pondělí 31. srpna 2020

Nabitý konec srpna

Díky tomu, že jsem se vrátil z Rujány dříve, jsem stihl bezva akci s kamarády u nás na chatě. I s malou Aničkou nás bylo 7 a byl to asi maximální počet osob, který u nás může vegetit a nepošlape se. :-) Samozřejmě jsme chodili po výletech a Kesi ušla po dlouhé době své maximum a ani nekulhala. Až na to, že Anička spadla do naší vany, ze které je trošku páchnoucí jezírko a byla z ní tedy trošku páchnoucí Anička, se celá akce vydařila. Ale naštěstí už byla možnost se opláchnout pod vodou ze skoro zkolaudované studny a v autě máme cestovní fén. :-) Navštívili jsme Kyjovský hrádek, druhý den německou část s výchozím místem Hinterhermsdorf a ve středu pak Brtnický hrádek a Soví jeskyni.

předzásobení základny :-)

sedmispáči

fénování v autě

u Soví jeskyně

svačina na vyhlídce


mladí ležáci :-)

v Německu



fotky jsou trochu pomíchané



Hned druhý den po návratu ze zahrady jsem vyrazil s kamarády kačery na kešky na Nise. Ve stejné sestavě jsme byli už jednou - asi před čtyřmi lety. Cestou jsme se stavili pro pár keší v bývalém lágru u Zhořelce a pak už frčeli na start splouvání. Nisa docela tekla a tak jsme ulovili 17 keší za asi 3 hodiny. Jedna byl ukrytá i v krásné zátočině, kde to vypadalo skoro jako v džungli.

bývalý lágr

příprava lodi :-D

bolševníky

Mám ji!




Jednou nám soused na zahradě poradil lom na koupání kousek od Lipové a tak jsme se tam jeli podívat a Pája se nakonec i vykoupala. Já ne, na mě to bylo moc teplé. :-)) Ale v zimě to tam bude parádní.

první lom


druhý, koupací lom




Další středu hrála Pája s kapelou ve skalním divadle ve Sloupu. Je tam krásně, tak jsem si řekl, že se tam zkusím proběhnout a najít pár keší. Naplánoval jsem si to sice hezky, ale ke konci mě nohy docela bolely. Ale na to, že jsem naposledy byl běhat v květnu, to bylo dobré. :-D Ve skalách jsem se zdržel a tak jsem plánovaný okruh zkrátil, aby nemusela Pája dlouho čekat a jak jsem pospíchal, zakopl jsem o kořen a hodil tygra. Tak mám i suvenýr v podobě odřeného kolene. :-) Navíc jsem proběhl startem sedmistovek a pěkně si zavzpomínal. Ale nějak mě zlobí hodinky (Xiaomi). Do teď vše ok, ale čas aktivity mi to započítalo jen pár minut a tím pádem nesmyslná tempa na kilák. Naštěstí tam nejsou žádné Strava segmenty. :-)

skalní kaple

cesta na Břidličný vrch


a výhledy z něj

Radvánecká věž



Hned druhý den se konalo uzavření beachvolejbalové sezóny. Po odehrání několika zápasů, kdy náš tým zase prohrál, byla taková menší pijatika. Ven ještě párkrát půjdeme, ale písek už studí a není to ono.




No a poslední a asi nejsilnější zážitek si nechám na případné osobní vyprávění. Malá nápověda. :-D




Žádné komentáře:

Okomentovat