Týden 3. - 9. 9. - Ikeaman :)

Uznávám, že je trochu neobvyklé, aby někdo řádil v Ikee tři týdny po sobě a chystal se tam znovu (naposledy? :-) ). A když je to osoba mužského pohlaví, je to už skoro na diagnózu. :) Ale já se tam nechodím procházet, ale už vícemnéně jen vyzvedávat předem naplánované věci, které se dříve buď nevešly, nebo jsem v ranější fázi zařizování netušil, že je potřebuji. :-) Katalog už mám v hlavě (snad kromě dětského oddělení) a o barevných talířích se mi už i zdálo. :-)

V pondělí jsem poprvé spal ve svém novém bytě (svém ještě pořád ne, ale úvěr už je schválený) a zdálo se mi trapně o stěhování. To se mi hned splnilo. A až druhý den se mi zdál sen, ve kterém ke mně přišla na návštěvu kamarádka a vzala sebou další kamarádku a chtěly se u mě sprchovat a ode mě umýt záda. :-D Pomineme-li odpudivý vzhled koupelny, docela bych to vyměnil za sen o stěhování. :) No ale smůla, druhý den už to neplatí.

No přejděme k "tréninku". V pondělí a úterý jsem netrénoval. Ve středu přijela kamarádka z Prahy na inilne závody ve Vesci, tak jsem jí tam dělal společnost a když odstartovali, běžel jsem kousek s nimi. S tím jsem ale předem nepočítal, takže jsem musel běžel naboso. Naštěstí tam je vedle asfaltky skoro po celé délce trasy pruh trávy. Objevily se sice pokusy navléknout na mě brusle, ale to ani náhodou. leda nějaké terénní. :-)

 

Vesec

 

 start

Po závodě jsme si dali pivo, jesli nakoupit nějaké pochutiny a pak na chatu kamarádky mé kamarádky:) popít, pojíst a popovídat si. To se nám trochu protáhlo a domů se mi nechtělo, tak jsem tam přespal a ráno bez čoček tápavým krokem vyrazil na autobus. Čtvrtek by po třech dnesch prvním dnem, kdy se dalo mluvit o nějaké tréninku. :) Vzal jsem kolo, vyjel rychle na Ještěd, sjel dolů a začal natírat topení. :-) V pátek zase nic.

čtvrtek

Na sobotu jsem měli s kamarádem domluvenou projížďku po singltreku. Místo dvou jsme nakonec byli 4 a z toho jeden místní. Jirka nás provedlo i po nových úsecích, které se od těch původních po technické stránce sice neliší, ale alespoň je méně asfaltu. Trochu pršelo, ale nic hrozného. Na to, aby byly kluzké kameny a kořeny to ale stačilo a Pavel, který tam byl poprvé hodil tygra a, pak píchl zadní kolo. Byl to nějaký zakletý úsek. Před námi to tam položili další dva borci a po nás taky. Pavel duši sice vyměnil, ale po chvíli zjistil, že není dobré vozit děravou rezervu. :-D Byl tam ještě Jirka a ten mu dal svou. Moje by se mu tam asi nevešla. Jedno kolo a příhody na něm nám bohatě stačily.

U Spálené hospody

Na neděli jsem byl pro změnu domluvený s dalším Davidem, že spolu poběžíme při jeho pokusu pokořit vzdálenost maratonu v Jizerkách. Do dvacátého kilometru dobré, pak mě trochu bolela kolen a paty a Davida stehna a někde před třicátým jsme museli přejít do chůze, chvíli střídavě běželi a šli a od cca třicátého kilometru jen šli. Aneb když už vytuhnout, tak na místě nejvzdálenějším od parkoviště. :-)) Věděl jsem, že David pije jen vodu a jí musli tyčky. Ale jeho rekordní vzdálenost byla myslím 33 kilometrů, tak jsem předpokládal, že mu to tak vyhovuje a neviděl jsem v tom problém. Ale asi to byla opravu hyponatremie (nebezpečně nízká hladina iontů v krvi) způsobená pocením a nepřijímáním minerálů. Dá se na to i umřít, ale já měl gel poslední záchrany (Enduro snack) a ten ho trochu postavil na nohy a povinná koupal v potoku taky. Ale na běh už to nebylo. Takže příště dáme další pokus s ionťákem. :-)

Takže kdybych měl tento týden zhodnotit, tak by to bylo: Tréninkově málo, zážitkově hodně.

A první fotka z nového bytu - příprava večeře. :D