Týden 9. - 15. 9. – Běhání po Praze

Pondělí po Baroku mě trenér zase vyhnal ven. Tak jsem vzal pětiprsťáky a proběhl si okolí liberecké přehrady. V úterý ráno jsem běhal na dráze 4kilometrové úseky a bylo to o něco horší (pocitově i rychlostně) než minule. Ale čtyři dny po půlmaratonu se není čemu divit. Ve středu jsem odjížděl do Prahy na konferenci a tak jsem si ještě ráno odběhal pohodových 12 km v okolí Pivovarských rybníků. Moje pražské ubytování stálo za to. Sice bylo do 30 minut tramvají od místa konference a kousek od Ladronky, ale v objektu byla udírna a tak jsem byl celý trochu vyuzený. A navíc tam bylo tohle:

ideální ubytování pro vegetariána :)

Ve čtvrtek ráno jsem se vydal do Prokopáku a průvodcem mi byla čára v Garminu naklikaná na cykloserveru. Ani trochu jsem nebloudil, jen jsem si myslel, že po vyběhnutí po žluté značce na kopec uvidím, co jsem ještě neviděl a byla tam cestička známá z výběhů s Honzou 12. Ale i tak to bylo hezké. Měl jsem menší problémy s průchodností terénem, ale moje připomínky byly promptně zpracovány. :-)

Směr jsem měl správný.

Tady mi došlo, že to místo znám.

Prokopák mountains :)

Odpoledne jsem běhal s kamarádkou a jejím manželem po Ladronce. Takové kroužení po asfaltu v dešti, které by se mi nebýt povídání vůbec nelíbilo. Ale takhle to bylo fajn. A za odměnu pak byla dvojitá duha.

Večer jsme byli na rautu spojeném s prohlídkou muzea Karlova mostu a projížďkou po Vltavě. Bylo to moc pěkné. Konečně jsem viděl na vlastní oči Čertovku. :) A raut stál taky za to. Čokoládová fontánka byla mým favoritem. A to v ruce je medovník. :) Za ty dva dny jsem naběhl 48 km a oba ranní běhy na lačno, tak jsem si medovník s čokoládou (a spoustu dalšího jídla a pití) zasloužil. :)

pozdrav Leoně :D

šikovní kluci muzikanti

V pátek ráno jsem běžel do Hvězdy a přesto, že jsem den předtím věděl, že se tam dá běžet přes Ladronku, tak jsem pako běžel po silnici, nebo spíš po krajnici, protože bylo šero. Ale do Hvězdy jsem doběhl ve zdraví a moc se mi tam líbilo.

obora Hvězda

Pak jsem se motal podle Garmina a až ke konci jsem objevil místo hodné návštěvy . Dohasínající krásu. Ten název mě zaujal a říkal jsem si, co za stařenku tam sedí. Ale byl to park u Krematoria a bylo to tam moc hezké. Když jsem si uvědomil, že jsem na hřbitově, vzpomněl jsem si na seriál House of Cards, kde běžkyně běžela přes hřbitov a nějaká paní ji pěkně sjela, že je to nedůstojné. A tak jsem taky přešel do chůze a rozeběhl se zase za bránou. Pak už nebylo na trase nic, co by stálo za zmínku. Možná jen husté křoví s bolševníkem, které nešlo proběhnout a musel jsem se vrátit. Houby žádné. :)

Dohasínající krása

mapka

You shall not pass!

V sobotu byl konečně zase den bez běhu. :) Byli jsme na houbách a pak v Muzeu, kde včera končila  výstava na téma Ještěd a expozice o lanovce. V neděli jsem odběhl stupňovaný 24kilometrový běh plus výklus a zbytek dne jsem měl nohy nahoře. V kilometrech jsem porazil Honzu 12, ale ten byl momentálně indisponován (zdravotně :)) a navíc ho brzdilo prostřihávání keřů na trailech v Prokopáku. Což byla moje vina. :)

Takže už jsem běhal v Šárce, Krčáku, Ďábličáku, Ladronce, Hvězdě, Prokopáku a ve Stromovce a tak už mi zbývá jen Klánovický les. Ba ne, Pražáci určitě vyjmenují spoustu dalších míst, ale z těch větších to už znám snad všechno. Je čas poznat neviditelné kopce na vlastní nohy. :-)

Po publikování tohoto příspěvku jsem narazil na další, největší album ze sedmistovek a tahle fotka musí mezi lidi:

„Jitko, poběž.“

„Vždyť běžím.“

A ještě jedna.