Jaro je tu. :)

Tento týden jsem stihl zase jen dva běhy, ale už je v tom opět jistá pravidelnost a hlavní je, že ten jeden byl dlouhý. V pondělí, středu a pátek jsem cvičil a zjišťuji, že používání vrhačských koulí jako závaží při shybech a dipech* je přínosné. Jen u kliků se ten těžký batoh nandává blbě. :)

*Dipy mají i český ekvivalent, ale za prvé ho neznám (možná tricepsový klik na kruzích nebo bradlech) a za druhé je moc dlouhý, takže prostě "dipy". A vypadá to nějak takto. Jen nemám takové velké svaly, takové pěkné elasťáky a tolik váhy na opasku. :-D

Úterní běh jsem nasměroval oklikou do Decathlonu pro gely, které už mi došly a lepší alternativu jsem zatím nenašel. Druhý běh byl ve čtvrtek večer. Trasu jsem zvolil obrátkovou a to směrem na Chrastavu. Cestou jsem narazil na srandovní čuníky a přemýšlel, jestli se jim to povede. :) Tam to bylo v pohodě, a snažil jsem se zpomalit na 6 min/km, ale prostě to nešlo. Zpět už ano, ale zase se slunce schovalo za hřeben a nechtěl jsem se zdržovat. Poslední pětka trochu trápení (tempo 5:24), ale celkově spokonejost (5:03). Měl bych začít zpomalovat a prodlužovat, ale nějak se mi to vždycky rozběhne... :-)

jaro poprvé

V sobotu jsme s Kačkou vyrazili na výlet do Českého ráje. Nikdy v životě jsem nebyl na Troskách (nebo si to aspoň nepamatuju) a tak jsem se těšil, že se na ně podívám. Kolem jarní počasí a jaksi mi nedošlo, že jsou hrady v zimě zavřené. Tak aspoň fotka z podhradí a mazali jsme dál. Přes Vidlák, Hrubou skálu, Kapelu s Kapelníkem, Valdštejn a Hlavatici do Turnova. Tam jsme si dali napůl pizzu a frčeli domů.

Trosky

jaro podruhé

pes nohatec

 

Kapela s kapelníkem

V neděli jsme se svezli kousek na druhou stranu, vystoupili v Machníně, přepravili se transbordérem na drouhou stranu řeky a pak po modré vystoupali až na Buk republiky. Z něj na Roimund a cestou jsme ještě prozkoumali pevnůstku ŘOP. Na Roimundu jsme dali oběd a po krátkém, ale prudkém stoupání jsme seběhli po červené k dálnici. Tam začínají Lužické hory. Nemohli jsme vynechat Bílé kameny (známé spíše jako Sloní kameny), kde bylo lidí jako smetí a pak přes Kozí hřbety zase téměř sami až na Popovu Skálu. A z Hrádku nad Nisou zase vlakem domů. Doma jsme si udělali experimentální palačinky. Experimentální proto, že místo mléka bylo rýžové mléko a vejce nebylo vůbec. :)

 transbordér

Ještěd

řopík

kdesi z kopce

výhled na Lužické hory

pes ušatec

Bílé kameny

pes modelka

Havraní skály

výhled z Popovky

jaro potřetí

sladká tečka

Co se týká závodů, tak Kbely nakonec nepůjdu. Můj tréninkjaksi postrádá rychlost a nepřišlo by mi to fér k ostatním závodníkům. Jel bych tam tedy hlavně za kamarády. Doufám ale, že se s většinou z nich uvidím na oběhu Liberce. :)

Armstrong Pull-up Program - my experience

Omlouvám se všem anglicky nevládnoucím čtenářům, ale chci, aby byla moje zkušenosti dostupná širšímu publiku a dvakrát se mi to psát nechce.

I started the Armstrong Pull-ups Program in 1st January this year. Before I started I had read about Harry's experiment and hoped for similar results (I know he is not doing regular pull-ups). The morning routine and afternoon pull-ups routine is described for example here. The basic idea is to stress muscles on a daily basis five days in a row and then give them rest for two days. This is repeated for 6 - 8 weeks (or even more).

The good thing is that every day is different. The bad thing is that you shouldn't do more exercises for your back. But I supposed that exercising almost every day will do the job.

I started with maximum 10-12 push-ups and after six weeks my maximum was 11 pull-ups. See the progress? Neither do I. I didn't expect improving from 11 to 30 in 6 weeks. But for example 13 would be nice. But 11 again? Something is wrong. Yes, I can do more pull-ups in total, therefore more sets and repetitions. But the maximum is the same. And because the program was designed for maximum reps in one (first) set and didn't work, I quitted it.

Even the longest day routine lasts only about 15 minutes and I have never felt sore after it or the next day. I believe that in some more weeks I could improve but I prefer going back to a more various training and improve faster. Or at least I will know I have given it maximum effort every other day. I may add some weight into this program or do more reps etc. But it wouldn't be Armstrong pull-up program anymore.

I started doing weighted pull-ups and I feel good after it. I'll go this way for a month or so and see the results. I like the fact that I can do 10 pull-ups without added weight and 5 pull-ups with 9 kg on my belt. Then after removing the belt I can almost fly. :-)

EDIT 21. 2. - This morning I did 12 pull-ups. :)

Lenora mě zmohla

Netuším z čeho (že by sobota? :), ale padla na mě taková nějaká únava a nic se mi nechtělo. Poprvé jsem tedy vyběhl ve čtvrtek. Ze začátku to moc nešlo, ale pak si nohy rozpoměly na běh a šlo to. :) Další běh v sobotu, ale zato s kopci a téměř 34 km.začátek trasy byl v protisměru k trase, co jsme běželi minulý víkend s Ondrou. Pak přes Kryštofovo údolí na Buk republiky, kde bylo postaveno asi 7 stanů a jejich obyvatelé právě zasedávali k snídani. Potom proběhnutí pod zříceninou Roimundu, setkání s paní s motorovou pilou a psem ve svetru a pak dále z kopce až na silnici z Bílého Kostela do Hrádku nad Nisou. Pak jsem to doklusal do Chrastavy a sedl na vlak. Za týden tedy jen 50 km běhu. Budu muset přidat. :)

cestou na kopec

Tady to fakt rozkoš byla, protože už to dále

bylo jen z kopce a nebo po rovině. :-)

V neděli jsem byl na parádním výletě přes Ještědský hřeben. Šli jsme z Hodkovic do Machnína se zastávkou na Pláních, kde jsme si dali oběd. Nahoře na Ještědu ani moc nefoukalo. Z něj pak dolů po červené na Výpřež a pak nejhezčí úsek cesty po zelené na Černou horu, Rozsochu a pak Karlovskými bučinami na Hamrštejn, kde jsme výlet zakončili lázeňskými oplatkami. :)

stoupání na Ještěd

 Karlovské bučiny

 s Aischou :)

a její paničkou :)

chudá tabulka :)

Pokusný střídavý týden s parádním koncem

Tento týden jsem zkusil po dni střídat posilování a běh a docela to jde. Trochu mi v tom dělá bordel Armstrongův program na shyby (brzo napíšu, co a jak a jak mi to nefunguje :)), ale jinak dobrý. Tělo si na posilování obden zvyklo a běhání je v pohodě. S nízkou teplotou jsem se místo kratších běhů kolem deseti kilometrů skoro každý den snažil běhat delší běhy obden a vypadá to, že to tak budu dělat i nadále. Objemově je to sice méně, ale delší je lepší. :-)

Týden jsem tedy začal pondělním cvičení, v úterý jsem vyběhl na plánovanou patnáctku a protože to byla obrátková trasa, tak jsem to natahoval po 500 m (= kilometr v cíli) až z toho byl půlmaratón. :) Večer sauna. Ve středu zase cvičení a večer badminton. Od minule jsme se docela sehráli a tak je škoda, že už zase nemám s kým hrát. Aspoň si nezrakvím nohy. :D

Ve čtvrtek jsem vyběhl v minimuskách a pak šel s kamarády do bazénu a připsal si dobrý skutek natočení jejich kraula na video. Za to mi bylo odměnou krásné víkendové počasí. :) V pátek menší odpočinek před víkendem, tj. jen cvičení a sauna.

Na sobotu jsem byl domluvený s klukama na delší běh okolo Ještědu. Chvíli to vypadalo, že budeme čtyři, ale nakonec jsme vyběhli jen ve dvou. Bylo krásně, jak uvidíte na fotkách. Trochu jsme kufrovali, protože jsme nečekali zákeřnou ostrou pravou zatáčku na žluté turistické značce, přeběhli jsme odbočku a pak se sápali po červené nahoru. Pak už to ale bylo v pohodě. Tedy pokud jde o bloudění. Zato nohy nám nějak tuhly a plíce bolely. :) Ale nakonec jsme doběhli na místo ranního srazu, odkud jsem jel tramvají a Ondra běžel ještě necelé 3 km domů. Já zase běžel ráno na sraz, tak jsme to měli stejně dlouhé. Ondra si frajer nevzal ani pití, ani nic, tak musel ničit ledovou výzdobu u potůčků, aby se dostal k vodě. :)

nejhorší kopec za námi

 Najdete Bezděz?

Ondra ničitel :)

Ondra běží, já jedu tramvají. :D

Po takovémto běžeckém výletě se doma obvykle najím, zalehnu a vytuhnu. Ale tentokrát jsem si nedopřál a v pomatení smyslů si domluvil na odpoledne výlet. Takže po běhu rychle domů, uvařit oběd, uvařit kafe, osprchovat, udělat svačinu a hurá na sraz. Výlet začínal rovinkou, tak jsem se mohl dát trochu dohromady, ale pak přišel kopec a v něm jsem si říkal, že tahle běho-výletní kombinace by nemusely být špatný trénink na ultra. :) Výlet jsme zakončili trojpivem. :)

Bedřichov z Vysokého hřebene
(v dáli Ptačí kupy a Holubník)

Na neděli jsem plánoval vylézt z postele jen v případech krajní nouze, ale kámoška mě vytáhla na rychlovku na Ještěd, protože chtěla stihnout Soukalovou v Soči. tak jsme přijeli pod Ještěd, vyšli nahoru, sešli (místy sjeli po zadku) dolů, zajeli na dortík a rychle každý domů. Celkem kolem dvou hodin. Abych neporušil "střídačku", tak ještě cvičení a večer třetí a poslední sauna tohoto týdne.

Mám dost. :)

No tak teda jó. :)

Je to venku. Přihlásil jsem se na Silvu. :-)

Ne protože do mě Pavel Z. na Honzově oslavě hustil, ať se přihlásím :). Ne proto, že to běželi všichni kamarádi. Ale byl jsem tak nějak nalomen a Richardův zápisek mě dolomil. :) Taky to ale mohl napsat o týden dřív, abychom stihli zaplatit nižší startovné. :D Ano, my. Běžíme oba. :) Snad nebude vadit, že jsem to tady takhle prásknul. Slovo dalo slovo a jdeme do toho.

A délka? Že se ptáte? :)

Mám hrazdu

Minulý týden byl opravdu pestrý, co se do složení aktivit týče. Zastoupen byl kromě běhu, posilování a sauny také badminton, chůze, tanec a plavání. :)

V tomhle zimním inverzním počasí mě to na běh moc netáhne a tak když už vyběhnu, snažím se běžet aspoň kolem těch patnácti kilometrů. To se mi povedlo hned v úterý, kdy padla dvacka. Mělo to být patnáct, ale vzpomínka na hromadu jídla a pití na Honzově oslavě mě popohnala a přidal jsem ještě pět. Taky teď pravidelně běhám s Evropou 2 a záložním "peckovním" mixem. Jen je škoda, že ranní show Evropy 2 není odpoledne. Ráno mě teď z postele na běh nikdo nedostane.

Ve středu mě vytáhla kámoška na badminton a ten na mě zanechal následky až do teď. Trochu jsme nestíhali, tak jsme se málo protáhli a v chladné hale jsem si zase natáhl něco v zadku. Ale po 5 kilometrech běhu to přestává bolet.

Ve čtvrtek odpoledne jsem si ještě částečně za světla odklusal 11 km a pak hurá do sauny. Netekla tam sice teplá voda, ale kromě prvního sprchování před vstupem do potírny to nevadilo. 

V pátek jsem odplaval celých 1300 m :) a pak doma večer posiloval. Hrazda zatím drží. Teď si uvědomuji, že jsem se tady ještě nepochlubil. :) Tak na konci zápisku. V sobotu delší (na zimu :) běh 24 km po asfaltu, pak místo obvyklého spánku oslava narozenin taťkovy ženy Ivy.

Na neděli jsme měli s bráchou domluvený společný běh. Brácha běhá tak jednou za dva měsíce, takže tempo bylo vražedné a jak posléze vtipně psala Jitka J. - mohli by běhat spolu. :) Ale to je v pořádku, do toho jsem s tím šel a moc hezky jsme si zaběhli a popovídali si. Na místo srazu jsem nakonec taky běžel, abych se před společným během trochu unavil. Nepovedlo se. :-D A odpoledne jsem dělal jedné známé průvodce po lese na úpatí Jizerek, protože se sem chce stěhovat. Bylo to asi tak miliónkrát lepší, než se válet doma. :) A nakonec jsme si dali pivo a borůvkové knedlíky na Liberecké výšině.

Kdyby někdo nevěděl, co s penězi a nebo si chtěl pořízení pěkné vesty spojit se závodem, tak se v červnu běží v Jizerkách Jizerský ultratrail. Z vlastní zkušenosti říkám, že tam bude trailu dost, ale taky dost tvrdých cest po šotolině nebo panelech. Cena mi přijde přestřelená hlavně vzhledem k tomu, že vím, jak je to s velikostmi funkčního oblečení v cene startovného. Pro porovnání - startovné na dvoudenních Sedmistovkách je 900,-.

A tady je moje krásná nová hrazda z plotového sloupku a dvou asi pantů. :) Hrazd se prodává více druhů - do dveřních zárubní, naše výroba, Čína a atp. Ale doma nemám hrazdu na stěnu kam dát, pokud chci zachovat možnost otevírání všech skříní a hrazda mezi dveře ve mně nebudí důvěru, protože paneláková futra jsou dutá a vylévat je betonem kvůli tomu nebudu. :) Potřeboval jsem ji tedy nainstalovat mezi dvě protilehlé zdi. Tak jsem koupil dva velké panty a pak začal shánět tyč. Měl jsem to ale udělat obráceně, protože jsem si koupil takový blbý průměr, že většina tyčí byla buď moc úzká a po provrtání by dlouho nevydržela a nebo moc silná a trn by neprošel druhou stěnou. Nakonec mi taťka poradil koupit plotový sloupek a ten je akorát. Nemá sice tak silné stěny jako vodovodní trubky a trochu pracuje, ale drží pevně. Celkové pořizovací náklady byly 339,-.

Ve spojení s dříve vyrobenými "kruhy" na popruzích mám doma tedy vybavení pro trénink celého těla. Ono jde improvizovat a třeba trénovat triceps na dvou židlích, ale musíte mít ty židle.:D Takhle v závěsu je to těžší, protože se to trochu klepe a navíc se po pár opakováních rozhoupu. :)

 cvičební sada "mladý gymnasta"

Polenta s rajčaty, česnekem a feferonkou

Dnes jsem vyzkoušel další novinku v mé kuchyni a to polentu. Polenta je v podstatě kukuřičná kaše, která se připravuje úplně stejně jako klasická krupicová kaše, jen se dělá z kukuřičné mouky (nebo spíš krupice) a místo mléka je osolená voda. Jde udělat jako kaše a nebo hustá a pak se dá nechat vychladit, nakrájet a třeba osmažit nebo zapéct. Já ji udělal jako kaši, do které jsem přidal libeček. Zvlášť na pánvi jsem pak připravil rajčata s česnekem a feferonkou, tj. takový aglio olio základ. Na focení je to hezčí zvlášť, na jídlo doporučuji smíchat. Je to rychlé, zdravé, levné, dobré a syté. :)