středa 20. srpna 2014

Týden 11. - 17. 8. - Vzhůru do podzemí

Po minulém týdnu jsem byl trochu unavený, tak jsem to nehrotil. Spíš jsem se ulejval. :) V pondělí pršelo a tak jsem sice vyhrál souboj s postelí 1:0, ale bolel mě zub a tak jsem po pěti kilometrech vyměkl a stočil to domů a tím se skóre vyrovnalo. Odpoledne jsme s bráchou vyrazili na kešky, tentokrát do podzemí. Žádné potkany, pavouky ani jinou havět jsme nepotkali. :) Bylo to parádní a pak jsme si to zopakovali ještě v neděli.

Sem jsme lezli zbytečně. :)

Máme poklad. :-)

kořeny stromů

Tady bylo docela sucho.

Pode mnou asi metrová špinavá tůň,
takže pád by se rovnal rýmičce. :)

posilka na stehna

V úterý jsem nic nedělal. Ale ve středu, to jsem byl běhat a dokonce přes deset :) a pak ještě večer cvičit se Seberevoltou. To je skupina lidí, co chce cvičit a vlastně nejen to. A cvičení ve skupině je mnohem, mnohem zábavnější. Je to podobné, jako u běhu. Běh je fajn, ale ve více lidech je to větší zábava. Ještě čtyři dny potom mě všechno bolelo. :)

Na čtvrtek jsem domluvil minisraz s kamarády v Praze. Ale protože jsem neměl v plánu nic jiného, jel jsem už dopoledne a prošel si okolí Černého mostu a Xaverovský les a našel nějaké kešky. Ale bylo to težší, než se zpočátku zdálo. U několika jsem odešel s nepořízenou. Pak rychle do Ikey pro lampičku a stojan na víno a pak hurá do Corleone. :-) Akce byla vydařená jako vždy, jen škoda, že nemohla Leona. Děkuji Ivě a Digimu, že tam se mnou vydrželi až do pozdních nočních hodin, abych nemusel sám čekat dvě hodiny bus (dřívější spoje už byly obsazené).

 Údolní vyhlídka

Palackého most

pro Leonu :)

Na pátek ráno jsem byl domluvený s bráchou, že mě vyzvedne a pojedeme do Žitavy na malé geocache setkání. Potřebovali jsme bod za setkání a taky to byla trochu recese, protože v popisu setkání bylo, že přesně v 8:30 všichni vytáhnou vlajky své země a pět minut jimi budou mávat. Byli tam Češi, Poláci i Němci. Ale moc lidí nemávalo, asi se styděli. :) Pak jsme spolu odlovili dvě kešky (a před setkáním další dvě) a já pak šel lovit sám, protože brácha musel odjet. Během dne jsem si pěkně prošel Žitavu a ke konci i pěkně zmokl. Nejhorší na dešti je, že s vlhkým telefonem s dotykovým displejem jsem na tom jak Baťa s dřevákama a s mokrým displejem jsem pak úplně v prdeli. :-))

v jedné staré ruině

v ulicích Žitavy

sluneční hodiny

V sobotu jsem byl ráno běhat a potom byla oslava 1. roku synovce. V neděli jsme s bráchou dolovili zbytek plánovaného podzemí. A abychom nelezli jen pod zem, v plánu byla i keška na velikém kopci. Jmenuje se "Ve dvou se to lépe táhne II." a v jednom člověku je neodlovitelná (pokud nemá 4 ruce nebo 3 ruce a dobré zuby :D).

 
v trubce

 
No jo, chytlo mě to. :) Líbí se mi na tom nejvíc to, že to není jednostranná aktivita. Můžete být fyzicky zdatní, ale nemusíte a taky to jde. Občas se leze do podzemí, ale nemusí se. Někdy je potřeba hodně googlit, ale někdy to nestačí a musí se jít do knihovny. Sem tam nějaký hlavolam (to mi nejde :)) - prostě pořád něco nového. A hlavně se člověk dozví spoustu zajímavých informací ať už o svém městě, nebo obecných ze všech možných oblastí.


2 komentáře:

  1. Do těch děr bych nevlezla ani pod pohrůžkou násilí... Ale ten dort, ten bych klidně spucovala :o))

    OdpovědětVymazat