Zelené střechy z rozchodníků a netřesků se mi líbí už několik let. Takže když jsem se rozhodl postavit dřevníky - větší k bráně a menší, příruční k ohništi, věděl jsem, že ten u ohniště bude mít zelenou střechu. Ten větší u brány je ve stínu, možná tam časem bude mech. Už na jaře jsem si opatřil kokosové rohože a na ně dal řízky rozchodníků. Dají se koupit i hotové koberce a není to tak drahé, ale doprava by už drahá byla.
Rychlo exkurz: Zelené střechy se dělí se na extenzívní a intenzívní. Extenzivní jsou lehké, ale mají jen slabou vrstvu substrátu, takže kromě výše uvedených rostlin nic jiného nepřežije (což je i výhoda - nemusí se plít). Intenzivní mohou být téměř libovolné tloušťky podle vkusu a únosnosti střechy a mohou tam být klidně i stromy.
Během jara a léta jsem potom vozil z pily, sušil a natíral prvky konstrukce a postupně se dílo začalo rýsovat. Nejtěžší asi bylo všechna ta prkna a hranoly dvakrát natřít lazurou, to zabralo hodně času a jelikož jsem to bral přímo z pily, musel jsem vždy ve Frýdlantě na terase dřevo dosušit. Výhoda byla, že už z pily jsem to měl naimpregnováno proti houbám a hmyzu.
Střechu jsem vymyslel tak, že na prknech bude asfaltová lepenka a hřebíky zakápnuté asfaltovým lepidlem. Potom nopovka, na ni geotextílii a navrch rohože se substrátem. Věděl jsem, že existují speciální substráty na extenzivní zelené střechy, které jsou vylehčené např. perlitem, ale udělal jsem si svoji směs a navíc jsem dřevník předimenzoval, tak se nebojím, že by hned tam spadl. S nopovkou to bylo vtipné, protože existuje speciální nopovka na tyhle střechy s dírkami, ale to jsem při objednávání nevěděl a tak jsem vrtal ručně (docela dlouho. :-D).
Ta geotextilie by tam být asi nemusela, přijde mi, že na větší části plochy ani neproteče voda do misek v nopovce. Ani při slejváku, při kterém se nám během pár desítek minut naplnilo jezírko. Ale možná potřebuje čas, aby se trochu "ošoupala" a pokud ji rostlinky prokoření, bude i lépe protékat.
Přesun rohoží z Frýdlantu se jakž takž povedl, ale trochu se mi to celé sesunulo, přestože jsem to před rolováním lehce namočil (suché by se to sesunulo víc, hodně mokré taky). Ale na místě jsem zeminu doplnil, řízky doplnil, pak objednal ještě další druhy, aby to bylo pestřejší. Dobré je, že ani velký slejvák zeminu z rohože nesplavil. Nebo jen neznatelně. Zkouším kromě rozchodníků i kosmatec, protože jsem ho viděl růst na Moravě na holém chodníku, tak uvidíme.
No teda! Davide, zajimavy, zajimavy... Ja jsem na predchozi chalupe podobne veci resil osazenim brectanem a ruznymi pnoucimi popinavkami, ktere jsem nejdriv vypestoval velsi a potom je nechal a rozhodil pres strechu. myslim, ze ekologicky a chladici efekt byl podobny, zadrzelo to tam drobne listi, koreny brectanu na strese zadrzovaly vlahu, ale zaroven mely svuj zdroj v zemi u svodu ze strechy. Vypada to ovsem velmi promyslene! Drzim palce!! 12:)
OdpovědětVymazatAle zelená střecha z rozchodníků je mnohem krásnější! A hlavně, to s tím břečťanem by bylo moc jednoduché. :-D
VymazatNo to rozhodně! Já jen jsem byl asi příliš pohodlný. no těším se na "růst" střechy! 12.)
VymazatAle zas by mohl ten břečťan průběžně stříhat a dělat si z něj prací gel zadarmo :-) Ne, souhlas, rozchodníky jsou krásnější ;) Liška
VymazatNo vidíš, to jsem ani nevěděl, že se s tím dá prát. :) Břečťan nám tam ke sloupu el. vedení zasadil hned první rok tchán a teď po těch letech má asi 8 listů. :-D Zato pětiprsťák, ten nám tam jde (kde ne? :) ) a tak ho mám zasazený za dřevníkem s tím, že pokryje zadní a boční stěny. A když se nepovede střecha, tak i střechu. Ale zatím jsem optimista. :)
Vymazat