Týden 24. - 30.5.

Tak tento týden se jaksi nevyvedl přesně podle mých představ.

V pondělí jsem šel vyplavat bolavé nohy, abych nemusel trenérovi psát, že mě bolí, protože mi to zakázal. :)

V úterý ráno jsem dal poslední test na 1500K s tím, že to musím dát pod 30 minut, když jsem to minule měl za 30:32 a před týdnem jsem plaval 1000K za 19:40. No jo, jenže to bych to nesměl přepálit. Takže nakonec to bylo za 30:13 (9:35, 10:08, 10:29). Aspoň je osobák na 500m. V Lloretu to bylo sice za 8:53, ale to se nepočítá, protože jak každý ví, je tam rychlá voda. :)
Po práci na kole volně 50 km. I přes nízké tepy (průměr 126) rychlost o malinko lepší než jindy (26,5km/h).

Ve středu ráno běh 2x4km. První úsek byl do mírného kopce a druhý opačně. Tepy byly o něco nižší než obvykle, ale unavený si nepřijdu.

Na čtvrtek ráno jsem i naplánoval blbnutí s packama, ploutvičkama a piškotem. Úplně jsem zapomněl, jaká je to s ploutvemi makačka. Odpoledne byly mokré silnice, takže místo silničky opět mtb. V plánu bylo 60km rozdělených na 40 a 20. Tepy měly být 135 a 140, ale tam jsem se nedostal, i kdyby se rozkrájel. Bylo to na 130 a 134 a nohy dostaly pořádně zabrat. Večer jsem zase cítil okostice. Ten rychlý běh jim asi prostě nesvědčí nebo já nevím. Tak jsem napsal trenérovi, že nejdu plánovaný běh okolo Máchova jezera a v pátek ráno šel jsen lehce klusnout. Ze začátku to vůbec nešlo, ale po 4 kilometrech už docela jo.

V sobotu měl přijet kámoš a měli jsme jít na výlet do Jizerek, tak jsem šel aspoň ráno na chvíli plavat, abych si pak nevyčítal, že jsem netrénoval. Navíc mi jiný kamarád půjčit Tempo trainer, tak jsem to s ním chtěl zkusit. Jeho funkce spočívá v tom, že si nastavíte interval a pak máte zabírat podle pípání. Je to vlastně takový plavecký metronom pod čepici. Tak jsem s tím laboroval, ale myslím si, že to je k ničemu. Možná to nějaké rozumné využití má, ale plavat podle pípání a čekat se záběrem nebo se honit mi přijde divné. To má podle mě větší přínos normální trénink techniky, úseky a podobně. Aspoň tedy vím, že zabírám po cca jedné sekundě, ale to jsem ani vědět nepotřeboval.

Výlet se povedl. Na TestFestu jsem si spálil ruce až k rukávům od dresu a na tomto výletě to ostatní. :) Bylo sice strašně moc lidí (v Jizerkách klasika), ale my šli většinou lesními cestami bez asfaltu a docela se nám dařilo těm davům vyhnout. Na Hřebínku byla invaze cyklistů, ale ukořistit jeden borůvkový koláč a pivo se nám podařilo. Pak se pro změnu mně povedlo si skoro vyvrknout kotník, když jsem skákal ze skály. Naštěstí vazy kotník udržely a nenateklo to, jen to trochu bolí, tak mažu kostivalem.

pramatka Zuzka :)

V neděli ráno zase pršelo a tak jsem radši místo kola uklízel a vyjel až později. Ale i tak bylo mokro, tak zase na bika a zase do Jizerek. Tentokrát skoro ani noha, jen jeden běžec a cestou zpět pár cyklistů. Kotník nebolel a nepršelo, tak jsem byl jen jako prase od bahna, ale jinak dobrý. Jelikož jsem jelito a spálil jsem se, tak nemůžu do sauny a musím regenerovat pasivně.

Týden 17. - 23.5.

Pondělí bylo opět volné.

Na úterý mi trenér napsal hrůzostrašně vypadající trénink 200R, 1000K na čas, 100P volně, 10x50K / mezi 15" a 200V. A prý mám jít posledních pět padesátek na doraz. Ten kilometr byl za 19:40 (9:41, 9:59) a ty padesátky pak za 54, 56, 54, 57, 55, 57, 54, 58, 54, 55 vteřin. Už tak od třetí padesátky bylo posledních cca 10 metrů výrazně pomalejších. Hlavně při nádechu vpravu. Kromě začátku, kdy mám kyslíku dost a konce, kdy sprintuju na kyslíkový dluh střídám vždy po bazénu dýchání na levou a pravou stranu. No a dnes bylo krásně vidět, jak mám při dýchání napravo o cca 2 vteřiny na 50 metrů horší čas. Jeden čas jsem si to hlídal a zjistil jsem, že při
dýchání vpravo tak dobře "nekloužu" po natažené levé ruce a jdu hlavou dříve pod vodu a tím pádem mám méně času na nádech. Myslel jsem, že jsem na to vyzrál, ale když koukám na ty dnešní časy, ta asi ne. :-)

Ve středu ráno se mi do deště moc nechtělo, ale co se dá dělat. Na Běhu kolem Mácháče se budou rychlé úseky hodit. V plánu bylo 3x2km tempem 4:10 a pětiminutovou pauzou. Nějak mi padal pás od Polaru, tak jsem se na to nakonec vykašlal a tepy neměřil. První úsek byl tempem 4:09, druhý 4:05 a při meziklusu po úseku jsem zjistil, že mi nějaký chmaták ukradl šusťákovku schovanou za pařezem. Fakt hrůza. Minule cukr a pití a teď bunda. Procházel tam jen jeden takový skoro homeless, takže to musel být on. Ptal jsem se jednoho rybáře, který s ním předtím mluvil jestli ho nezná a prý nezná, ale chodí tam každé ráno kolem sedmé. Takže bude v pátek ranní klus s pomstou. :-) Abych se vrátil k tréninku, po tom, co jsem zjistil, že je bunda pryč jsem běžel do kopce zkratkou a s tím, že ho třeba chytnu, ale nepovedlo se. Akorát jsem se utavil. Pak jsem jen vyklusával a ke konci ještě zařadil 400 metrový kopec, aby se neřeklo.

Ve čtvrtek ráno plavání s piškotem a packama a večer stupňované kolo. Plán byl jet hodinu na 125 tepech a pak po půlhodině na 130 a 135 tepech. Ale to se mi zdálo málo, tak jsem jel na 135, 137 a 142 tepech. Bylo po dlouhé době sucho a tak jsem jel za všechny ostatní členy Loka, kteří nemohou jezdit kvůli dešti.

V pátek ráno klus 8,7km na 145 tepech. Zloděje bundy jsem nepotkal. Asi proto, že pršelo. Večer jsem dal saunu, ale bylo hodně lidí a v dolním patře mi byla zima na nohy.

V sobotu ráno bylo mokro, tak jsem odpískal vyjížďku na silničce a vyrazil na biku. Pak už sice nepršelo, ale měl jsem pořád zacákané brýle od mokré silnice. Ke konci už i vylezlo slunce a bylo teplo. Kolem sedmdesátého kilometru jsem měl malou krizi, ale Coca Cola pomohla. Ještě, že jsou benzinky. Celkem 102 kilometrů za 4:37 na 134 tepech s převýšením 1130 metrů.

V neděli ráno se mi běhat opravdu, ale opravdu nechtělo. Do 9 hodin spící Zuzka mi to neusnadňovala, protože jsme byli domluveni, že mi bude dělat doprovod a tak se mi samotnému nechtělo. No ale nakonec, po domácím úklidu a venčení Báry jsme vyrazili. Trenér mi naplánoval 10km po 5:20, 8 po 5:10 a 5 po 5. Prvních deset bylo v pohodě a spíš jsem se musel brzdit. Následujících 8 už bylo přes dva kopce a ještě jsem blbec machroval před turistama, jak mi to běhá do kopce a posledních 5 jsem sotva doběhl. Nějak mi už tuhly stehna. Asi byly lehce načaté ze čtvrtečního a sobotního kola. Takže to nakonec bylo takhle: 10km/141/5:04, 8km/154/5:03, 5km/158/5:02. Pěkné stupňování, že? :)

Nebyl to sice žádný rekordní týden, ale plán byl splněn. Jen nevím, jestli se mi povede v květnu zase tisícovka na kole. Bylo by to fajn. :)

Týden 10. - 16.5.

Po odpočinkové týdnu zakončeném povedeným závodem následuje další volnější týden. Pondělí jen masáž, ale zato doma. :-)

V úterý ráno plavání s motivem 3x500/pauza 2'. Už při rozplavání jsem si říkal, že to vůbec nejde a první pětistovka za 10:32 to potvrdila. Sice mi pár vteřinek ubralo kličkování mezi lidmi, ale i tak špatný čas. Pak jsem se ale mohl přesunout do volné dráhy, kde jsme byli jen dva a čas se hned zlepšil na 9:57, což jsem fakt nečekal. A poslední úsek ještě malé zlepšení na 9:55, Takže nakonec spokojenost.

Ve středu odpoledne jsem měl předepsáno kolo a přes den vypadalo počasí všelijak, tak jsem do poslední nevěděl, jestli pojedu na silničce nebo biku. Nakonec bylo hezky, tak jsem vzal i Zuzku a jeli jsme. Zuzka mě příjemně překvapila, protože jela poprvé s nášlapy a ani jednou nespadla, přestože se říká, že na začátku spadne každý. Možná pomohl promyšlený trénink nacvakávání a vycvakávání na trenažéru. :-) Trochu jsme plánované 2 hodiny prodloužili, ale stálo to za to.

Ve čtvrtek ráno plavání s motivem 3x200K / mezi 20", 100P, 6x100K s packami / mezi 20". Tentokrát zase v sólo dráze s časy 3:46, 3:52, 3:50 a 1:39, 1:45, 1:48, 1:51, 1:52, 1:51. Večer pak kolo stejnou trasou jako ve středu, ale opačným směrem. Hodně foukalo, , ale na nárazově, tak to celkem šlo. Už si neumím představit, že bych to někde lámal bez hrazdy.

V pátek ráno jen stovky na rychlý nohy a večer balení na víkend a koncert Znouzectnost. Musím říct, že jak se mi ty jejich poslední písničky moc nelíbily (kromě těch z posledního alba), tak mě koncert mile překvapil. Hráli hodně starší věci a i nejnovější album Heavy Model se vrací ke kořenům. Po půlnoci jsme padli do postele a ráno v půl šesté jsme zase vstávali, takže houby regenerace. :)

Na víkend jsme jeli ke Dvoru Králové a tak místo naplánované silniční vyjížďky byl jen jakýs takýs plán trasy a vroucné přání, aby celý víkend nepršelo. Nakonec nespadla ani kapka, takže jsem dal v sobotu 70km na biku a v neděli dvacetikilometrový běh v okolí Chroustníkova Hradiště. Byla to příjemná změna a asi si to zase někdy zopakujeme.

Takže to byl takový odpočinkový týden po Krušnomanovi a od úterka do toho zase začnu bušit.

Krušnoman 2010

Byl to po čase zase jeden ze závodů, před kterým jsem měl respekt. Věty jako "nepřekopni první běh, nebo se pěkně vytrápíš", "pretek pre žiadne bábovky, ale pre masochistov, ktorí si chcú siahnuť až na dno" a podobně mi na předzávodní pohodně nepřidaly. Ale na druhou stranu jsem si říkal, že natrénováno mám a když to půjdu hlavou, tak to nemůže skončit úplně špatně.

Předzávodní přípravy mi trochu zkomplikovala nemoc kolegy, takže místo příjezdu v pátek ráno, rozjetí a rozklusání, případně romantické večerní procházky s přítelkyní a vůbec pěkné stráveného dne dovolené jsem se jen o polední pauze trochu proběhl a po práci rychle domů a na vlak. V Litvínově jsme byli v 19:45 a čekala nás 6km dlouhá cesta pěšky na chatu Emeran. Ne, že by osvětlený Litvínov neměl něco do sebe, ale umím si představit lepší trávení předzávodního večera. Chvíli před desátou jsme dorazili do chaty (on je to vlastně spíš hotel) a ubytovali se. Ještě jsme si dali jedno pivo na spaní a šli spát.

Místo závodu.

Ráno bylo nádherně, předpovědi počasí se pořád měnily, tak jsem čekal i déšť, ale naštěstí za celý víkend nespadla ani kapka. Ještě před snídaní jsem si byl projít část běžecké trasy, hlavně tu obávanou část po sjezdovce. Obávaná asi je, ale je to spíš jen takové strašení, protože nejhorší část behu je někde jinde a běh po sjezdovce docela utíká a navíc se člověk těší na občerstvovačku. Po snídani klasické předzávodní přípravy, to všichni znáte. Depo bylo jedno a kola byla dost natěsnaná na sebe, ale nakonec pořadatelé uvolnili další část depa, tak už to bylo lepší.

Ještě před závodem jsem potkal pár známých tváří - Honzu Herdu, týmového parťáka Jindru s přítelkyní Danielou, Oldu z Lloretu, liberečáka Dana Kvasničku alias Quassara, Petra Paseva a možná jsem ještě někoho zapomněl. O Daniele bude ještě řeč. :-)

První běh

Pak následovala rozprava a start.Tam jsem se postavil dozadu mezi holky, protože jsem plánoval běžet první běh do 155 tepů. Možná se to zdá málo, ale já plány obvykle o pár tepů překračuju, takže to bylo asi akorát. Navíc nemám kopce naběhány, tak proč se cpát dopředu. Příjemně mě překvapila většina seběhů po měkkém. Jen část byla po asfaltu a i tam se místy dalo běžet na kraji po jehličí. Víceméně celý běh jsem běžel těsně před nebo těsně za Danielou. Běh utekl jako nic a čas 44:10 prozrazoval, že to 10km nebylo ani omylem. To bych musel hladkou desítku běhat za 36 minut. Depo bylo rychlovka. Žádné rozklepané převlékání jako na triatlonech, jen přesout boty, obléknout cyklodres a přilbu a jelo se.

Kdo myslíte, že je v závěsu za mnou?

Trasa kola byla zpočátku do kopce, pak takové hupíky, potom z kopce kolem přehrady Fláje a kus za ni a pak stejnou cestou zpět. To celé třikrát. Trasu jsem předtím neznal, tak jsem poprvé jel přiměřeně opatrně. Velká část trasy se dala jet na hrazdě, tak jsem toho využil. Jen někde během druhého kola jsem začal pociťovat nedostatek tréninku v triatlonovém dresu a nebylo to zrovna příjemné. Sice jsem se před závodem namazal, ale cyklovložka je cyklovložka. Druhé kolo jsem jel pocitově lépe než první, ale byl to jen pocit pramenící asi z toho, že jsem už znal trať a jel víc v hrazdě. Na obrátkách a křižovatce byli fajn lidi, se kterými se dalo prohodit pár slov a jinak pusté kolo tak trochu oživit. Posledních 30 kilometrů už bylo náročnějších. Ne, že by mě vyloženě bolely nohy, ale už trochu unavené byly. Za celé kolo jsem mohl předjet tak pět šest lidí, z toho asi 2 holky a minimálně dva veterány. :) Kolo bylo opravdu bezhákové, protože každou chvíli se zpoza zatáčky vynořila motorka s pořadateli a kdo by hákoval, nestačil by poodjet.

Do depa jsem dorazil necelé 4 hodiny po startu a těšil se, že to budu mít za sebou. Hned za mnou se do depa přiřítila i Daniela. To jsem zjistil ale až když jsem sbíhal kopec a ona se prohnala kolem mě. Já měl ještě ztuhlé nohy z kola, ale přece se nenechám předběhnout od holky, i když namakané. :) Tak jsem ji taky předběhl a udržoval si malý, ale aspoň nějaký náskok. Někde na 2. kilometru jsem předběhl Oldu Kovaříka, který si odskočil vedle cesty a pak se mu ještě rozvázaly tkaničky. Na zbývajících cca 7 kilometrech jsem ještě pár lidí předběhl, ale už mi to moc neběželo a jeden nejprudší kopec jsem i chodil. Ale za mnou neustále byla Daniela, tak jsem nemohl polevit.

A zase ona. :-)

Poslední kolo jsem jí o něco utekl, abych měl náskok, kdybych třeba už nemohl, ale šlo to až do cíle. Při posledním výběhu sjezdovky mě vpravo povzbuzovala Zuzka, vlevo Jindra, tak se mi běželo dobře. Pak už jen cíl, medaile a kyselé okurky.

Musím říct, že závod jako takový se mi líbil moc. Bezva počasí, krásná krajina a fajn pořadatelé. Navíc senzační ubytování s milou obsluhou a dobrou restaurací.

Ještě údaje ze závodu:
celkový čas: 4:49:02
1. běh: 44:10/159/převýšení 270m
kolo: 3:12:56 (1:02:36/151, 1:04:11/150, 1:06:10/151) - převýšení celkem cca 1080m
2. běh: 50:19/153/převýšení 270m

a fotky od Zuzky tady a od Honzy Herdy tady.

Týden 3. - 9.5.

V neděli večer jsem zjistil, že je Krušnoman už tento týden. Pořád jsem si říkal, že je do něj dost času. Takže tohle bude volnější týden, abych se pak mohl zničit při prvním výběhu sjezdovky. :-)

V pondělí volno, takže jen masáž zad a nohou. Zvažoval jsem, jestli nohy nebo záda, ale nakonec jsem šel na obojí. Nohy si to zaslouží a záda to potřebují.

V úterý ráno plavecký motiv 2x400K/mezi 30'' a 4x200K/mezi 30''. Nějak mi neblo jasné, co je za pauzu mezi těmito dvěmi "sériemi", tak jsem dal mezi taky 30 vteřin. Časy byly: 7:59, 8:03; 4:02, 4:00, 4:00 a 4:01, takže žádná sláva. Ale zas tak hrozný to taky nebylo. :)

Večer běh 14km na 150 tepech. Běhám pořád podél přehrady a už mi to trochu leze na mozek. Aspoň, že jsem potkal hodně běžců a někteří i odpověděli na pozdrav, tak bylo nějaké zpestření.

Ve středu ráno jsem jel na dvě hodiny na biku, protože jsem nedoufal, že by bylo odpoledne hezky a hlavně je lepší mít odjeto a odpoledne volno.

Ve čtvrtek kvůli práci padlo plavání, tak jsem večer zašel jen do sauny s kámošem a v pátek jsem stihl jen rozklus před závodem o polední pauze.

V sobotu Krušnoman za 4:49:02, více v samostatném článku.