Zateplení podkroví byl na letošek úkol číslo jedna a když se začalo zdražovat, nebylo na co čekat a tak jsem už v srpnu začal na krokve přidělávat pomocné hranolky, aby bylo následně na co přichytit palubky. Když jsem jel sám, vešly se mi dva balíky vaty, tak jsem vždycky přivezl, zdělal a tak pořád dokola.
Zateplování byla pohodovka, zvolil jsem minerální vatu, protože zvuk řezaného polystyrenu mi je nepříjemný a taky se s vatou lépe pracuje (a vlhkost se dostane skrz). Jen jsem měl občas jehličky za krkem. Ale pořád lepší, než vata skelná. :-D Dlouho jsem uvažoval o parobrzdě nebo parozábraně, ale potom jsem to vyloučil, protože zase tolik tam v zimě netopíme a hlavně - střecha větrá. Je to trochu kouzlo nechtěného, jelikož větrá díky tomu, že prodejce dal na střechu mokrá prkna, ale nakonec prkna seschla a těmi mezírkami může vlhkost unikat ven. Původně jsem plánoval dát palubky ve štítech také vodorovně, ale nakonec jsme po zhlédnutí několika fotek vyhodnotili, že hezčí to bude svisle.
Zateplení bylo znát ještě než bylo hotové. Teplo, které nám dřív hned uteklo střechou, tak se nám teď krásně drží dole, i když stále větráme (provizorně topíme plynem).
Nad délkou palubek, ze kterých se stalo "horké" zboží jsem taky dlouho přemýšlel a dospěl jsem ke střídání 2 a 3 metrových délek (celková délka podkroví je 5 m). Se třímetrovou jsem se tam akorát tak otočil, 4 m už by bylo moc. Jenže ty 2 metrové mi při prodeji řezali ze 4 metrových a byl tam malinký rozdíl v profilu. Nic, co by trochu síly nespravilo, ale v těch nižších částech, kam se špatně dostává, jsem si docela zanadával. :-)
Pokládání palubek bylo ze začátku zdlouhavé, protože jsem je natíral z rubu fungicidem a z líce lazurou, ale v druhé polovině jsem už natíral před montáží jen fungicidem, nechal zaschnout a lazuru jsem aplikoval až na hotové stěně. Tohle už probíhalo od listopadu, tak jsem lazuru vozil tam a a sem, aby nezmrzla a neznehodnotila se.
Trochu jsem se bál, jak mi vyjde strop, aby to bylo hezké a nakonec to docela vyšlo. Dokonce, když vidím vnitřek přízemí od firmy, kde místo přibíjení přes pero použili postup, kde jsou hřebíčky vidět, tak se musím pochválit, i když se sem tam nějaká nepřesnost najde.
Když se podívám zpět, nemůžu pochopit, že jsem si nepořídil aku nářadí dřív a třeba pergolu jsem dělal celou ručně. Teď jedu na Parkside akumulátory (malá kosa, vrtací šroubovák, přímočará pila a pila ocaska). Jen kotoučovou pilu mám starší s menším speciálním akumulátorem a právě kvůli tomu mi předposlední den chybělo doříznout metr prkna a nemohl jsem to dokončit. :) Ne, že by byl spěch, ale už jsem to prostě chtěl mít hotové, protože jak se člověk pořád přiohnutý, bolí z toho záda. Potom ještě lišty kolem oken a na hranách a hotovo. Další práce jsou úložné prostory po stranách u země, ale to už nespěchá (ale stejně to budu chtít mít taky brzo hotové :-D)
