Gladiator race

Nikomu asi neunikne občasná zmínka o překážkových závodech jako je Spartan, Predator, Bahňák, Army run a nebo třeba Gladiator. Poprvé jsem na ně narazil u Koayamy tady. Tenkrát jsem byl ještě v závodním triatlonovém režimu a nějaké plazení se bahnem jsem považoval za úchylku pár vyšinutých jedinců. :) Ale časy se mění a když začal Pavel se Seberevolty vyprávět o překážkáčích, rozdílech mezi nimi a radil nám, na který jít a kterému se vyhnout, chtěl jsem si to najednou zkusit. Jako první mě (a nejen mě) napadl Spartan, který byl v Liberci. Ale Pavel nám to vymluvil s tím, že je to největší komerční sra*ka - nejjednodušší překážky, nejvyšší startovné a hromadný start (aby se hodně vydělalo), kde po sobě lidi šlapou. Doporučil Army run, Predatora nebo Gladiatora. Ten poslední se jediný nekryl s jinými závody a tak jsem se hned přihlásil. Říkal jsem si, že občas do běhu zařadím nějaké cvičení, třeba shyby nebo kliky, ale nějak na to nedošlo :) a týden před závodem už bych to stejně nedohnal.

Na závod do Holic u Pardubic jsme jeli ve třech přímo z Liberce a cestou jsem dostával cenné rady jako třeba: "Před překážkou nepřemýšlej a napal to hlava nehlava!" a podobně. Kluci měli jako zkušení borci boty se špunty, kdežto já zvolil pětiprsťáky. Silniční boty by klouzaly taky a VFF jsou aspoň lehké. Jen jsem si je pořádně utáhl, abych je nemusel někde lovit z bahna.

cesta z prezentace

Prezentace proběhla hladce, jen jsem se měl dostavit k informacích kvůli triku, které ještě nebylo hotové a mají mi ho poslat dodatečně. Měl jsem objednáno Mko, ale po vyzkoušení Lka jsem to změnil. A ještě jsem jako "bolestné" za čekání dostal bezva kšiltovku klimatex. Bezva proto, že když je pot sající pásek na čele, pořád vidím před sebe a má široký kšilt, takže v dešti nemám zakapané brýle. Zní to jako prkotina, ale tyhle dvě věci umí málokterá čepice. V tašce, kterou dostal každý byly nějaké ty letáky, čelenka, energetický nápoj a velká Corny.

To je číslo!

Start byl intervalový po 20 vteřinách. Takže žádná mačkanice. Nasadil jsem svižné tempo, ale ne zase moc, abych měl dech na překážky, z nichž se většina ukázala jako docela lehká. Nebudu je tu popisovat všechny, kdyžtak mrkněte na video. Tak jen ty nejzajímavější - v bodech a zároveň i pro mě do budoucna:

Trochu mi dělala problém čtvercová síť zavěšená v rozích. Překonal jsem ji válením sudů, ale pak jsem se nemohl dostat hlavou nahoru a slézt. :) Nošení pneumatik bylo celkem snadné, ale kdybych si je dal na ramena, mohl bych i běžet. V řídkém bahně po kolena se osvědčila chůze po rukou + kraulové nohy. Před taháním pneumatik na kladce jsem si zbytečně čistil ruce od bahna. Myslel jsem totiž, že se bude šplhat. Lano nad rybníkem se při každém kroku houpalo, tak jsem zvolil rytmické krky a šlo to dobře. Ručkování a šplhu na laně jsem se před závodem nebál, ale s rukama i příčkami (lanem) od bahna to dostalo jiný rozměr. Ručkování jsem tak tak zvládl, ale lano ne a dělal jsem místo něj 20 angličáků. Měl jsem štěstí, že jsem na žádné překážce nemusel čekat.

ropák :D

 Běžecká příprava je na tento typ závodů ideální. Běžel jsem většinu závodu. Chodit jsem musel jen do a z prudkých kopců, kde se to klouzalo a občas chvilku po nějaké těžké překážce. Celý závod jsem předbíhal a občas to byly i skupinky "zombíků". :-) Mít lepší boty, stáhnu tak minutu dvě. Oblečení jsem zvolil doporučené pořadateli, tedy elasťáky a triko. Příště ale vezmu tílko. Čím méně materiálu na těle, tím méně nasáknu. Když jsem nějaký ten závod plánoval, říkal jsem si, že by to chtělo aspoň 10 km, ať využiju běh. Ale v cíli jsem měl i po těch šesti kilometrech dost. :) Ani jsem nijak nřešil čas, ale pro pořádek: čas 56:58, 112. z 891 celkově a 88. ze 476 v kategorii. Takže dobrý. :)

 v propozicích slibované "sprchy"

vydržely

A nakonec video ze závodu:

České středohoří

Měli jsme s Pájou moc hezkou krátkou dovolenou v Českém středohoří, tak se chci pomocí fotek podělit o krásu toho místa. :-) Počasí se vydařilo, pršelo jen jednou v noci. Jinak střídavě vedro a jasno (má ráda Pája) a polojasno až oblačno (vyhovuje mně). Navštívili jsme spoustu zřícenin (máme rádi oba) a jen poslední - Kamýk nás zklamal mříží. Mít víc času, stejně tam vlezeme. :-)

Bydleli jsme v kempu Jordán. Takový starý komunistický kemp s mrtvým rozpláclým pavoukem na zdi v chatce, ale za tři stovky na noc za oba ideální. :) Vždycky jsme popojeli autem a šli okruh. Jen první den bez auta na Lovoš a zříceninu hradu Opárno. Přímo v kempu točili Plzeň, takže paráda.

Kostelíky

Helfenberk

Lovoš

Opárno

Boreč - ventaroly

Košťálov

Skalka

Oltářík

kochačka

Ostrý

cestou k autu

kemp Jordán

místní psík

Kamýk

spiderman :)

Litoměřice

Co udělá jedna keška... :)

večerní pohoda - na tohle pivo jsem se celý den těšil

Okolo Vlasti - bedna!

Na tenhle závod jsem se chystal už loni, ale pak to nějak nedopadlo a o to víc jsem se těšil letos. Sice nemám naběhanou žádnou rychlost, ale když nejde o život, jde o h***o. V úterý jsem byl poprvé běhat s FB skupinou "Rozběháme Liberec a okolí" a bylo to bezva. I nějaký ten sprintík byl, takže v rámci možností příprava dobrá. Přestože mě z toho ještě v pátek bolely nohy (a i v sobotu ráno před závodem :), nevynechal jsem rozklus den před závodem.

start

Na závod jsem se svezl se spoluběžcem Ivošem a už v autě jsme řešili, že bude vedro a hodně pili. Před startem jsem potkal spoustu známých (jeden z důvodů tam jet) a stihl si i trochu pokecat. Ale pořád jsem se schovával ve stínu. Na startu jsem byl hned za Radkem Brunnerem a ještě pár stovek metrů po výstřelu jsem ho měl na dohled.:) Šátek jsem si namočit nestačil, ale hned na první občerstvovačce na pátém kilometru jsem se polil a běželo se mi dobře. Začátek byl hodně na slunci, pak už to bylo lepší.

první kilometr

Neměl jsem žádný plán, jakým tempem běžet, tak jsem běžel takovým tempem, abych se neflákal, ale ani neutavil. Od startu jsem koukal na záda i Markovi zvanému Šusťák, který se mi pomalu vzdaloval. Ale to jsem neřešil a pomalu si v zámeckém parku doběhl jednu dvojici a po chvíli odpočinku šel před ně.

brána do areálu zámku Sychrov
(podpisy až na letišti :D)

zámecký park - Marek, za ním "moje" dvojice a já

brána ze zámku

Následoval dlouhý úsek po silnici, kde mi chvíli trvalo, než jsem se rozběhl a zrychlil z kopce. Potom už to šlo. Na chvíli jsem utekl borci v oranžovém, ale jinak byl celý závod těsně za mnou. Občas jsem zrychlil, občas naopak zpomalil a trochu se vydýchal. V kopci na Sychrov už to zase vypadalo, že Marka seběhnu, protože víc chodil, ale nepovedlo se. V následném měkkém seběhu to zase bylo na spadnutí, ale zase nic.

u Arturovy brány

(skoro na konci stoupání na Sychrov)

Předběhl jsem ho až u občerstvovačky, kde si pár metrů zaběhl a musel se vracet. Po chvíli doběhl zase on mě a od té doby jsme běželi spolu skoro až do cíle. Motání po pěšinkách podél řeky bylo příjemné, ale oba jsme se už těšili na Trávničák, kde jsme plánovali odpočinek chůzí. A on pořád nikde. Konečně jsme se dočkali a rychlochůzí s občasným popoběhnutím jsme se dostali nahoru. Marek pořád něco povídal, tak to pěkně uteklo. Před závodem jsem si sice říkal, že ho celý vyběhnu, ale ničemu by to nepomohlo. Takhle jsem byl nahoře odpočatý, občerstvením ve statku jsme rychle proběhli a hnali se do cíle. Mě v tu chvíli už bolely nohy a nechtěly zrychlit a Marek si zase stěžoval na přepálení. Takže poslední kilometry tradičně nebraly konce a zrychlil jsem až na posledních pár stovkách metrů, když už jsem věděl, že bude opravdu cíl.

Cílovou bránou jsem se prohnal a brzdil o lavičku. :-)) Marek byl hned za mnou. Až někde ke konci z něj vypadlo, že je jiná kategorie. Vědět to dřív, tolik se neženu. :-D V cíli jsem ani moc nepil, napitý jsem byl dost. Ale koupačka přišla vhod velice. A pak převléknout do suchého, zevlovat a fandit dalším závodníkům. Když jsem si šel do auta pro věci bos, tak se mi zapíchl do nohy šutr a trochu mi to snížilo komfort chození následujích několik dní (trvá dosud :).

bedna :)

Během zevlování za mnou přišel Marek a že prý jsem na bedně. Nevěřil jsem mu, ale fakt jo. Většina závodníků přede mnou totiž bylo starších. I Marek, kdyby byl mladší, by byl třetí. Takhle chudák až sedmý. Byl jsem druhý a celkově osmý. Po závodě byl zase čas pokecat se všemi a když mi kamarádi a známí odjeli, vydal jsem se na cestu na vlak. Krajina tam je moc pěkná a kus jsem šel i po trase závodu. Ještě jsem cestou stihl vyfotit první dva závodníky krosu Za Vlast. První byl Ondra - můj spolužák ze základky.:-)

Čas závodu jsem měl 1:46:18. Na to, že to bylo asi o 300 m delší, bylo vedro a neměl jsem naběháno to bylo skvělý. :) A hlavně je to moje první sólo bedna v životě. :-)) A moc se mi líbilo, jak to bylo krátké. :-)) Nic dalšího teď v plánu nemám. O víkendu jedu na Gladiátora, ale to bude spíš jen taková zkouška, jestli mě to baví a pak až Sedmistovky. Na ty se těším.

Výsledky zde

Týden 1. - 7. 6.

Po Hrbu jsem byl celkem v pohodě, nohy trochu bolely, ale nebýt nedělního výletu, možná by bolely ještě víc. V pondělí jsem jel vytočit nohy a ulovil jsem přitom Kulíška (druh sovy, něco jako Bubo Bubo :). V úterý jsem se pomalinku proběhl. Bylo to fajn. :-)

Kulíšek Vítek

Ve středu jsem byl zase cvičit, protože jsem to poslední dobou lehce flákal a svaly mě bolely až do neděle. V pátek ráno jsem se jel zase projet na kole, abych pošetřil nohy a odpoledne jsme byli s kolegy doktorandy na výletě na rozhlednu Císařský kámen (kam občas běhám). Výlet se vydařil, nikdo si na kopec moc nestěžoval a pot jsme zalili dobrým pivem.

na rozhledně

bylo veselo

V sobotu měly být tropické teploty, tak jsme s Pájou naplánovali výlet do skalního bludiště Kalich (kdo si běžel pro slevu, tak zná). Vzali jsme to z Malé Skály přes Zbirohy a v bludišti byl opravdu krásný chládek. Trochu nás oba překvapilo, že ty cesty, které si pamatujeme z dětství (oba nás tam rodiče brali) jsou přeznačené a tak jsme se za lepším zážitkem museli vydat mimo značenou trasu.

Zbirohy

soutěska

přesně takhle jsem si to pamatoval z dětství :)

Po motání bludištěm jsme to vzali přes vyhlídky zpátky na Malou Skálu a tam jsme se plácli k jezu do stínu. Vegetili jsme tam asi 2 hodiny, i jsme se smočili a já přitom málem ztratil čočky, takže bych nemohl řídit. :-D Ale pak jsme se shodli, že je na cestu domů ještě brzy a vyrazili nahoru pod Pantheon. Tam jsme díky jedné kešce objevili Liesegangovy kruhy a potom je viděli na mnoha dalších místech.

Suché skály

Sokol

jez v Malé Skále

Liesegangovy kruhy

V neděli jsem vyběhl do Jizerek, ale přepadl mě déšť. Pršet sice začalo zrovna když jsem byl ve sluji pod Olivetskou horou (skalní přístřešek s ošklivými igelity), takže jsem nedostal plnou dávku, ale mokré borůvčí a nepřestávající drobný deštík stačily. Měl jsem sice pláštěnku a zima mi nebyla, ale že by mě to extra bavilo, to zrovna ne. Tak jsem to zkrátil a doběhl do Kateřinek na autobus. Jo a našel jsem super kořen, jen ještě nevím, co s ním udělám. Říkal jsem si, že bych ho tam někde schoval, uložil si souřadnice a někdy jindy se pro něj vrátil, ale nebyl zase tak těžký, tak jsem s ním doběhl do Liberce. Docela se pronesl. :)

kořen

v pláštěnce je hej

Půlmaratón Okolo Vlasti přede mnou a vůbec nevím, jak to rozběhnout. Ale těším se. :-)

IF - Intermittent Fasting - Přerušovaný půst

Jako někomu, kdo má s půsty své zkušenosti se mi pojem "přerušovaný půst" jevil trochu jako protimluv a zase nějaký módní výstřelek. Až když o tom napsal Honza připravující se na Rondu, věnoval jsem tomu více pozornosti. A zjistil jsem, že IF nabízí samá pozitiva a sociální jistoty. Našel jsem spoustu pozitivních zkušeností při kombinaci IF a posilování a říkal jsem si, jestli to jde ještě skloubit s běháním. A protože šedivá je teorie a zelený strom života, rozhodl jsem se skončit s přemýšlením a prostě to zkusit.

Základem je 16 hodin ze dne nejíst a 8 jíst. Existují další varianty, ale tohle je takový zlatý střed. U mně to je někdy 14/10, někdy si uděláme snídani do postele a je po IF a někdy jsem venku a na jídlo zapomenu úplně a je to třeba 20/4. Čili žádné dogmatické dodržování. Navíc se najím před dlouhým během (protože se nechystám na Rondu a chci zachovat svaly) a po něm jím taky normálně. Problémem bylo učení na zkoušku, kdy by člověk místo učení pořád něco jedl. Teď po Hrbu jsem taky dva dny jedl celé, ale to je normální "žravá" po ultra.

zdroj: http://freefitnesstips.co.uk/10-benefits-of-intermittent-fasting.html

Nejvíce na tomto systému oceňuji tu svobodu nemuset snídat. Dříve jsem byl v zajetí poučky: "Snídaně je základ a nastartuje metabolismus." a snídal jsem i v případě, že jsem neměl hlad. Teď naopak mám hlad a nesnídám. Ale "hlad" je většinou je chuť nebo snad o únik od něčeho jiného, takže nejíst během dopoledne je tak trochu i trénink mysli. Dalším bonusem je možnost se najíst večer třeba v deset hodin bez výčitek (ne, že bych měl nějaké velké výčitky, ale malé jo :-)) s vědomím, že dalších 12 hodin to budu trávit a k tomu další 2-4 hodiny pojedu na tuky. Pro lidi, co se řídí pravidlem, že by se měly jíst malé porce každou hodinu až dvě to má obrovský přínost v podobě zjednodušení jídelní "logistiky". Jako jedna z dalších výhod se uvádí zvýšení inzulínové reakce (laicky řečeno) a tedy větší vliv cvičení na tělo. Ale to už nejsem schopen potvrdit, protože by to chtělo nějaký sofistikovaný experiment. Mně úplně stačí, že jsem 14 dní po Mácháči skoro neběhal a sem tam si dal večer čokoládu nebo chipsy a stav tuku na břiše se nezměnil. Dříve by to bylo během pár dní poznat.

Jedu takto už od 11. 4., kdy mi to mělo usnadnit stravování v Belgii. A můžu to jen doporučit. Není to sice úplně pro každého, jak se dočtete hlavně v článku od Petra Růžičky, ale pro většinu lidí určitě.

A jak říká jedno motivační moto - Kdo má výmluvy, nemůže mít výsledky. :-)

http://www.sportplanet.cz/clanky/zaklady-prerusovaneho-pustu-intermittent-fasting-diet - základy a vyvrácení některých zažitých mýtů

http://kulturistika.ronnie.cz/c-19068-mytus-o-strave-v-warrior-diet.html - trochu delší, více na psychiku zaměřený článek

http://www.petrruzicka.com/blog/hlad-nejlepsi-pritel-cloveka - pohled Petra Růžičky, kterého rád čtu a byl jsem na jednom jeho semináři

http://www.naturalmagic.cz/vnitrni-zdravi/89-prirucka-prerusovaneho-pustu-pro-zacatecniky.html - takový souhrn a ukázka různých režimů

http://www.nerdfitness.com/blog/2013/08/06/a-beginners-guide-to-intermittent-fasting - pokud jste prošli předchozí odkazy, na tomhle si jen procvičíte angličtinu :-)