Best of posledních 14 dnů

Snažím se teď něco naběhat a i když pořád trochu chrchlám, při běhu mi to naštěstí nevadí. Pořád mám pocit, že mám na závody naběháno málo, ale možná to je lidmi, se kterými se stýkám a jejichž blogy čtu.:-) Mám zhruba stejně jako loni. Jen ta pauza je trochu znát. Na běžných bězích nic moc zajímavého není, ale minulou sobotu jsme s dalšími běžci, se kterými se známe tak porůznu ze sociálních sítí, vyběhli na delší běh. Byli jsme čtyři - Břéťa, Dušan, Marek a já. Plán byl přeběhnout z Horního Hanychova Ještědský hřeben, dále Kozí hřbety, líznout Hrádek nad Nisou, pomotat se v Německu a skončit v Hrádku na vlakovém nádraží.

Plán byl splněn dokonale. Důša si to trochu zkrátil, protože byl týden po maratonu (to bych si zkrátil na procházku se psem :-)), ale většinu jsme oběhli společně. Cestou byl čas i na pivko a počasí se nám taky vydařilo. Jen já ke konci už lehce odpadal a ani odhození přebytečné zátěže do křoví nepomohlo. Tak jsem kluky nechal běžet, aby stihli vlak a jel jsem půl hodiny po nich. Oni ho o dvě minuty stihli, já o dvě minuty nestihl. :-) Díky Markovi, který plánoval trasu, jsem objevil bezva zkratku z Töpferu dolů, skoro šusem, Znal jsem jen cestu po žluté, která vede mezi skalami, ale je o něco delší..

na startu

Ještěd z Výpřeže 

jeden z mála seběhů :-) 

přestávka na Kozích hřbetech 

 v dáli Hvozd

Oybin ze Scharfensteinu 

pivko na Töpferu

Töpfer 

kousek od Hartau

V neděli mě vzal kolega kačer na dvě stromové keše. V plánu bla jedna, která byla zároveň moje první. Ale šlo nám to dobře a tak jsme vyrazili ještě na jednu a k tomu jsme přibrali jednu bývalou studnu. Pod odborným vedením to bylo celkem snadné. Samozřejmě, že ze svým prvních výstupů jsem potřeboval dokumentace. :) Takže fotek mám hromadu, ale tyhle pro ilustraci stačí. :-)

první strom - zapisuji se

druhý strom - blbnutí

druhý strom - u keše

svačina po výkonu

(kolega fotil ze stromu)

Do studny jsme nejdřív lezli s jištěním, ale pak jsem se tam ještě vrátil pro uvízlou žábu (byla už chuděra celá pohublá) a šlo to bez jištění. Bylo to super dopoledne. Bavilo mě to tak, že už mám objednané lano. :-)

Jdu na to!

Viděli jste film "Pád to tmy"? :-D

Včera (v sobotu) jsem si dal poslední "delší" běh před Mácháčem. Delší je v uvozovkách, protože to bylo jen 15 km. Ale měl jsem hotové nohy z pátečních výpadů přes celou louku a navíc ten běh byl do kopce. :) Odpoledne byl geocachingová akce čištění bývalé zahrady zbořené vily a hodně jsme tam mákli a ze zaneřáděné zahrady s bazénkem plným bordelu jsme udělali zase pěkné místo. Našli jsme různé nádobí, hromadu starých baterií, zapalovačů, keramickou lebku a spoustu dalších "pokladů". Jeden účastník si domů odnesl zachovalou konvici, i když bez víčka. :-)

bazének před akcí (dílo bezdomovců) 

a po akci

 Občas se našly i užitečné věci (parfém CK) :-D

V neděli jsme šli s Pájou a Kesi na výlet. Bylo teplo, slunečno, tak jsem vymyslel výlet s pěkným kopcem. Zaparkovali jsme v Bílém Potoce blízko nádraží a pak už to bylo jen do kopce. Pokud tedy nepočítám klesání z Hajního kostela, kam jsme odbočili na vyhlídku a pořád mám takové neblahé tušení, že mě Pája podezírá, že jsme tam šli jen kvůli kešce. Ale tak to nebylo. :) Nahoře kolem cimbuří už to byla samá pozitiva a sociální jistoty. Krásné skály, výhledy, svačina a nikde nikdo. Ale sestup zpět do nížin jsem úplně nedomyslel, protože jsme klesali, klesali a klesali až nás to moc nebavilo. Ale výlet to byl bezvadný.

Frýdlantské cimbuří

Pája je taky jednou vyšší. :)

 výhledy

Obličeje andělíčků nemají chybu. :-)