V pondělí jsem si naordinoval úplné volno. V úterý jsem vyrazil do bazénu s novým kolíčkem na nos (nutnost pro plavání se šnorchlem). Odplaval jsem kupodivu bez problémů takové sranda motivy a po sundání šnorchlu koukám, že jsem si ten starý "ztracený" kolíček připnul na pásek kolem hlavy abych ho neztratil. :) Tak mám teď dva.
Ve středu ráno jsem vyběhl na šest kilometrů v pětiprsťácích kolem přehrady. Druhý den mě ani nebolely nohy. Takže to chce hlavně pravidelnost. Uvidíme, jak to půjde v zimě.
Ve čtvrtek ráno jsem běžel svou letitou desetikilometrovou trasu, která má po přestěhování kilometrů dvanáct. :) Běžel jsem v oranžové reflexní vestě a při cestě zpět jsem měl pocit kolegiality s pracovníky technických služeb ve stejných vestách. A protože byl stav ovzduší diskutabilní, dýchal jsem při cestě zpět jen nosem. Odpoledne jsem si šel zase zaplavat a zase jsem o něco prodloužil úseky plavané v kuse.
V pátek jsem učil dálkaře a pak přijel brácha z Belgie na opožděnou oslavu narozenin, tak pak už večer nebylo na sport ani pomyšlení. Dostal jsem moc pěkné skleničky a karafu. :-)
Na sobotu jsme se domluvili s Danem Kvasničkou na společné cestě na závod Janovská 19. Ráno byly dva stupně nad nulou a déšť se sněhem, takže nic moc. Ale nevyměkli jsme a jeli. Dana kamarádi zaúkolovali jejich prezencí a já jel dál sám. Ještě jsem si tam stihl koupit bezva šátek. Vzal jsem to směrem na Hrabětice a tam, kde foukalo, se utvořilo náledí.Navíc mi přestala fungovat přehazovačka (naštěstí zamrzla na velkém pastorku), potom i oba kufry a nakonec jsem zjistil, že zamrzla i zadní brzda. Takže sjezdy po ledovce byly krokem.Z Hrabětic jsem jel přes kopec do Bedřichova a cestou brzda rozmrzla. A už vím, k čemu je na spinningu dementní jízda ze sedla, kdy se špička sedla dotýká zadku (specialita jedné instruktorky). Je to trénink na výjezd kopců s náledím. V případě posklouznutí jste blíže zemi a nenatlučete si tolik ...
Navečer jsem ještě vyběhl (ta váha navíc sama nezmizí :)) a z plánovaných cca osmi bylo lehce přes jedenáct.V neděli mělo být počasí lepší a taky bylo. Ráno jsem si v klídku čet v posteli a pak jsem se vrhl na dlouho odkládané vyčištění pohonu u Šírera. Přehazovačku jsem už rozebíral víckrát, ale převodníky poprvé a dost mě překvapilo, že přestože jsou souměrné, nepovedlo se mi polohu malého převodníku při sestavování trefit na první pokus. Na druhý taky ne a úspěšný jsem byl až po asi pěti pokusech. Takže poučení pro příště - označit si původní polohu. Nevědel jsem, že se může převodník zdeformovat, ale asi jo. :) Čištěním jsem strávil asi 3 hodiny (půl hodiny zabral úklid a čištění vany :-)) a odpoledne jsem vyjel vyčištěné kolo projet. Vyrazil jsem kolem čtvrté a nedošlo mi, že po změně času bude v pět hodin už tma. A ani v ty čtyři jsem si sluníčko neužil, protože jsem jel směrem na Hrádek a slunce bylo schované za kopcem. Ale bylo mnohem tepleji než v sobotu a krásně jsem se projel.
Příštím týdnem začíná příprava na další sezónu a trénink bude mít díky Michalovi zase pevnou strukturu.
podzimní fotka mého stroje
Bílý Kostel nad Nisou
Žádné komentáře:
Okomentovat