Moraviaman 2010 - pochod mrtvol

Týden před mým druhým ironmanem byl přesně dle plánu ladicí a regenerační. Lehký běh, lehké kolo a trochu toho plavání, masáž a sauna. Nepovedlo se mi nikam vmáčknout plavání v neoprénu, abych na závod trochu připravil ramena, ale ono by to stejně asi už moc nepomohlo.

Do Otrokovic jsme jeli zase vlakem a tentokrát se Zuzkou, která mi kromě nošení věcí pomohla hlavně na občerstvovačce a taky fotila. Na místě klasika - ubytování, rozjetí, prezentace a pak domluvení společné večeře členů Loka Nymburk a jejich partnerek a dětí. Ta byla v místní pizzerii a moc nám tam chutnalo. Pak na ubytovnu a snaha o spánek. Ale rušila nás hudba a při zavřeném okně se zase nedalo spát, takže ta noc stála za houby. Ale s tím se tak nějak počítalo a ona ta poslední noc stejně nestojí za moc. Ráno opět klasika - prezentace v depu, kontrola kola, příprava depa a zpátky na pokoj pro neopren a věci na plavání.

Téčko skvěle fandil.

Závod začal v sedm hodin a tentokrát jsem ani nezaregistroval houslistu. Možná tam byl, ale v té předzávodní vřavě nebyl slyšet. Na startu plavání jsem si stoupl hodně doprava, abych se vyhl počáteční mele a povedlo se. Zase jsem kličkoval, ale ne moc a kromě občasného šmátrání po nohách proběhlo plavání v pohodě. Mezičasy jsem si měřil a zpomaloval jsem. Oproti loňsku jsem nekoukal na tepy a plaval podle pocitu. Časy a tepy plavání:26:28/156/162, 30:11/158/164 a 32:19/156/163. Loni bylo plavání o 11 minut rychlejší a tepy o cca 3 tepy nižší. Když odečtu prodloužení plavání o cca 3 minuty, je to pořád zhoršení o 8 minut, což je docela dost.

Skoro prázdné depo. :)

Depo s kompletním převlékáním změřené přesně nemám, ale bylo to něco přes pět minut, což není tak špatné. Na kolo jsem vyrazil přibližně v 8:36. Kolo jsem jel ze začátku na vyšších tepech, ale druhé kolo jsem si tepy začal hlídat a snažil se mít tepy kolem 145 a zároveň rychlost pod hodinu na kolo, což se ukázalo být nesplnitelným cílem. V tu chvíli mi nepřišlo, že by byl nějaký silný vítr a začal jsem si říkat, jestli to celé má vůbec smysl, když trénuju kolem 13 hodin týdně, zhorším se v plavání, kolo je stejné a jestli se na to prostě nevykašlat a nezávodit. Dá se říct, že na kole mě popoháněl vztek. :) Taky jsem si postěžoval Téčkovi, který povzbuzoval na největším kopci. Mimochodem, ten kopec mi nepřišel tak strašný jako loni, a to ani v posledních kolech. Každý další okruh byl o něco pomalejší a tepy nižší, ale vyloženě unavený jsem se necítil. Nově jsem zařadil bagety se sýrem, ale příště dám jen housky, protože bageta hrozně zpomaluje a nedá se pak jet pořádně na hrazdě, řadit a hlavně dýchat. Jednotlivé okruhy vypadaly následovně: 56:55/147, 57:41/148, 58:43/147, 1:01/144, 1:04/140, 1:05/? Celé kolo bylo v čase 6:02:33. Docela dost lidí jsem i předjel.

Jeden z těch kuželů jsem málem shodil.

Na běh jsem vybíhal poměrně svěží, ale věděl jsem, že to kolo bylo přepálené a že se budu trápit. První okruh jsem jen běžel a asi ani ne moc pomalu, ale ve druhém jsem si spočítal, že pokud poběžím za 4 hodiny, tak bude výsledný čas kolem 11:45, což mi přišlo po roce tréninku jako výsměch. Navíc loni 11:55 s dvojí výměnou duše, takže real někde kolem 11:30. A nejsem ten typ, co jede naplno i když ví, že se zhorší. Potřebuju motivaci buď v podobě vidiny osobáku nebo někoho známého či neznámého kousek přede mnou. Ale předbíhali mě jen borci, kterých jsem se chytit nemohl, protože běželi moc rychle. Ti pomalejší už byli za mnou. Připomínám, že jsem v tu dobu pořád nevěděl, že kvůli počasí mají horší časy snad všichni s výjimkou Vabra. Kdybych to tušil, asi bych se víc kousl. Ale takhle jsem začal občas chodit a chodil jsem čím dál víc. Navíc mě začalo bolet u žaludku a jedinou možnou příčinou mohla být ta Coca cola. Takže další ponaučení pro příště - mít vlastní kolu naředěnou vodou. Chodilo hodně lidí a někteří i vzdali. Taky mě to napadlo, ale říkal jsem si, že tak špatně na tom zase nejsem. Byly i úseky, kdy jsem běžel delší vzdálenost v kuse. Třeba s Martinem Rexou cca kilometr do cíle, kdy on končil a mně zbývalo poslední kolo nebo před mým cílem, kdy jsem závodil s klukem, který mě předtím doběhl a běžel taky už poslední kolo. Časy běhu: 58:55, 1:07:18, 1:15:13 a 1:16:22. Celkem 4:37:48.

Zatím v pohodě.

V cíli jsem byl v čase 12:19:19, následoval přípitek sektem, ujištění Zuzky, že žiju a odmotání se do depa. Pak sprcha, uklizení depa a přesun na grilovačku u Jirky Večerky. To byla výborná třešnička na železném dortu. :-) Nejvíc mi chutnalo stejně asi studené pivo. :)

A takhle vypadá tričko.

Pár fotek tady: http://advid.rajce.idnes.cz/Moraviaman_2010

Týden 14. - 20.6.

Je to bezva, když je sezóna a mezi závody se nemusí tolik makat. Tento týden nebyl sice vyloženě odpočinkový (ten teprve přijde), ale stejně jsem se nepředřel. A podařilo se mi dohnat jsem regeneraci zanedbávanou posledních 14 dní. Ono když se během tří týdnů člověk dvakrát spálí, tak se do sauny jít nedá.

Pondělí bylo klasicky volné, v úterý jsem plaval 4 X 400K s minutovou pauzou a časy: 7:46, 7:49, 7:56, 8:07. jak psal Michal, žádná olympiáda. :) Večer ještě silnice s důrazem na jízdu na hrazdě. Mělo to být na ujetí na maximálně 80%, ale já to jel tak nějak celé docela fest, takže i celkem pěkný průměr na nízkých tepech.

Ve středu byly jen stovky na rozběhání a čtvrtek byl volný úplně. Tak jsem zařadil alespoň masáž zad a nohou.

V pátek na bazénu dva kilometry se 100 metry znaku mezi. Časy 20:10 a 20:38.

Na sobotu ráno byl v plánu krátký výběh s lidmi z behej.com kolem přehrady, ale blbne mi nějak Polar, takže jsme se vzbudili až v 6:45. Sraz byl v sedm, tak jsme se rychle ustrojili a šli se přidat. Celkem nás bylo 6 a tempo rekreační, takže se žádné zničení před dlouhým kolem nekonalo. Navíc přes noc uschly silnice, tak jsem se na to kolo opravdu těšil, i když škoda, že jsem jel zase sám. To je tak, když někdo váže účast na společném tréninku na rodinné události a další si jde pochodovat s kolem na Hvozd. :) Chtěl jsem ještě naposledy potrápit zadek před Moraviamanem a trasa Zittau - Golitz je pro to ideální. Jel jsem to fakt na pohodu, pod kopci podřazoval a kochal se krajinou. Po návratu z kola ještě sauna.

Na neděli byl v plánu běh 18km na 5:30 a tak jsem si to odběhl kolem přehrady, kde je to alespoň trochu měkké. A vzal jsem si na to svoje super kompresní podkolenky ze zdravotních potřeb, abych zjistil, jestli to na okostice pomáhá. Ale protože s nimi už zase problém nemám, nic jsem nezjistil. Akorát se mi Zuzka smála, že mám pidi lýtečka. Podkolenky jsou totiž černé a černá jak známo zeštíhluje. No a zase jsem si nechal pití u lavičky a zase se mi do něj nějaké bezdomovec hrabal. Ale tentokrát jsem zrovna běžel okolo a pití zachránil. Schoval jsem ho jinam a když jsem si chtěl vzít prázdnou láhev při návratu domů, zase tam nebyla. Fakt nevím, co ty lidi na mých bidonech tak láká.

Navečer jsme se ještě šli s Bárou projít do Oldřichova. To z tréninkového hlediska skoro nestojí za řeč, ale do kopce to byla fuška. :)

Moraviamana vidím v podstatě stejně jako trenér, takže žádné předzávodní úvahy psát nebudu. Snad jen, že bych letos nemusel píchnout a po..at se. :)

Týden 7. - 13.6.

Tento pozávodní týden se myslím opravdu povedl. Ani ne tak z tréninkového hlediska jako spíš z hlediska užití si víkendu. :-)

Pondělí mělo být volné, ale bylo krásně a tak jsem nemohl Zuzce odmítnout doprovod při krátkém běhu. V úterý plavčo 3x 500m s pauzou dvě minuty a časy 8:00, 10:10 a 10:17. No jo, neumím počítat bazény. :)

Ve středu kolo se Zuzkou, které se ale cestou zpět zvrtlo v přečkávání bouřky na zastávkách. Pak pršet přestalo, ale při návratu do Liberce jsme viděli blesky snad všude a ještě jsme trochu víc zmokli. Ve čtvrtek opět volno, tentokrát dodržené.

V pátek na bazénu 2x800 s pauzou dvě minuty a časy 16:04, 16:27.

Po práci jsme hned odjeli směr Orlické hory do kempu U cakle u Ústí nad Orlicí. kemp to je moc pěkný, jen těch komárů tam bylo požehnaně. Po popití v místní hodpodě a vyspání do růžova na nové nafukovací karimatce jsem byl ráno celý žhavý :) do běhu. Tak jsem si určil směr a kupodivu ho i udržel a doběhl na zříceninu Lanšperk a z ní pak lesem k Horákově kapli, kde naštěstí byl pitný pramen. Začínalo pražit slunce, takl se to hodilo. Pak ještě kus do kopce a pak už jen klesání zpět do kempu.

Následoval přesun na přehradu Pastviny, od které jsme jeli na kolech směrem na pevnost Haničku a celou cestu nadávali na místní (ne)značení cyklostezek. A taky na vedro a na kopce. Ale v podstatě se nám to líbilo. U Haničky jsme si koupili studené pití a langoše, pak jeli z kopce několik kilometrů a už jsme si říkali, že jsme skoro v cíli, ale pak jsme ještě asi hodinu kufrovali kolem Pastvin a nemohli se trefit k přehradě. Nakonec nás jeden domorodec nasměroval a po cca 30 minutách jsme byli u vody. Voda byla nádherně teplá a na sedacích partiích naopak krásně chladila. :) Následoval přesun do kempu v Brandýse nad Orlicí a zasloužená tekutá odměna.

Pastviny

Ráno jsme si šli se Zuzkou zaběhat, ale protože nás oba bolely nohy, zvolili jsme tempo rakváče v křečích a běželi na pohodu. Následoval další přesun, tentokrát pod zříceninu hradu Potštejn a pak krátký výšlap nahoru, okouknutí ceníku vstupného a zase sestup dolů. Kola jsme na střeše neměli zamčená, tak bychom si prohlídku asi stejně neužili.

Potštejn

Od Potštejna jsme jeli ještě kousek do Kostelce nad Orlicí a odtamtud na kole pohodových 40 kilometrů po rovině. Po sobotě příjemná změna.


Tento víkend se opravdu vydařil. Jen by se občas hodila nějaká navigace. :)

Czechman 2010

Původně jsem na tenhle závod jet neměl, takže jsem trénoval normálně a až ve čtvrtek jsem se na základě mailu od Sokolíka, kde mi přislíbil odvoz na místo a teplou vodu rozhodl, že tam pojedu. I přes to, že mě ještě v pátek bolely nohy po středečním kole, tak jsem si myslel na čas pod 5:20. Ale nedopadlo to. Plavání bylo fajn, voda byla o něco teplejší než loni, takže se lépe plavalo a díky tomu, že jsem se nepřevlékal celý jako loni bylo i rychlejší depo. Plavání bylo o dvě minuty horší, ale tak to měli všichni, takže to bylo delší tratí. Po plavání jsem málem místo vyběhnutí z vody upadl na pláž. :-) Celkem bylo asi 250 závodníků, takže do první bojky se mi pořád někdo pletl (a já se asi taky někomu pletl). Pak se to trochu roztrhalo a dalo se plavat souvisle.

Při běhu z depa s kolem jsem někde vytrousil tachometr, takže kolo jen podle tepů. On vlastně ani není potřeba, protože stejně jedu na "udržitelný doraz" a spíš to je pak pro vyhodnocení kadence atp. Takže kolo bylo takto: 1:01:27/151, 57:07/149 a poslední 1:00/150.

Jelo se mi dobře, i když jsem už po nasednutí na kolo cítil zadek ze středečního kola. Páteční sauna byla fajn, ale taky to není všelék. Místy je silnice opravdu hrozná, ale jinak pěkná trasa. na největším kopci navíc byly dvě holky v sukni a s vrchním dílem plavek, tak se ten kopec vyjížděl dobře. :-D. Malou placku jsem dával výjimečně, to už jsem radši šel ze sedla a ulevoval zadku. Na kole jsem předjel tak 10 lidí, takže spokojenost. Oproti loňsku zlepšení o 12 minut na stejných tepech. Z toho mám z celého závodu největší radost.

Běh stál za starou bačkoru. Jednotlivá kola byla: 36:11, 35,05 a poslední 38:16. Při běhu jsem udělal tu chybu, že jsem si před ním vzal ionťák, který jsem si v tom teple brát neměl. Pak mě asi třetinu prvního kola píchalo u žaludku a nešlo to rozběhat, tak jsem jen tak joggoval a doufal, že to kola a voda na příští občerstvovačce spraví. Spravila. Druhé kolo bylo o rychlejší a třetí už mě zase píchalo na plicích. No bylo fakt vedro a i když jsem pořád pil a poléval se vodou, tak jsem si užíval ty chvilky, kdy se běželo ve stínu lesem. Na poslední občerstvovačce jsem si dal Carboattack s vodou, že to jako rozbalím, ale kilometr před cílem mě začaly brát křeče do lýtka a vždycky jsem to sice nějak ustál, ale na zrychlení to nebylo. Takže běh oproti loňsku zhoršení o 11 minut.

Takže v cíli za 5:28:28. To se bude dobře pamatovat. :-) V cíli byly melouny a kola - výborna kombinace pro vyprahlého závodníka. Pak jsem se šel ještě smočit do vody, abych smyl sůl a pak jsem jen tam zevloval a procházel se. Skončil jsem u stolu s Aldamanem, Jirkou Večerkou a Sokolíkem.

Jen pro úplnost, vítězi byli Jana Candrová a Petr Vabroušek.