Nebyl čas psát, tak se mi fotky nahromadily a teď to musím sfouknout, než něco zapomenu. :-) 17. března jsem vyrazil do okolí Příhraz na pěknou skalní sérii Kobyla. Hepka říkala, že je cestou spousta kempů, tak jsem se těšil, ale jako neznalý cucák jsem našel jen dva nebo tři. Ale i tak tam bylo krásně, i když keš samotná mi dala pořádně zabrat. Odměnou mi ale byl pohled na majestátní skálu Kobylu.
skalnaté údolí
pohled směrem ke Krtole
Kobyla
Večer jsme pak měli párty s doktorandy. Pořád používáme ten termín, i když už většina z nás titul má. Byli jsme čtyři a sešli jsme se v bezva hospůdce v Šutru, kde točí Klíč (cvikovské pivo). Po pár pivech nás opustil Honza a po panácích jsme se přesunuli na diskotéku a tam jsme asi čtyři hodiny trsali. Ani nepamatuji, kdy jsem byl na dydžině naposledy. Část noci hráli hity mého mládí. :-D (Dr. Alban, East 17 atp.)
Prodloužený víkend začínající čtvrtkem 29. března jsme s Pájou strávili v Českém Švýcarsku. Když to jde, vyhýbáme se značeným trasám, což tady sice moc nešlo (1. zóna, hnízdění dravců), ale i tak jsme si to užili. Bydleli jsme v penzionu Kongregace dcer božské lásky a všude byla spousta svatých obrázků, což by se dalo pochopit, ale bylo jich fakt moc. Na pokoji asi pět, na schodišti, v kuchyňce - všude jsme byli pod božským dozorem. :) Taky nás recepční ubytovala hned vedle své kanceláře a ráno v sedm nás vzbudila rozhovorem s kolegyní. To jsme úplně nečekali. :-/ Ještě ve čtvrtek odpoledne jsme šli na krátkou procházku přes Křížový vrch zakončenou pivem.
Křížový vrch nad Jiřetínem pod Jedlovou
Pája večer
a Pája ráno, resp. dopoledne. :-D
V pátek jsme šli trasu Doubice - Hřebec - Černá brána - Tokáň - Bor a zpět k autu. Viděli jsme ještě zbytky ledopádů, všude zeleno a i pivo bylo. Jen poslední úsek cesty rozježděný lesní technikou se Páje moc nelíbil. Ale Kesince moc. :-) Předloni jsem od Páji dostal foukací harmoniku a jak to vypadá, když hraju? Pája jde 50 metrů za mnou a lituje, že nemá špunty do uší. :-D
ledopády
50 odstínů zelené
slunci vstříc
svačina
Hraju na harmoniku.
trpitelský úsměv :)
zlatý hřeb výletu - Tokáň
bečka míří vzhůru
Třípackový buk
cesta nic moc
V sobotu jsme pro změnu nechali auto v Brtníkách a šli po modré na Brtnický most, dále po červené k Vlčímu potoku a nakonec po zelené zpět do Brtníků. Zase nějaké ty ledopády, tentokrát bez piva, ale zato s koupáním. :-) Jedinou "atrakcí" byl Brtnický hrádek. Soví vyhlídka už jako vyhlídka moc nefunguje. Možná pro sovy, když vzlétnou. :-) Trochu nám i sprchlo, ale měli jsme ponča, tak nám to ani moc nevadilo.
Křinice
Brtnický hrádek
V neděli jsme šli kratší okruh z Kyjova. Nejdříve po červené do Kyjovského údolí, odtamtud zpět po zelené a přes Klenotnici na žlutou a končili jsme výstupem na Kyjovský hrad. Krátký výlet jsme zvládli bez deště. Záměrně jsme vynechali všechny ty vyhlídky dostupné z Jetřichovic, skalní brány a mosty. Za prvé tam určitě bylo hodně lidí, za druhé žebříky, které by Kesi možná vylezla, ale už neslezla a za třetí nebylo úplně počasí na daleké výhledy. Přikládám plánek výletů.
Klenotnice
Kyjovský hrad
výhledy z hradu
kyjovský hřbitov
pátek modře,
sobota zeleně
a neděle červeně
Druhého dubna jsem jel na koloběžce prozkoumat oblast Zahrádek u České Lípy. Tentokrát jsem jel autem do České Lípy a tam jsem ho nechal na nádraží. V Zahrádkách a okolí bylo moc hezky.
Milčanský rybník
vypuštěný Hrázský rybník
Dolanský vodopád
sochy u Dolanského rybníka
starý mlýn tamtéž
Koňský rybník ze Smrtky
Cesta ze Zahrádek do Žandova byla nejdřív pořád hodně do kopce až do obce Taneček. Pak ale následoval cca 5 kilometrový sjezd až do Žandova. Kousek za Žandovem jsem si opekl Kukuřízek a dal pivko, abych stihl do příjezdu do Lípy alkohol vyjet. Proto jsem měl jen 10 Gambáče. :-) Obřadně jsem spálil nepovedenou lžičku. Pak to nebylo daleko do Volfartic a z nich až do Lípy skoro pořád z kopce nebo po rovině. Ale nohy mě pak ještě pár dní bolely. Musím se zase trochu rozjezdit.
Ronov od Tanečku
lžička
oběd
Volfartice
Čtvrtého dubna jsme s Pájou jeli na výlet na Zlatý vrch. Čedičové varhany u Kamenického Šenova zná asi každý, ale v porovnání s těmi na Zlatém vrchu se mohou jít stydět do kouta. :-) Ba ne, taky jsou pěkné, mají jezírko a natáčela se tam myslím pyšná princezna. Ale tady to bylo prostě obrovské. Sloupy ční až do výše 30 metrů a než byla oblast prohlášena národní přírodní památkou, lámaly se tu až 6 metrové sloupy.
Zlatý vrch
Pátého dubna jsem sbalil Mastra a valil do Prahy na sraz ITB. Bylo všechno - Ikea, kešky, projížďka Prahou s objevováním zajímavých zákoutí a hlavně večerní hospoda s kamarády. Tentokrát jsem nemusel následující den vstávat a tak jsem jel posledním autobusem a nelitoval jsem. Jen škoda, že nemohli přijít všichni, ale to se asi nepovede nikdy.
A jedeme do Prahy
Moc se mi líbilo v Malešickém parku, kde jsou nainstalovány různé technické prvky, jako např. Archimédův šroub apod. Rád bych to viděl v létě v akci, ale na netu koukám, že to stejně nefunguje. Dále jsem navštívil hrob zakladatelů Sokola v Olšanech a pak už jel směrem do Vysočan. Tam jsem koloběžku složil, hodil do vaku a šel se, jako už třikrát, nacpat před hospodou do Veganlandu. :-)
Malešický park
hrob zakladatelů Sokola
Veganland
A ještě zmrzlina. :-)
sraz ITB :-)
V pátek jsem vstával s bolavou hlavou, ale nevadilo to, protože mě čekal výlet s bráchou a jeho dětmi. Navštívili jsme rozhlednu Hlavatice u Turnova, zkusil jsem si jízdu do kopce s kočárkem a nošení dětí na ramenou. Rychlost nebyla podle očekávání závratná, tak jsem kocovinu rychle setřásl. :)
roztahaný průvod :-)
Hlavatice
:-)
nosič :-)
Na sobotu jsem si s Hepíky domluvil odlov jednoho restu, který jsme začali lovit minule (Fexti), ale chyběly nám postupové indicie. Hepka je od ownera zjistila a v pohodě jsme ji odlovili a následně indicie obnovili. Bylo tam několik záludných míst, kde se dalo spadnout nebo škvír, kde se dalo uvíznout, ale se vším jsme si poradili. Ohýnek jsme tentokrát nedělali, ale dali si pivko na Krásné vyhlídce. Cestou jsme našli i pár dalších keší, ale Fexti byli nej. Mají i moc pěkný listing. Cestou zpět k autu mě udivilo narvané parkoviště a auta podél silnice. Holt první teplý víkendový den. Cestou jsme se stavili ještě na jedné keši a nedaleko ní objevili krásné voštiny.
Drábské světničky
Vzhůru na keš!
Tudy nejdu.
jedna z mnoha nespočetných vyhlídek
Hepík v akci - sestup do "passage"
Někdo se vešel...
...někdo ne. :-D
Výstup po listí dal zabrat i ostříleným kačerům.
chlazení :-)
kdesi na kraji skal
Idyla na vyhlídce - fextí vana
po večerní akci jen malé
cestou zpět k parkovišti
krásné voštiny
A protože moje fotky z návštěvy okolí Zahrádek oslovily pár lidí, podnikli jsme tam výpravu znovu. Tentokrát ve třech, vlakem do Křižan s Patrikem a tam se k nám přidal Marek a svižným výletním tempem jsme se po vylidněné cyklostezce (bylo kolem osmé ráno) blížili svému cíli.
:-)
u průrvy Ploučnice
Lipová alej u Zahrádek
i pivo bylo
zřícenina hradu Rybnov
zřícenina hradu Vítkovec
maringotková osada
Dolanský vodopád
(mnohem slabší, než minulý týden)
bufet na nádraží :-)
Ty máš výborně nabitý program! A role nosiče ti vyloženě sluší :-) musí z tebe být kvalitní výhled :-D (mimochodem ten šroub mají i na Gutovce, kde funduje :-)
OdpovědětVymazatOno to vypadá nabitě, ale bylo to v rámci cca 3 týdnů. A jo: https://www.youtube.com/watch?v=KuuNwK8GPFw :-)
OdpovědětVymazatSouhlasim s Jitkou.. Mas neskutecne nabity program.. jste fakt akcni!:)
OdpovědětVymazatTo ja nez se sehnu, abych sebral Derinino hovenko:), tak ty njdes kesku!:)
Ta "nabozenska noc".. mi pripomnelo kdysi, pred lety jsem pravidelne byl ubytovan kolegou v "nabozenskem hotelu", ktery se jmenoval "Divine Tracy".. na centrum Philadelphie byl neskutecne levny, ale byly separatne patra muzu/zeny.. a jejich personal to hlidal:), zadny alkohol na pokojich.. a rano me budili na ranni:)..
V roce 2006 zkrachovali:), ale byla to zajimava kulturni zkusenost:).
Jeste jednou obdiv za neskutecnou aktivitu..
At nam to beha a kolobezkuje! 12:)
Tady asi hned tak nezkrachují, očividně mají penzion v oblibě rodiny s dětmi díky velkorysému prostorovému uspořádání. :-)
Vymazat