Mácháč je moje srdcovka podobně jako Sedmistovky. Zatím tu vždy bylo krásně a i když jsem to minule podělal blouděním, tak přetrvávají příjemné vzpomínky. Tentokrát jsem tu nebyl celý víkend, ale jestli příště přijedu, zase tu po závodě zůstanu. Porouchalo se nám auto, tak jsem se svezl s Houbou a Pavlem. V noci před závodem se mi zdál sen, že se část závodu jede na raftu a já přejel a musel se pak hodně vracet. To se naštěstí nevyplnilo. Měl jsem z toho závodu respekt, protože jak už jsem psal, jediný pořádný trénink by 39kilometrový běh s klukama dva týdny před závodem a to není zrovna moc.
K Mácháči jsme přijeli kolem osmé a bylo tak spousta času na prezentaci a přípravu. Navíc jsem byl převlečený a připravený už z domova, tak stačilo jen dát na hlavu šátek a kolem pasu ledvinku. A trochu přeleštit sluneční brýle. Ale ty nevydržely a praskly. Bez nich se mi běžet nechtělo, tak jsem zvažoval variantu "na terminátora". :)
Běžet na Terminátora?
Nakonec mi Dušan půjčil své brýle z auta a tím mě zachránil. S nimi se mi totiž běží mnohem lépe a pocitově není takové teplo. Na startu pohoda. Zkušení běžci se na ultra nikam necpou a nezkušení si to příště taky rozmyslí. :-) Trochu mě překvapilo teplo. Moje předpověď říkala, že bude maximálně 14 °C, ale bylo určitě víc a pak se ještě oteplilo. Kdybych to věděl předem, vzal bych si šátek, světlejší kompresky a víc se chladil, ale zase takové vedro nebylo a tak se to dalo v pohodě zvládnout i tak. To už jsou jen takové dolaďovací třešničky na dortu. :-) Co jsem si ale vzal, to byly návleky. Proti mácháčskému písku byly skvělé. Nohy jsem měl i přes ponožky hodně špinavé, ale kamínky v botech žádné.
start
Start proběhl poklidně. Na závod dorazilo i pár známých - Pavel ze Šakalů, Dušan, Břéťa (oba kolegové z posledního dlouhého běhu) a pár dalších známých tváří z minulých ročníků. Snažil jsem se neběžet nad 6 minut na kilometr. Občas to šlo, občas ne. Každopádně první kolo jsem měl o asi 3 minuty pomalejší, než loni a předloni. Z výsledků je krásně vidět, že kdo první kolo napálil a neměl na to, skončil špatně. U druhého kola to bylo podobné. Hlídat si tempo, jíst, pít a koukat po značkách. Kus jsem běžel se Zbyňkem, kterému jsem cukl na občerstvovačce na asi 20. km. Měli tam veganské sušenky z Lidlu. :) Vzal jsem si dvě sušenky, oříšky, kolu a vodu a běžel dál, protože po chvíli byl kopec a v něm bylo času na jídlo dost. Zbyněk už mě nedohnal.
V druhém kole jsem tentokrát správně odbočil (cyklozávod se zase konal) a měl jsem z toho velkou radost. Hlava dělá hodně a jak jsem měl radost, tak jsem vybíhal i kopečky až jsem doběhl Mirka z Liberce. Byl mi nějaký povědomý, ale neseplo mi to. Chvíli jsme běželi spolu já zase něco mlel a pak jsem mu utekl v nějakém seběhu. Do konce druhého kola jsem doběhl lehce semletý, ale celkem v pohodě.
Nejhorší i nejlepší bylo tradičně třetí kolo. Bolest pečetí zážitky a já měl první krátce po vyběhnutí (35 km v nohou) první nehodu. Loupal jsem kousek banánu, přehlédl kořen a už jsem byl na zemi. Banán v prdeli, kolena odřená, ruce naštěstí ne. banán nevadil, už předtím jsem snědl další tři kousky. Ale ta kolena lidi komentují, jestli prý máme v ložnici koberec. :-)) A křeče do obou lýtek taky moc nepotěšily.
Když jsem doběhl do Starých Splavů, koukám, že se zleva od kiosku připojuje Dušan. Prostě je i s těmi pivními zastávkami lepší než já. Chvíli jsme spolu běželi, docvakli červeného běžce a pak mi s Dušanem utekli. Radši jsem si šel svoje tempo. Ve skalách se hodně chodilo, s tím se prostě nic moc dělat nedá (leda snad víc trénovat??? :-D). Ale celkově mi ten poslední okruh přišel do občerstvovačky takový nějaký kratší než loni, kdy jsem se šoural nekonečně dlouhou dobu. Na skoro rovince před občerstvovačkou byl dementní pejskař a na druhé straně cesty pes. Vodítko přes cestu jakoby nic. Běžím, pes je zvědavý, zvedne hlavu a já letím zase na zem. Pro úplnost podotýkám, že jsem byl už několikátý běžec a měl tedy dost času si psa vzít na svoji stranu. No nic, zase zakřečovala lýtka a jinak dobrý. Jinak byla lýtka v pohodě a spíš mě zlobila stehna. Asi si na ně taky budu muset pořídit kompresní návleky. :)
Co mě ale hodně potěšilo, to byla absence píchání a z toho vycházející nutnost zpomalení.Ne, že bych běžel extra rychle, ale byl to běh a nenápadně jsem utekl dvou klukům za mnou a dokonce asi kilometr a půl před cílem doběhl a předběhl dalšího závodníka. Do tohoto závodu mě to potkalo snad pokaždé. Je ale pravda, že jsem se hodně šetřil, protože jsem to potřeboval doběhnout i jako trénink na stovku, která se nebezpečně přiblížila. Kolem 50 km jsem si sice říkal, že se na to vykašlu a že to nemám zapotřebí (tu stovku), ale už večer doma mi otrnulo. Jen bylo chtělo ještě trochu času na trénink. Takhle budu týden odpočívat po Mácháči, pak týden před stovkou a tak moc nenaběhám. :) Ale dám si aspoň víc posilování na stehna.
výběh do druhého kola
octová vsuvka
Zkoušel jsem novinku - umeocet. Břéťa si ho na tom společném běhu nemohl vynachválit jako prostředek proti křečím. Tak jsem ho hned v pondělí koupil a protože jsem si přečetl, že je sladkokyselý, netuše nic zlého jsem si dal celou lžičku. Hnus to byl, ale pak nám moc chutnal v čočce na kyselo a na jeho chuť si postupně zvykám. Asi jsem trochu prase, ale večer před závodem jsem si nalil celého panáka a když jsem půlku vypil, dolil ho griotkou pro lepší chuť. :-D obojí má podobnou barvu a vůni a tak jsem to nastražil jako past na Páju, až přijde domů, ale pak jsem si to rozmyslel, aby mě nevystěhovala a dopil jsem to raději to sám. Měl jsem i klasické sáčky s hořčíkem, ale jen dva. Octu jsem si lokl jen jednou, tak nemůžu říct, jestli to funguje, ale jako protiváha sladkých banánů, rozinek a coly to je super.
V druhém kole jsem tentokrát správně odbočil (cyklozávod se zase konal) a měl jsem z toho velkou radost. Hlava dělá hodně a jak jsem měl radost, tak jsem vybíhal i kopečky až jsem doběhl Mirka z Liberce. Byl mi nějaký povědomý, ale neseplo mi to. Chvíli jsme běželi spolu já zase něco mlel a pak jsem mu utekl v nějakém seběhu. Do konce druhého kola jsem doběhl lehce semletý, ale celkem v pohodě.
konec druhého kola
Nejhorší i nejlepší bylo tradičně třetí kolo. Bolest pečetí zážitky a já měl první krátce po vyběhnutí (35 km v nohou) první nehodu. Loupal jsem kousek banánu, přehlédl kořen a už jsem byl na zemi. Banán v prdeli, kolena odřená, ruce naštěstí ne. banán nevadil, už předtím jsem snědl další tři kousky. Ale ta kolena lidi komentují, jestli prý máme v ložnici koberec. :-)) A křeče do obou lýtek taky moc nepotěšily.
Když jsem doběhl do Starých Splavů, koukám, že se zleva od kiosku připojuje Dušan. Prostě je i s těmi pivními zastávkami lepší než já. Chvíli jsme spolu běželi, docvakli červeného běžce a pak mi s Dušanem utekli. Radši jsem si šel svoje tempo. Ve skalách se hodně chodilo, s tím se prostě nic moc dělat nedá (leda snad víc trénovat??? :-D). Ale celkově mi ten poslední okruh přišel do občerstvovačky takový nějaký kratší než loni, kdy jsem se šoural nekonečně dlouhou dobu. Na skoro rovince před občerstvovačkou byl dementní pejskař a na druhé straně cesty pes. Vodítko přes cestu jakoby nic. Běžím, pes je zvědavý, zvedne hlavu a já letím zase na zem. Pro úplnost podotýkám, že jsem byl už několikátý běžec a měl tedy dost času si psa vzít na svoji stranu. No nic, zase zakřečovala lýtka a jinak dobrý. Jinak byla lýtka v pohodě a spíš mě zlobila stehna. Asi si na ně taky budu muset pořídit kompresní návleky. :)
Co mě ale hodně potěšilo, to byla absence píchání a z toho vycházející nutnost zpomalení.Ne, že bych běžel extra rychle, ale byl to běh a nenápadně jsem utekl dvou klukům za mnou a dokonce asi kilometr a půl před cílem doběhl a předběhl dalšího závodníka. Do tohoto závodu mě to potkalo snad pokaždé. Je ale pravda, že jsem se hodně šetřil, protože jsem to potřeboval doběhnout i jako trénink na stovku, která se nebezpečně přiblížila. Kolem 50 km jsem si sice říkal, že se na to vykašlu a že to nemám zapotřebí (tu stovku), ale už večer doma mi otrnulo. Jen bylo chtělo ještě trochu času na trénink. Takhle budu týden odpočívat po Mácháči, pak týden před stovkou a tak moc nenaběhám. :) Ale dám si aspoň víc posilování na stehna.
skoro v cíli
cíl
Těmhle jsem utekl. :)
cuc pro fotografy, na víc nebyla chuť
Srovnání s minulými ročníky:
rok | 1. kolo | 2. kolo | 3. kolo | cíl |
---|---|---|---|---|
2014 | 56:02 | 2:32:19 | 3:17:14 | 6:45:34 |
2015 | 57:40 | 3:37:19 | 4:13:44 | 8:48:43 |
2016 | 1:00:35 | 2:31:57 | 3:02:09 | 6:34:40 |
v roce 2015 jsem asi 6 km bloudil
Poděkování:
Houbě s Pavlem za fotky a odvoz, Michaelu Novákovi a za fotky, Dušanovi za půjčení brýlí a Břéťovi za tip na umeocet
výsledky zde:
Gratuluji, pěkně s rozumem jsi to rozběhl a je vidět, že se to vyplatilo! :-) Dementním pejskařům by měli zamotat dlouhá vodítka kolem krku, aby ho vždy když o něj běžec či bruslař zakopne pořádně přiškrtilo. Jsou to prostě magoři. Umeoocet je dobrý a stačí lžička do decky vody :-) 1bubo
OdpovědětVymazatDěkuji. Doma jsem byl (pejskařkou) důkladně vyzpovídám a po zjištění, že to byla opravdu jeho vina a ne moje nebo psa, nadávala taky. :-)
VymazatŽádné ředění, jsem drsňák. :D
jo jo muselo to bejt pěkný, tak snad příště...
OdpovědětVymazatMohlo by tam být víc závodů.
VymazatNj. na každýho jednou dojde, ve druhým kole mně bylo v křečích celkem dost ouvej. Přičítám je ovšem páteční lekci powerjógy - dostali jsme celkem čočku právě na stehna a nevzal jsem si večer panáka umeocta a natož s griotkou barmane..;)
OdpovědětVymazatJinak to bylo hodně povedený a s Dušanem Vám to běželo moc pěkně.
Tak zas někdy..někde..
(P.S. návleky už jsem pořídil taky, vysypal jsem pak z bot asi dvě kila písku s jehličím:)
To je taky nápad, dávat si powerjógu den před ultra. :) Já se celý týden flákal a jen ve středu jsem byl cvičit.
VymazatHezka akce.. budu o ni uvazovat naprezrok.. Treba az nebudu mit doma status PVP (permanetne v pr...) ..:)
OdpovědětVymazatMe se moc libilo to podekovani.. skoro jako na Oskary.. mel bys to ale doladit k dokonalosti.. zacit od zahradnika, ucitele, ridice autobusu a cisnika v restauraci..:)
MSF! Moc rad jsem te zase videl v hospode, i kdyz jsi zase okouzlil vetsinu zen, vcetne pani reditelky:), ze se nemohly soustredit na zakladni klubove povinnosti:)
At se dari! 12:)
Honzo, to sem nemůžeš psát. Možná to čte i moje milá, jen o tom nevím. :)
VymazatUrcite to cte..:).. Ted mas sanci se dozvedet:).
VymazatNicmene, ja jsem rekl, ze ty jsi okouzloval.. Ne ze jsi nechal okouzlit:). Coz zni mozna jako drobna jazykova nuance, ale je to velky rozdil:).
MSF! Ultra zdar! 12:)
Hezky, z toho je vidět zkušenost, smekám.
OdpovědětVymazatMm