Doksyman 2011 - Závod, který se povedl.

Na Doksymana jsem jel s tím, že ho pojedu podobně jako Mammothmana, který se mi povedl a to znamená kolo na tepy, abych pak neumíral na běhu. To se mi povedlo tak na 80%. Mohlo to být o maličko volněji a běh pak být o maličko lepší.

V depu jsem se potkal s Majkem a jeho špinavým kolem :), s Ricem, Milošem a Tomášem Eklem, kterého jsem neznal, ale on mě ano z blogu. Rozprava měla být podle časového harmonogramu v 9:30, ale nakonec byla až v 10:30, takže jako všude jinde chvilku před plaváním. Voda byla klidná, bez vln a krásně teplá (v neoprenu). Plavalo se na tři bojky jedno kolo, takže pěkná přehledná trať. Startovalo se ze břehu, tak jsem si stoupl do první řady (ale profíci byli vlevo, takže úplně první jsem nebyl) a bylo to dobře. Prvních několik desítek metrů se běželo vodou, pak podle délky nohou někdo plaval a někdo běžel. Měl jsem víceméně svůj prostor a držel se plavců přede mnou. Jednou jsem dostal jednu za ucho, ale jinak dobrý a Garmina mi nikdo neukradl. :) Taky mi zase někdo šmatlal po nohou, ale říkal jsem si že to asi nedělá schválně a pořádně jsem si přikopl až když to bylo potřetí. Zase proč se zbytečně vysilovat. Ke konci už mi trochu docházely síly. Přece jen jsem teď sice plaval, ale spíš regeneračně před závody nebo po nich a nebo techniku. Od poslední bojky ke břechu byly trochu vlny, ale ne tak moc jako loni. na břechu jsem hned odmáčkl a plaval jsem za 36:43. Oficiální čas s během do depa je pak 37:27 Takže můj zatím nejlepší čas ve vodě na půlce.

První depo se mi moc nepovedlo, protože jsem si zapomněl nandat číslo a jak jsem se pak rozběhl s kolem a číslem na řidítkách, tak jsem musel kolo položit, číslo nandat a zase pokračovat. Depo samotné bylo jinde než loni a tak byl i start a cíl plavání na jiných místech. Mělo to výhodu v tom, že po nasednutí na kolo se jelo jen po asfaltu a ne po té hlinité cestě s kamínky, kde pár lidí defektilo.

Kolo jsem začal klasicky na vysokých tepech, ale do dvaceti minut jsem byl na svých plánovaných tepech a jel si svoje. Dojel jsem Miloše a pak jsem se střídali a byli na dohled až do poslední obrátky, kde jsem mu ujel. A že to byl on jsem zjistil až v cíli, protože jsem ho podle hlasu nepoznal a podle oblečení, přilby a brýlí taky ne. :) No ale myslel jsem si, že to je někdo z blogu, tak jsme občas spolu něco prohodili, ale když říkal, že mu Garmin neukazuje co má, tak jsem ho poslal pryč, protože jedno stop & go už jsem měl za sebou. :) Přišel jsem k tomu jako slepý k houslím. Předjížděl jsem dva závodníky a nějak nechtěli zpomalit. Před nimi byl další, za kterého jsem se chtěl zařadit, ale protože nezpomalili, zařadil jsem se za něj moc blízko a bylo to. No nic, ale je správné, že se to hlídá. Blbá je pak situace, kdy jede před vámi auto, před ním další závodníci a vedle vás motorka rozhodčích. nakonec jsem to auto přejdel a všechny před ním taky, ale chvíli jsem se vezl za ním, protože mi překáželi rozhodčí.

Zuzka má občas zajímavá přirovnání a ve své přilbě prý vypadám jako Hlavní postava z Černé zmije, tedy nějak takto:

Fakt nevím, kam na to chodí. :-D

Povrch až na jeden hnusný úsek (tam i zpět) pěkný, takže cyklistika byla příjemná. Po plavání jsem měl trochu náběh na křeče do zadní části stehen (asi z brodění se) a tak jsem dal hned jak to šlo Anticrampy a bylo to ok. Preventivně jsem je dal i v dalším kole. Druhé depo bylo už bez zádrhelů.

Na prvních pár set metrech běhu jsem poznal, že to kolo mohlo být o něco volnější, ale dalo se to. Dokonce i kopeček za cílem jsem vyběhl. Obrat přišel na poslední občerstvovačce před náběhem na silnici, kdy jsem si dal kolu (byla pravá Coca-Cola) s vodou, polil se vodou a po chvíli jsem potkal Zuzku, která mi hlásila, že je Majk kousek přede mnou. Když jsem se ptal, jak velký kousek, tak prý 5 minut. To mi přišlo jako dost, ale motivace to byla i tak dobrá. I samotný čas, který sliboval jasný osobák, pokud se nic nepokazí, by byl dobrá motivace, ale Majk ještě lepší. :-D

Majk

a po pár minutách já

Seběhl jsem ho v druhém kole na silnici a trochu jsem ho popíchl hláškou "Dělej kratší kroky", protože minule říkal, že ho dlohé kroky vyčerpávají. Na to zepředu zaznělo něco jako "A doprdele!" :) Pak jsem ho v pohodě předběhl, ale celý zbytek závodu jsem se ohlížel a bál se, aby se nekousl a nezaútočil. Třetí kolo už jsem zase trochu tuhl, ale pořád jsem předbíhal. jen už to nebyla taková zábava, protože jsem zdálky nepoznal, jestli předbíhám lidi, co jdou taky už do cíle nebo ty, co mají ještě kolo před sebou. V kopci jsem chvilku pokecal s Danem Zoubkem, který běžel pěkně pravidelně a pak jsem se dal na závěrečný sprint (no skoro :)). Kdyby to někdo kontroloval na Garmin Connectu, tak tím myslím ten konec těsně pod 4 min/km. :) Asi sto metrů přede mnou byla dvojice, která se navzájem hecovala a blížil jsem se k nim, ale do cíle je nedoběhl.

V cíli byl skvělý bezmasý těstovinový salát, melouny, banány, kola a tričko. Pak klasika - opláchnout se v Mácháči, vyprat neopren od písku a jít vegetit do depa. Před startem jsem si dal totiž věci do auta k závodníkovi, který to šel za cca 5:45 a tak jsem si tam roztáhl na zem podložku do depa, pod hlavu si dal sáček s tričkem a opaloval se. :) Ještě předtím jsem byl za Zuzkou, která se Bárou nemohla do areálu a poslal ji čekat na nádraží. Plánovaná merenda po závodě nebyla, protože Majk musel domů, Rico musel odvézt mamku a vůbec to nějak nevyšlo.

Celkový čas jsem měl 5:10:36.5, tj. o necelých 18 minut lepší, než starý osobák z Mělic a o 27 minut lepší, než loňský Doksyman.

Výsledky a fotky.