Týden 28 5. - 3. 6. - Nohy nahoře

Tak už konečně odpočinkový týden, jak jsem sliboval. :-) V pondělí jsem měl úplné volno. V úterý jsem jen tahal gumy. Ve středu ráno jsem odběhl 17 km v tempu lehce pod 5 min/km a odpoledne po práci jsem dal volných 45 km na kole. Jel jsem svižně, ale bez výraznější námahy.

Ve čtvrtek jsme byli zase s kolegou na konferenci. Tentokrát prezentoval on a já byl tedy bez trémy a užíval si to. Byla to konference v Polsku a byli tam pozváni zástupci z Polska, Německa a od nás. Moc jsem nepochopil, proč byla dlouhá úvodní a závěrečná řeč v polštině, ale naštěstí bylo trochu rozumět. Jelikož několik prezentujících nedorazilo, skončili jsme dříve a stihl jsem ještě bazén.

konference 

Minulou středu mě totiž napadlo, že když při těch mých plavacích pokusech bolí krk jen když vytáčím hlavu, tak ji nebudu vytáčet. To mi radil už jednou Aldaman, ale tenkrát mi nedošlo, že je to možné praktikovat a přitom se neutopit. :-) A tak jsem si hned objednal plavecký šnorchl. Tenhle:

 

Nerad to přiznávám :), ale kdo říkal, že mám hlavu moc potopenou, měl pravdu. Se šnorchlem se to pozná hnedka, protože do něj okamžitě nateče. Když jsem vychytal polohu hlavy, začali ve vedlejší dráze monoploutvaři bušit a dělali přitom asi 30centimetrové vlny. No a to bylo něco pro mě. Místo vzduchu dýchat vodu neumím. Ale stejně jsem napoprvé neplánoval plavat nic delšího. Spíš si to zkusit a zjistit, co na to krk a tělo vůbec. Jako odměna po trápení se šnorchlem byla sauna. :-) A protože jsem tomu plavání moc nedal, tahal jsem ještě večer gumy.

V pátek jsem byl zase běhat a nohy ještě bolely ze středy, tak jsem to nehrotil, abych si někde něco ještě neutrhl. Tyhle hurá starty po nemoci jsou nejhorší. K tomu mi ještě psal Majk, že má virózu a na Czechmana taky nejede. Prostě klub lazarů. :-)

V sobotu ráno mě napadlo jet se podívat do Krkonoš. Naklikal jsem si to sice dobře, ale nevěděl jsem, že je to tam samá asfaltka a tam, kde není, tak je zákaz vjezdu cyklistům. Ale i tak to byla pěkná projížďka. Do Bedřichova jsem se nechal vyvézt autobusem a byl jsem mimochodem ten den jediný, kdo tam vystupoval. Další 4 lidi vystoupili už na Maliníku, jinak nikdo. Takže v Jizerkách pusto prázdno a to ani nepršelo. Z Bedřichova jsem to vzal nejkratší cestou na Jizerku, z ní do Orle takovou rozbitou cestou, ale aspoň nějaké vzrůšo a pak jsem se chvíli motal lesem v okolí Jakuszyc, až jsem se vymotal uprostřed rašeliniště. Naštěstí jsem se nepropadl a skoky z drnu na drn (s kolem jako berličkou) jsem se dostal na pevnou půdu a pak i na cestu, po které jsem původně chtěl jet. Po chvíli jsem byl v Jakuzsycích a po asi 3 kilometrech sjezdu po silnici jsem zabočil do lesa a už jsem byl v Krkonoších.

osada Jizerka

Jizera

 

bloudění v Polsku

Pět kilometrů jsem jen stoupal a stoupal, až jsem vystoupal na Veseckou chatu, ze které byl na všechny strany zákaz pro cyklisty. Tak jsem se vrátil na asfaltku, sjel na Krakonošovu snídani, tam půjčil nešťastníkovi s kolem z půjčovny svou pidi pumpičku a podél Mumlavy dojel do Harrachova. Z něj jsem se vydal po hlavní silnici, ale po chvíli byla odbočka na Jizerku a tak jsem dal přednost jednomu kopci v lese před mnoha kopci na silnici. Po asi sedmi kilometrech jsem dojel na JIzerku a pak už klasika Smědava - Kristiánov - Maliník a domů. Převýšení bylo skoro 2 kilometry, takže jako trénink dobré. :)

 

 

 

Krkonoše

 Mumlava

Jizera

V neděli jsem se oblékl na kolo, ale na schodech jsem potkal souseda a jeho slova "Taky do deště?" mě vůbec nepotěšila. :) Ale co, má to být volnější týden, tak jsem místo toho uklízel. Odpoledne jsem šel plavat a dal jsem celých! 1300 m. V tom 6x 100 kraulem s piškotem a šnorchlem a 400 znak souvisle. Při tom kraulu ale ještě u lopatky trochu bolí, takže to nijak hrotit nebudu a Otrokovice v nejhorším poplavu znakem a orientovat se budu podle GPSky. :-D A nevím, jestli jsem jediný specialista, ale po sundání kolíčku z nosu mi z něj vytehla úplná Niagára. A voda to nebyla. Fuj. :)

Příští pondělí jdu s krkem na kontrolu a pokud budu optimista a budu předpokládat, že do Otrokovic půjde plavat normálně (koukal jsem do pravidel a šnorhly nejsou povoleny), tak musím ještě něco naběhat a osedět si zadek na kole v závodní kombinéze.

A na konec jeden vtípek.