Skalní pětka

Tohle si zaslouží samostatný zápisek. Moje první keška na skále, kam se nedá dostat bez lana. Dlouho jsem věděl, kde je umístěná, ale nejdřív jsem se bál a pak jsem neměl, s kým ji odlovit. Nakonec jsem se domluvil s taťkou a šli jsme na to. První pokus se nepovedl, ale to tady nebudu popisovat, jen řeknu, že jsem se pěkně vykoupal ve smradlavé vodě. :)

Druhý pokus byl už v pohodě. Taťka si udělal zábradlí z provazu, aby na mě líp viděl a slyšel moje pokyny. To bylo potřeba, protože abych měl volné ruce, rozhodl jsem se neslaňovat, ale nechat se spustit. Zároveň jsem měl k dispozici druhé lano, které sloužilo k držení a taky jsem po něm vyšplhal zpět nahoru po odlovu.

shození pomocného lana

 

Sundat bundu a jde se na to .

po odlovu I.

po odlovu II.

 

po odlovu III.

po odlovu IV.

I když to z fotek možná vypadá pohodově, výšek se bojím pořád, i když ne tolik jako dříve. Lidi, co to lovili před námi, měli delší lano a slanili až nad vodu, odkud se pomocí druhého lana nechali zhoupnout na břeh. My zvolili návrat nahoru. S pomocným lanem to byla oproti sestupu brnkačka. Kde je krabička prozradit nesmím, ale z fotek je to celkem jasné. :-)

Týden mezi závody užívám si přírody. :-)

Po SUMu jsem se neflákal jako jindy po závodě a už v úterý jsem vyběhl (sic! :-D). A dokonce, považte, jsem vyběhl i ve středu. To byla na programu dlouho odkládaná akce "běh v Jizerkách a David nás tam vezme autem", která se už třikrát neuskutečnila kvůli špatnému počasí. Jen podotýkám, že já nebyl ten, kdo se bál deště. :)

dream tým na Černé nise :-)

Pak jsem si dal s běháním pohov až do neděle. V sobotu jsem se zúčastnil čištění okolí rybníka Písečák u Příšovic a před tím i po tom odlovil pár keší v okolí. Na čistící akci se nás sešlo docela dost a bylo i docela hezky, jen trochu mlhavo.

keš Samopaly

 

 ráno u rybníka

CITO (čistící event)

Akce skončila celkem brzy a když už jsem tam jel sám autem, tak jsem si udělal krátký výlet do okolí. Zastavil jsem nedaleko Kacanov a ještě jsem ani nezavřel dveře auta a už na mě skočil tenhle srandovní pes. Běhal jako blázen sem a tam a nosil klacky na házení. Tak jsem vzorně házel oslintané klacky. :)

pes poděs

Na mapě mě zaujaly zbytky tvrze Kozlov a je to tam opravdu moc pěkné. Z tvrze toho moc nezbylo, ale je tam bezva skalní bludiště a čistá místa na spaní. A nikde nikdo.

Kozlov I.

 Kozlov II.

 

 Kozlov III.

A v neděli jsem vyrazil zase do okolí Ralska. Tentokrát autobusem do Hamru a odtamtud přes jeden uranový vrt směrem na Osečnou, kde jsem se motal po keších. Byl jsem na Krásné vyhlídce, Kavčích skalách, Ocasovském vrchu, objevil trezor a erotický kufřík a mnoho dalšího.

Kavčí skály I. (Trpaslík)

Kavčí skály II.

u keše Veselí hasiči

Cíl jsem plánoval v Osečné na autobusové zastávce, ale autobus stavěl jinde, než bylo na ceduli uvedeno a tak jsem zkusil stopovat, avšak bezúspěšně. Vydal jsem se tedy znaven a jen s pár hroznovými cukříky a hltem vody na Ještěd, resp. na jeho sedlo Výpřež. Moc to už běh nebyl, ale chvílemi jo. Pomáhala mi sluchátka a rytmická hudba v nich. A zbytek cukru. Nahoře na Výpřeži byl naštěstí otevřený kiosek, tak jsem si dal Kofolu a buráky a byl jsem zachráněn. :) Ale zase jsem si užil výhledů na Máchův kraj.A doma pak objevil dvě přisátá klíšťata.

kochačka

záchrana

SUM 2015 - Strom Ultra Maraton

V týdnu před závodem jsem to zase jen tak šudlal, protože mě trochu bolel vaz v kotníku po snaze o dohnání kilometráže po rekonvalescenci. Ale zato jsem si dal jednu saunu. :-)

A jaký že to byl závod? Další ze závodů, kde jsem chyběl na prvním ročníku (vlastně nultém) a pak trochu záviděl těm, co tam byli a vyprávěli. Jde o 50kilometrový běh poli, loukami a lesy s cca kilometrovým převýšením. Silnice bylo zanedbatelné množství. 

na startu

Na startu se nás sešlo kolem 30, od pohledu samí zkušení závodníci. Už po pár set metrech se to roztrhalo, ale pořád bylo vidět čelo závodu. Ze známých bežců tam byl Pavel Fenyk a Petr Syblík. Taky od vidění povědomý Pavel Karbulka, se kterým jsem chvíli běžel a zjistili jsme, že se známe z Mácháče, kde jsme oba zabloudili, i když každý jinde.

kousek od zámku Sychrov (S Pavlem z Mácháče)

První kufr byl po jednom seběhu kousek od Radimovic, kde se mělo běžet doleva. To jsme běželi, ale ne ještě víc doleva, do kopce. Naštěstí to bylo na začátku a zaběhlo si nás hodně, takže se na pořadí skoro nic nezměnilo. Byl jsem sice najednou ve skupince první, ale do kopce jsem stejně šel a ostatní mě předběhli. Před závodem jsem zkoušel nahrát si do Garmina trasu z GPSies, ale nešlo mi to a nevšiml jsem si, že tam v diskuzi je přímo odkaz na trasu do Garmin Connectu.

u radimovického viaduktu

Opět mě překvapily občerstvovačky a vím, že se opakuju, ale když doběhnu na občerstvovačku pár vteřin za skupinkou šesti běžců a pak je za sebou 500 mevidím, je to divné. Navíc jsem se tam zastavil taky a dal si kelímek piva a pár kousků jablek. To jsem ještě běžel sám.

Menší problémy s orientací byly na 19. - 25. kilometru, kde Dušanovi došla barva a nemít kousek za sebou borce, co věděl, kudy běžet, běžíme naslepo. Sice krásnou krajinou, ale s vidinou zbytečné ztráty, což ten dojem trochu kazí.

Kdo byl na půlmaratónu Okolo Vlasti, tak ví, že tam kopce docela jsou a tady byly tuplem. Cílem závodu bylo ukázat nám staré a památné stromy, což se myslím podařilo a i brožurku jsme k tomu dostali krásnou, ale kopce byly taky výživné. :-)

z kopce to šlo po měkkém samo

Druhý a mnohem větší kufr byl bohužel v momentě, kdy jsem byl se spoluběžcem průběžně čtvrtý a pátý. Nikde nic nebylo, až pár desítek metrů za křižovatkou byla oranžová na šípkovém keři, tak jsme běželi podél něj. Ale pak zase dlouho nic. Vrátili jsme se tedy a zkusili druhou cestu a zase špatně. Nakonec jsme zjistili, že jsme měli odbočit už před kostelem doleva. Neříkám, že tam šipka nebyla, ale byli jsme na to dva, prošití jsme ještě rozhodně nebyli a žádnou šipku jsme neviděli. Sám Dušan řekl v cíli, že značení asi nebylo tak dobré, když má každý závodník jiný počet kilometrů. :-) Takže pokles o nějakých sedm míst. :-/

kufr nr. 2

No a jak už to tak po velkém kufru bývá, závodní morálka šla dolů, víc jsem chodil a byl jsem moc rád, když se ke mně připojil Michael, se kterým jsme to dotáhli až do cíle. Měli jsme podobné tempo běhu i chůze a upřímně řečeno, po tom tréninkovém výpadku bych se možná pořadím propadl tak jako tak. A docela jsem se divil, že nebyly křeče.

Cestou jsme se kromě tří občerstvovaček mohli občerstvit i jablky a hruškami ze stromů. Měl jsem s sebou zase osvědčené rozinky a pár gelů. na občerstovačkách jsem bral spíš pití a pivo (4x kelímek! :-)) a taky kousky jablek.

 cíl se blíží

Cíl závodu byl v hospodě po cinknutí na červený zvonek s nápisem "Sex on ring". Každý, kdo dokončil, dostal víno (už je vypité a chutnalo nám :). Hned po doběhu jsem si dal neobvykle řezané pivko, pak se převlékl, snědl kotel hranolek a jel domů.

s Michaelem v cíli

(takhle vysmátý byl pořád :-D)

Krajina byla krásná, nepršelo, mokré nohy nevadily a vůbec to byl parádní závod. Příště nezabloudím!
      

 

Web závodu: http://sokol.vlastiborice.cz/?cat=32

Lítání po doktorech a horách

Po závodě na Vysočině jsem se jako vždy trochu flákal. Ve středu jsem si vzal dovolenou a jel ulovit jednu zapeklitou kešku do okolí Ralska. Takový restík ze sjíždění ploučnice. Stálo to za to, krásně jsem se prošel skoro podzimní přírodou a posbíral pár dalších kešek. Jen je smutné, že to tam vypadá tak zpustle a špinavě. Kolem bývalého letiště u Hadčan se to hemží sjetými pneumatikami, zbytky kabelů a dalším bordelem.

Bezděz z Velké Bukové I.

 Bezděz z Velké Bukové II.

Skály, to je moje. :)

bývalý železniční most

 na mostě
 

V dalším týdnu jsem šel na kontrolu s kotníkem. Verdikt byl, že když to moc nebolí při chůzi, nebudeme do toho vrtat. Minule říkal, že by to chtělo artroskopicky vyčistit, ale hádejte se s primářem. Na mou námitku, že to může začít bolet v nejnevhodnější chvíli a pak je pozdě se objednávat a čekat dva měsíce mi řekl, že kdyby byly přímé platby, možná by to bylo jinak... Ne že bych tak toužil jít pod kudlu, ale tohle je taky na prd.

Hned druhý den jsem byl u doktora zase, tentokrát na kožním s bradavicí, co se mi potvora udělala po SAARu. Asi na té souvislosti s oslabenou imunitou něco bude. Takže jsem pak byl týden běžecky nepoužitelný. Ale ještě předtím jsem stihl bezva běh v Jizerkách. Objevil jsem krásné skály v korytu Blatného potoka, byl jsem na Černé hoře a Sněžných věžičkách a za tmy jsem se vracel do Rudolfova. Ještě, že jsem si mohl svítit mobilem. :)

 Blatný potok

 Sněžné věžičky

O víkendu jsem tedy smrděl doma, tak jsem si aspoň slepil souřadnice k jedné mysterce. Jako malí jsme s bráchou lepili vystihovánky z časopisu ABC jako diví a tak jsem si zavzpomínal. Lepil jsem do dvou do rána. :)

dvě z celkových deseti číslic

K narozeninám jsem dostal od Páji tenhle krásný GeoCoin. Přál jsem si ho a ve skutečnosti je ještě hezčí, než na obrázku. Bude se mnou putovat po keškách a pomáhat s luštěním. :)

 

Když jsem minulou středu byl zkusit chodit na keškách v okolí Janova, stala se mi zajímavá věc. Jdu kolem modelářského letiště a tam dva lidi, muž a žena. Ale nepouštěli letadla, nýbrž Ary. Asi samce a samičku, protože jednomu Arovi jsem se asi líbil a letěl přímo na mě a majitelé ji okřikli: "Sáro, oříšek." Prolétla mi nad hlavou asi 10 cm. Byl to bezva zážitek.

Dva dny nato jsem poprvé vyběhl a už rovnou s měla babka čtyři jabka. :) Objevil jsem Rohanův pramen a našel dvě houby.

Rohanův pramen

Běhám. :)

Taky jsme byli v divadle na představení Testosteron, které se nám moc líbilo i přes výraznou přisprostlost. A pak ještě na Marťanovi, to bylo taky parádní. Poslední víkend jsem byl v sobotu na krátkém výletu podél řopíků a zase se trochu vzdělal ohledně různých typů a našel pár hub.

 

sobota

V neděli jsem vstal v 5:30 a vyrazil vlakem do Mimoně a z ní pak během a chůzí (podle terénu) hledat jednu osamělou skálu. Tu jsem sice nenašel, ale zato jsem se pěkně popíchal o ostružiny. I tohle je geocaching. :-D Pak jsem to vzal krásným lesem přes další keše a našel dalších houby. Potom na keš "Pocta GC", kde je krásná pamětní deska. A je umístěna v bývalém pískovcovém lomu, který působí opravu majestátně. Posledním cílem byly Jelení vrchy, kde jsem potřeboval zjistit jednu indicii a ulovit dvě kešky. Byl to skvělý výlet i když mi ze začátku byla docela zima.

cestou z Mimoně

havran

kinderbordel

 vlez do obory

pískovcový lom

pocta GC

výhledy z Velkého Jeleního vrchu

Velký Jelení vrch