čtvrtek 30. května 2024

Kolobkovandr #25 - České středohoří

Ukládám si do map.cz místa, která chci vidět. Čas běží a místa se kupí a je tedy potřeba nějaká odmazat návštěvou. Tenhle vandr měl původně být z České Lípy přes Kokořínsko a České středohoří a končit v Ústí nad Labem. Ale počasí v pátek bylo pekelné, pršelo snad všude a hodně. Tak jsem to celé odpískal. Ale červík hlodal a večer jsem trasu přeplánoval, otočil směr, protože mi nevycházelo žádné pěkné spaní bez stanu a stan jsem do těch kopců tahat nechtěl. V tomhle směru byla v ideálním místě Krásná vyhlídka s bezva altánem.

V Ústí mě uvítaly růže, hezčí začátek jsem si nemohl přát. A nepršelo. Začátek, tj. min. cca 35 kilometrů, bylo to kopce. Už na třetím kilometru jsem měl nastoupáno přes 100 výškových metrů a tak to pokračovalo dál. Poslouchal jsem tedy při tlačení cestovatelskou Casablancu (podcast).



Mlha mě provázela oba dny. Někdy na úkor
výhledů, ale na jízdu to bylo příjemné.

Není se proto co divit, když jsem v prvním delším sjezdu přejel odbočku a doje do cukrárny. Kamarádi mi nevěří, že to nebylo naschvál, ale fakt nebylo. :-) Energie se na další kopce hodila.


využití pažitky v trvalkovém záhonu

Celý vandr byl ve znamení vlčích máků a černých bezů.

trailík


Tady už se to lámalo a čekala mě placka.

záplava jetele

A málem bych zapomněl na stračky. :-)

ochlazení na zastávce

České středohoří jako na dlani.

zámek Stekník - navštívil jsem ho kvůli růžovým
zahradám, ale byl jsem tu moc brzy

první vlaštovky


zřícenina kapličky s minerálním pramenem
kousek od zámku Stekník

první sobotní pivo - až v Lounech


Oldřichův dub

Na místo spaní jsem dojel někde kolem 19. hodiny. Po chvíli dorazili dva cyklisti - Leoš a Láďa, tak jsme hodili řeč. Večerní výhledy byly opravdu parádní. Oproti tomu ráno byla zase mlha. Měl jsem trochu obavy z komárů, protože jsem si zapomněl repelent, ale komáři nedorazili. :-)

Krásná vyhlídka


Vzbudil jsem se brzy, asi kolem šesté a už se mi nechtělo spát a kluci večer říkali, že jsou taky ranní ptáčata, tak jsem začal štrachat, udělal si kafe a chvíli si četl. Před sedmou hodinou už jsem byl zase na trase.

ranní mlha




Bylo docela bahnito, asi ještě po pátečních deštích a díky tomu jsem zjistil, že mít přední blatník v kombinaci s brašnami není to pravé ořechové. Blatník totiž bahno nepustí ven a donese ho až nahoru a tam ho vypustí na brašny. Navíc je tam málo místa mezi blatníkem a pláštěm, tak kdy jedu bahnem, to mě brzdí. A asi by se tam ani nevešel širší podzimně/jarní plášť. Vzadu nechám, tam problém není.


Terezín

kopec Kočka - kdo hledá, kočku opravdu najde :-)

Laffitova vyhlídka




Víťova rozhledna

trasa první den

trasa druhý den

Nějaké to koloběžkování a cesta za měsíčnicí.

Po Balatonu byly státní svátky a první z nich jsme s Libereckým koloběžkovým gangem vyrazili na zmrzlinu do Kněžmostu. Sešlo se nás docela dost a byla to legrace. Škoda, že jsem měl ten den psí hlídací den a musel jsem být do tří doma.


Rozdává se čokoláda. :-)

A i něco tvrdšího. :-D


Ve Svijanech.




Kněžmost. Myslím, že tu čepičku budu muset vždycky hned
po sundání přilby rychle otočit kšiltem dopředu. :-D

Do Turnova jen ve třech, ostatní pokračovali na další pivo. :-)



Další z mnoha koloběžkových výletů na zahradu jsem tradičně spojil s návštěvou kavárny v Hejnicích. Tentokrát jsem ale jel i ze zahrady domů a měl jsem radost, že jsem celkem v pohodě vyjel bez tlačení Albrechťák.




Frýdlant



Další výlet na koloběžce byl ze zahrady v Křečanech, tentokrát na starém dobrém Morčeti. Doslova, protože Morče bez nosiče je krásně lehounké a letělo jako šíp. I se zimními pneumatikami. Ne, že bych netlačil, ale jen trochu. :-) Cestou jsem okoštoval pivo Lišák, které si nechává v Krásné Lípě vařit restaurace Na Stodolci. Dobré bylo, ale nenadchlo. Zase ale chápu, že musí chuť vyhovovat většině hostů a ne každý si dá třeba IPU. V Krásné Lípě jsem si pak v PETce koupil Dittricha na doma. Jenže, jak ho upevnit? V brašně už byly dortíky pro Páju a Mílu (a mě samozřejmě) a stejně by se tam PETka nevešla. Ale naštěstí v téhle brašně vozím popruh a ten to vyřešil.


Na Stodolci



Byl jsem zrovna na chatě s Ari a bylo tedy potřeba vymyslet, kam na výlet. Už delší dobu mám v keškovacím TO DO listu keš "Za sluncem a měsíčnicí" a tak jsem si řekl, že by mohla kvést. Auto jsem nechal u Křížového buku a vydali jsme se směrem k měsíčnici, která roste v PP Líska. Cestou jsme potkávali skupinky turistů a pak mi to nedalo a zeptal jsem se, co je to za akci a on Pochod za měsíčnicí. Dobrá náhoda. Ona touhle dobou opravdu obvykle kvete. Ale protože letošní rok není obvyklý, kvetla jen malinko. Ale aspoň něco. A slunce nebylo. :-)

Výlééét!

měsíčnice vytrvalá

Jdeme na kamzíky.

Trochu se nám rozpršelo.

Zlatý vrch.

Tady jsem asi půl hodiny hledal druhou stage ke keši, ale nenašel jsem. Zato se mi rozlepila bota. :-D k tomu Ari utekla za lidmi, co si pekli u ohýnku špekáčky a došlo tedy na použití psí GPSky. Od buřtů byla odvlečena a měli jste vidět ty vyčítavé pohledy. :-D


Nebyly buřty, aspoň jsem se vyválela v bahně.




Byl čas vzít novou koloběžku na Ještěd a dát to bez tlačení. Řeknu vám, byla to fuška. Koloběžka je to težší, kola taky něco váží a celá ta hmota se musí při každém odrazu znovu uvést do pohybu. No povedlo se, ale příště budu zase občas tlačit. :-) Z Ještědu jsem to vzal na Buk republiky a potom po nové cyklostezce (1 km za 15 miliónů :-D) do Bílého Kostela, kde jsem se schoval před deštěm v cyklobistru 

Uff, jsem tu.


nová cyklostezka

Prší.