Železný knedlík 2011

V Děčíně na knedlíkovi jsem byl už loni, ale kvůli záplavám z něj byl duatlon a hlavně jsem se málem nedostal po závodě domů. Letos voda nezlobila a ze závodu byl zase triatlon. Letos mě doprovázela Zuzka coby fotograf a taky si jela zavzpomínat na své dětství, kdy řádila po Děčíně s kamarádkami.

u nádraží

Před závodem jsme prohodili pár slov se sOcketkou, která vůbec v kombinéze nevypadala tak hrozně, jak předem avízovala (jako Ječmínek už vůbec ne :-D). Spíš naopak - jako profi závodnice (kombinéza a neopren dělají divy :) ) a na poslední chvíli jsme ve čtyřech vytvořili tým s názvem Skrytá síla. :) Vzhledem k mé chabé paměti vím jen, že s námi byla Johari a ještě jeden kluk.

profíci při rozboru trati :)

Ač je knedlík sranda závod, není radno podcenit rozpravu. Hned po ní jsem se šel rozplavat, abych zjistil, jak je to vlastně s tím proudem. Fakt tam byl. :) Bylo nám doporučeno plavat rovně, aby nás na bojku, který byla šikmo vpravo, odnesl proud. Vzhledem k nedávným stížnostem od trenéra a poznámkách o babkách jsem se postavil dopředu. Jenže během chvíle se přede mě zase postavilo dalších pár lidí, tak jsem šel zase dopředu a zase se to opakovalo. Docela bych uvítal mlíko, od kterého se bude startovat nebo start ze břehu. Takhle jsme startovali skoro z půlky řeky. A ten jediný poctivec startující z koberce být nehodlám. Po výstřelu se všichni (v mém zorném poli) proti doporučení vydali rovnou na bojku, tak jsem to šmikl trochu doleva a na bojku jsem doplaval docela dobře, jen asi 3 metry za ní a vrátit se k ní nebylo ani nijak namáhavé. Pak tišinou s humusem zpět k první bojce a od ní do cíle plavání. Zase proud a zase kousek za výlez a tentokrát už se proti proudu plavalo výrazně hůř. Ale za most mě to neodneslo, takže v pohodě. Trasu plavání jsem popsal asi trochu chaoticky, takže tady je mapka.

:)

Depo bylo kraťoučké a docela rychlé. Zuzce se povedla pěkná fotka, která by mohla myslím aspirovat na titul "Ksicht roku". Na hraní s Garminem zase bohužel :) nebyl čas a tak jsem to prosvištěl za minutu a kousek a vyrazil na kolo.


Trasa kola byla stejná jako loni jen s malou zabijáckou vložkou. Nejdříve cyklostezka, kde jsem hákoval jako o život. Pak výjezd, kde mě sice ze začátku pár lidí předjelo, ale v tom samém kopci nahoře jsem jim to vrátil a ujel jim. Pak to bylo vlnité s hromadou bahna. Prvních pár bahenních lázní jsem se svými drapáky projel, ale pak mě stejně brzdil někdo pomalejší a v dalším bahně už jsem tlačil taky. Následoval výjezd lesní cestou, kde mi spadl řetěz, pak chvíli rovinka a sjezd, před kterým nás na rozpravě ředitel závodu varoval (mokrá cesta z pískovcových kamenných bloků). Začátek jsem jel opravdu opatrně, ale přišlo mi to v pohodě, tak jsem trochu zrychlil a pak začaly velké výmoly a volné kameny. Ale bez problémů. Když ta pískovcová cesta skončila, tak přešla do lesní cesty a až tam jsem to položil. Jel jsem pomalu, protože to bylo hodně technické, ale nějak jsem to neustál a ustlal si. Svůj podíl na tom má určitě i to, že sedlovka od minulého pádu někdy zajíždí a někdy ne a na knedlíkovi zrovna stávkovala. Byl to ale pád v rychlosti běžného běhu, takže žádná vražda. jediné následky byly odřená ruka, naražený malíček a odřený lak na zadní stavbě. Pak jsem ještě zjistil, že se mi tam utrhla zadní blikačka, ale hlavně, že jsem byl já, kolo a Garmin celý :). Tak jsem naskočil a mírně otřesen dojel kopec dolů. Pod kopcem se zase najelo na cyklostezku a ač jsem se snažil dojet střídající dvojici, neměl jsem šanci. Zezadu mě taky nikdo nedojel, tak jsem jel celý úsek po cyklostezce sám.


Pak byla ještě okružní jízda parkem a brod přes dva přítoky Labe, který se dal protlačit nebo kolo přenést, ale vzhledem k proudu jsem raději tlačil a občas poponesl. Druhé půlminutové depo bylo taky bleskovka a už jsem vyrážel na běh.


Běh byl pětikilometrový. Resp. měl být, ale pár lidí včetně mě zabloudilo a mělo ho delší. Přestože jsem běžel trasu běhu loni, nechal jsem se zblbnout závodníky před sebou a místo na schody na most běžel rovně a doběhl jsem skoro až k brodu. Byli jsme dva a tak jsme to tam otočili a ztratili tak asi 5 minut. Zase jsme ale pak pěkně sbíhali ostatní. :)

Na lanové vložce se dalo získat pár vteřin k dobru, tak jsem se snažil být nahoře co nejrychleji a povedlo se mi být za zábradlím, když byl borec za mnou ještě před ním. No aspoň takový malý úspěch. Následoval přeběh mostu, seběh do parku a výběh na zámek a ještě kolečko parkem a do cíle. Celý běh jsem běžel s pícháním, což jsem po kole s vysokou tepovkou čekal. Ale bylo to krátké, tak proč se trochu nepotrápit.


V cíli koláče, melouny a všecho dost. Guláš byl bohužel s masem, tak jsem si dal jen pivko a šel se umýt do Labe. V kategorii jsem byl 27. (Kdyby, jó kdybych nezabloudil, tak jsem 21. z 60 závodníků a pozor, z vody jsem lezl třináctý. :) Náš tým Skrytá síla skončil na krásném bramborovém místě (ze sedmi). :-)

Po umytí a uklizení věcí jsem se šel ubytovat na ubytovnu a šli jsme se Zuzkou a Bárou na procházku na vyhlídku Pastýřská stěna. Říkali jsme si, že nevíme, jak budem lézt po Roháčích, když nevyjdeme skoro ani tohle, ale nějak to snad dopadne.


Po procházce jsem zuzku odvedl na vlak a šel se na místo startu podívat, jestli tam ještě někdo je nebo jestli už všichni odjeli do hospody. Ještě tam lidi byli, tak jsem pomohl se skládánáním stanů a jelo se do Kocandy. Na afterpárty mě lákali už loni, ale jak byly ty povodně, tak bych se pak nedostal domů a navíc jsem měl čočky a ráno bych neviděl. Takže letos jsem s tím už počítal a domluvil si ubytování a naplánoval na neděli ráno trasu z Děčína do jablonného na kolo, abych spojil příjemné s příjemným. Hospoda byla pěkná, měli jsme zamluvenou celou spodní terasu a bramborák byl taky výborný. I gnochi, ale těch mohlo být trochu víc. :) Spát jsem šel až kolem půlnoci a to je na mě docela zázrak. Taky mi chtěli dát nějakou cenu pro závodníka z nevzdálenějšího místa, ale když jsem odmítl nalezenou mikinu a rukavičky, tak mi chtěli dohodit nějakou paní od stolu odložených žen a to už radši tu mikinu. :-D

Suma sumárum: Kolo bylo zase o držku a potvrdilo se mi, že xterry budu jezdit výjimečně. Atmosféra skvělá, afterparty taky.

Výsledky tady a fotky tady.