úterý 28. dubna 2020

Kolobkovandr #16 - Šluknovsko a Lužky

Zimní vandr po svých jsem letos vynechal, protože zima ani vlastně pořádně nebyla a pořád pršelo. První vandr měl být opět s Patrikem, ale ten nakonec musel do práce a plánovanou trasu se mi nechtělo jet samotnému. Navíc nám začaly na zahradě kvést tulipány, tak jsme s Pájou vymýšleli a kombinovali, až jsme vymysleli, že pojedeme na zahrádku, a já pak vyjedu na noc odtamtud. Byla to taková minimalistická varianta, ale povedená.

Ještě před vandrem, ale napíšu o pátečním běhu. Veverka Pražský k nám zanesl ostrovní hru na hledání pokladů, tak to je pak běh hned zábavnější (když jsou kešky odloveny). Problémem je udržet těch 10 věcí v hlavě, popř. udržet, že se má vůbec něco hledat. Tak jsem si na hru na koloběžce vzpomněl až v půlce vyjížďky a na běhu až chvíli po startu. Ale i tak jsem se snažil. Nejdřív jsem tedy chtěl jít na malou, ale zabrzdil jsem tam rychle, až jsem se smekl a spadl rukou na trny, ale pak už jsem do konce běhu spadl jen jednou, když jsem se snažil zachytit fotografií ptáka v letu. No i nebezpečná tahle hra může být. :-) Běžel jsem krásným údolím řeky Kamenice, potom kolem lesní bažiny a nakonec v Tučňákově rajónu. :-)

Kamenice 

"Lavička 2 m" :-) 


Takovou mahónii taky chci. :) 

po doběhu

Vandr jsem, jak už jsem zmínil, začal na zahrádce mezi tulipány a musím se přiznat, že se mi vůbec nechtělo. Za prvé se hodně ochladilo a foukal studený vítr a za druhé se mi prostě ze zahrádky nechce nikdy nikam. :) No ale co by tomu řekli lidi? :-D Tož jsem se vydal víceméně v protisměru předchozího vandru Nordkap. Nejdříve z kopce do Šluknova a potom velkým obloukem přes Liščí, Lobendavu, Vilémov a Mikulášovice, Brtníky až do Kyjova. Tam jsem si dal drahé kafe a dort na podporu živnostníka a frčel dál. :-) Další úsek jsem tolik neznal a bavil mě proto mnohem víc.

start 

Liščí 

Tříboká kaple 

dopink 


Plánování trasy mi totiž poněkud komplikovaly uzavřené hranice. Na druhou stranu - tlačení a nošení koloběžky jsem si v Německu už letos užil. :) Spaní jsem nejdřív plánoval na Studenci, ale tam jsem byl moc brzy (kolem 16 hod), tak jsem pokračoval dál na krásný Zlatý vrch, Pustý zámek a zakempil jsem až pod Středním vrchem. A to taky nebylo jen tak náhodou. Člověku totiž neuniknou pokusy o pokoření prominentních vrcholů Lužických hor a pro mě jako pro koloběžkoběžce je to velká inspirace. Například foto ze Středního vrchu mě inspirovalo naplánovat si vandr kolem něj. Samozřejmě se nebudu s koloběžkou sápat na každý pěkný kopec, ale kdyby za to stál... :-)

studánka 

Studenec 



 A ještě jednou Studenec


Zlatý vrch 

Herdstein?

Pustý zámek 



Večer jsem na Středním vrchu (taky zvaný "Hranáč") potkal jednoho člověka, ale jinak nikde nikdo. V klidu jsem si dal pivko, "uvařil" výborné instantní těstoviny a konečně vyzkoušel v praxi pár vychytávek na stan. Dostal jsem k Vánocům tyčku, která se hodí na místa, kde prostě žádné klacky nejsou (a kdybych tam byl pěšky, spím nahoře na kopci a tyčku tuplem využiju). Potom jsem zkoušel nové plastové žluté kolíky, které jsou večer dobře vidět, ale ráno jsou celé od hlíny a nakonec vylepšené "záclonky". :-)

Noc jako obvykle první noc venku nic moc. Nemohl jsem zabrat a měl jsem pocit, že po mně pořád něco leze. Navíc mi padala čepice na spaní. Usnul jsem k ránu a zase se mi nechtělo vstávat.


Střední vrch 

večeře 

pojistka proti krádeži :-D 

Na instantní stravu výtečné. 


Nedělní trasa vedla přes Horní Chřibskou, Krásné pole, Rybniště, Světlík a Krásnou Lípu. V jednom dlouhém stoupání známém z 10L700 mě předjela dáma natěžko na elektrokole, tak jsme se pozdravili a já byl rád, že jsme se nepotkali, když jsem se koupal nahatý ve vodopádu. :-D

Luční vodopád 


ultralehký nůž splňující i německé předpisy
(nejde otevřít jednou rukou) 

Světlík je moc pěkné místo nad Dolním podlužím. Je tam kozí farma, větrný mlýn, rybník a proto jsem si tamtudy trasu prodloužil, i když jsem mohl jet přímo. V Krásné Lípě jsem si dal zmrzlinu a pak už to bylo na zahrádku jen kousek.


Světlík

krásný muchovník cestou

prameny Křinice

Takže i když krátký (necelých 100 km), vandr to byl vydařený a zážitky nabitý. Možná si ty Prominentní vrcholy Lužických hor někdy projdu (ne proběhnu, chraň Bůh. :-D). A mimochodem, kolem Prysku vede pěkný 8 km okruh, kam se s Pájou určitě někdy vydáme.

pondělí 20. dubna 2020

Co nového na zahrádce. :-)

Dlouho jsem sem nic ze zahrádky nedal, tak to teď doženu. :-) Hlavní novina je, že už konečně máme plot. Zatím bez brány, takže si srnky cestu najdou, ale ne nadlouho. Kdybychom věděli hned od začátku, že plot chceme, asi bychom ho udělali jako první a nejspíš bychom sloupky betonovali. Ale na pozemku je pod zemí spousta "pokladů" jako cihly, linoleum, kusy betonu a další, takže ani to betonování by nebylo úplně procházka růžovou zahradou. My ale mysleli, že nic moc pěstovat nebudeme, tak jsme jen loni na podzim zasázeli živý plot a ten betonování víceméně znemožnil. Zvolili jsme tedy zemní vruty, které taky leckde nešly zavrtat, ale bylo to mnohem rychlejší a jednodušší, než betonování. A taky dražší. :-) Pletivo jsme volili lesnické, protože nám nejde o estetiku (bude tam živý plot), ale o zamezení přístupu zvěři. Dobré na tom pletivu je, že zdálky není vidět.
Krmení ptáků - příjemná činnost, která ale přilákala hlodavce. A to asi hryzce, protože byly velké díry hned u vody. Přistoupil jsem tedy k el. plašiči, psím chlupům a výkalům do nor a za posledních několik dní si nory neobnovili. Jo a ještě mám zapíchnutý v zemi rýč a občas do něj tlustým klackem bouchnu. To mají prý taky rádi. :-) Nechci je hubit, ale hryzci dokážou zničit všechno od ovocných stromků po dýně, tak proto tato kombinace vyháněcích metod.

jednou sněžilo

samodomo maxikrmítko (vpravo)

hnůj pod dýně - loni jsem pěstovat dýně zkoušel jen tak, bez záměru. Koupil jsem na truhu tři zazeničky Hokkaida a píchl je do kompostu. Výsledkem byly 4 dýničky. Několik dalších jich uhnilo, snad kvůli neodstatku vápníku. Letos mám kompost, dovezl jsem hnůj, z permasemínek mám čtyři odrůdy dýně (Sweet Meat Oregon Homestead, Sweet Dumpling, Red Kuri (hokkaido) a Waltham Butternut) a mám tři záhonky s různým složením a ještě kompost. To by bylo, aby z toho něco nebylo. :-)

konstrukce pro dýně

konstrukce pro Páju :-)

můj první perník - Páje jsem slíbil, že až budu mít 79 kg, perník upeču. V době pečení jsem to po běhu zrovna měl. :-D

rozšíření kompostu - ty malé ohrádky byly fajn, ale blbě se kompost přehazoval. Takhle mi to nebude bránit v rozletu.

Pája s kesi po práci. :)

vrtání zemního vrutu

Pán kompostu :)

Naklepávání kosy - uvažoval jsem o nějakém kurzu, ale s tímhle naklepávačem to jde dobře, na soutěž sekáčů se nechystám a tak nepotřebuji mít ostří 100% a věnovat čas učení se s babkou nehodlám. Tohle je rychlé a účinné.

plot - už mi je jasné rčení: "je to jako podle plotu". :)

mahónie cesmínolistá

zahradní trpaslík

Náš "kouzelný" živý plot :-) (turkestánský brest/jilm sibiřský) - údajně můžu dorůst v prvním roce 1,2 - 1,6 m. Tak to jsme zvědaví.

hyacint

hraboš tu byl

A tady taky někdo bydlel.

sušení pilin do záchodu



vypalování dna jezírka

kvetoucí špendlíky

pokus - finská svíce 

pomlázka

I když neprší, tráva je v pohodě.

očichání kompostu - část už je zralá, voní jako lesní hrabanka

osevní a keříkový plán

hlohyně a ptačí zob na schování před sousedy