalách se hodně chodilo, s tím se prostě nic moc dělat nedá (leda snad víc trénovat??? :-D). Ale celkově mi ten poslední okruh přišel do občerstvovačky takový nějaký kratší než loni, kdy jsem se šoural nekonečně dlouhou dobu. Na skoro rovince před občerstvovačkou byl dementní pejskař a na druhé straně cesty pes. Vodítko přes cestu jakoby nic. Běžím, pes je zvědavý, zvedne hlavu a já letím zase na zem. Pro úplnost podotýkám, že jsem byl už několikátý běžec a měl tedy dost času si psa vzít na svoji stranu. No nic, zase zakřečovala lýtka a jinak dobrý. Jinak byla lýtka v pohodě a spíš mě zlobila stehna. Asi si na ně taky budu muset pořídit kompresní návleky. :)

Co mě ale hodně potěšilo, to byla absence píchání a z toho vycházející nutnost zpomalení.Ne, že bych běžel extra rychle, ale byl to běh a nenápadně jsem utekl dvou klukům za mnou a dokonce asi kilometr a půl před cílem doběhl a předběhl dalšího závodníka. Do tohoto závodu mě to potkalo snad pokaždé. Je ale pravda, že jsem se hodně šetřil, protože jsem to potřeboval doběhnout i jako trénink na stovku, která se nebezpečně přiblížila. Kolem 50 km jsem si sice říkal, že se na to vykašlu a že to nemám zapotřebí (tu stovku), ale už večer doma mi otrnulo. Jen bylo chtělo ještě trochu času na trénink. Takhle budu týden odpočívat po Mácháči, pak týden před stovkou a tak moc nenaběhám. :) Ale dám si aspoň víc posilování na stehna.

skoro v cíli

cíl

Těmhle jsem utekl. :)

cuc pro fotografy, na víc nebyla chuť

Srovnání s minulými ročníky:
rok1. kolo2. kolo3. kolocíl
201456:022:32:19 3:17:146:45:34
201557:403:37:194:13:448:48:43
20161:00:352:31:573:02:096:34:40
v roce 2015 jsem asi 6 km bloudil


Poděkování:
Houbě s Pavlem za fotky a odvoz, Michaelu Novákovi a za fotky, Dušanovi za půjčení brýlí a Břéťovi za tip na umeocet

výsledky zde

neděle 8. května 2016

Best of posledních 14 dnů

Snažím se teď něco naběhat a i když pořád trochu chrchlám, při běhu mi to naštěstí nevadí. Pořád mám pocit, že mám na závody naběháno málo, ale možná to je lidmi, se kterými se stýkám a jejichž blogy čtu.:-) Mám zhruba stejně jako loni. Jen ta pauza je trochu znát. Na běžných bězích nic moc zajímavého není, ale minulou sobotu jsme s dalšími běžci, se kterými se známe tak porůznu ze sociálních sítí, vyběhli na delší běh. Byli jsme čtyři - Břéťa, Dušan, Marek a já. Plán byl přeběhnout z Horního Hanychova Ještědský hřeben, dále Kozí hřbety, líznout Hrádek nad Nisou, pomotat se v Německu a skončit v Hrádku na vlakovém nádraží.

Plán byl splněn dokonale. Důša si to trochu zkrátil, protože byl týden po maratonu (to bych si zkrátil na procházku se psem :-)), ale většinu jsme oběhli společně. Cestou byl čas i na pivko a počasí se nám taky vydařilo. Jen já ke konci už lehce odpadal a ani odhození přebytečné zátěže do křoví nepomohlo. Tak jsem kluky nechal běžet, aby stihli vlak a jel jsem půl hodiny po nich. Oni ho o dvě minuty stihli, já o dvě minuty nestihl. :-) Díky Markovi, který plánoval trasu, jsem objevil bezva zkratku z Töpferu dolů, skoro šusem, Znal jsem jen cestu po žluté, která vede mezi skalami, ale je o něco delší..

na startu

Ještěd z Výpřeže 

jeden z mála seběhů :-) 


přestávka na Kozích hřbetech 


 v dáli Hvozd

Oybin ze Scharfensteinu 

pivko na Töpferu

Töpfer 

kousek od Hartau

V neděli mě vzal kolega kačer na dvě stromové keše. V plánu bla jedna, která byla zároveň moje první. Ale šlo nám to dobře a tak jsme vyrazili ještě na jednu a k tomu jsme přibrali jednu bývalou studnu. Pod odborným vedením to bylo celkem snadné. Samozřejmě, že ze svým prvních výstupů jsem potřeboval dokumentace. :) Takže fotek mám hromadu, ale tyhle pro ilustraci stačí. :-)

první strom - zapisuji se

druhý strom - blbnutí

druhý strom - u keše

svačina po výkonu
(kolega fotil ze stromu)


Do studny jsme nejdřív lezli s jištěním, ale pak jsem se tam ještě vrátil pro uvízlou žábu (byla už chuděra celá pohublá) a šlo to bez jištění. Bylo to super dopoledne. Bavilo mě to tak, že už mám objednané lano. :-)

Jdu na to!

Viděli jste film "Pád to tmy"? :-D

Včera (v sobotu) jsem si dal poslední "delší" běh před Mácháčem. Delší je v uvozovkách, protože to bylo jen 15 km. Ale měl jsem hotové nohy z pátečních výpadů přes celou louku a navíc ten běh byl do kopce. :) Odpoledne byl geocachingová akce čištění bývalé zahrady zbořené vily a hodně jsme tam mákli a ze zaneřáděné zahrady s bazénkem plným bordelu jsme udělali zase pěkné místo. Našli jsme různé nádobí, hromadu starých baterií, zapalovačů, keramickou lebku a spoustu dalších "pokladů". Jeden účastník si domů odnesl zachovalou konvici, i když bez víčka. :-)

bazének před akcí (dílo bezdomovců) 

a po akci

 Občas se našly i užitečné věci (parfém CK) :-D

V neděli jsme šli s Pájou a Kesi na výlet. Bylo teplo, slunečno, tak jsem vymyslel výlet s pěkným kopcem. Zaparkovali jsme v Bílém Potoce blízko nádraží a pak už to bylo jen do kopce. Pokud tedy nepočítám klesání z Hajního kostela, kam jsme odbočili na vyhlídku a pořád mám takové neblahé tušení, že mě Pája podezírá, že jsme tam šli jen kvůli kešce. Ale tak to nebylo. :) Nahoře kolem cimbuří už to byla samá pozitiva a sociální jistoty. Krásné skály, výhledy, svačina a nikde nikdo. Ale sestup zpět do nížin jsem úplně nedomyslel, protože jsme klesali, klesali a klesali až nás to moc nebavilo. Ale výlet to byl bezvadný.

Frýdlantské cimbuří

Pája je taky jednou vyšší. :)



 výhledy

Obličeje andělíčků nemají chybu. :-)