Víkend na Jizerce

Chtěl jsem udělat Páje radost pobytem na chatě Hvězda v Broumově. Ale ani opakované e-mailové dotazy a pokusy se tam dovolit nebyly úspěšné, tak jsme zvolili plán B. A tím byla Jizerka. Pro pobyt jsme zvolili prodloužený víkend a v chatě Pod bukovcem jsme si ubytování zamluvili v době, kdy mělo podle předpovědi ty tři dny pršet. Ale jak se říká: "Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko." Nakonec to tak špatné nebylo. Pája měla skvělý nápad vzít s sebou notebook na filmy. Přijeli jsme v pátek odpoledne, ubytovali se a šli na krátkou procházku po místním rašeliništi. To ještě pršelo, chvílemi mžilo či poprchávalo. :-)

začátek páteční procházky

pusto před Panským domem

Pája s deštníkem :-D

mlha na blatech

a výhled z tepla pokoje

Předpověď na sobotu slibovala dopoledne bez deště. Naplánovali jsme si tedy klasický výlet na Pytlácké kameny. Ono jinam není moc kam jít, pokud nechcete po asfaltu a nebo na Bukovec. :) Opravdu skoro nepršelo, ale docela foukalo. Kousek za Pytláckými kameny jsme to vzali doleva kolem Hennrichova kříže a po cca 1,5 km jsme byli na asfaltce vedoucí do Jizerky.

začátek sobotní procházky 

Jizerka 

Pája překonává bahenní stezku :-)

výhled z Pytláckých kamenů

cesta ke kříži 

Když jsme došli do Jizerky, měl jsem spočítané souřadnice jedné kešky, tak jsme si ještě pár set metrů zašli a našel jsem ji. A díky tomu máme pěknou fotku s Bukovcem. Na ten jsme se nějak nedostali, ale holky (Lea, Renata a Sára) tam byly za nás. :-) S holkama jsem pak chvilku pokecal a pak jsme se chvíli váleli v posteli (už jenom s Pájou :-D). Navečer jsme se ještě šli projít kousek do Jizerky, jestli nemají někde něco dobrého, ale všude už bylo zavřeno.

s Bukovcem  

V neděli jsme tomu moc nedali a šli jen malé kolečko kolem Bukovce, přes Karlovský most a přes Jizerku zpět do chaty. Tam jsem si dali malé občerstvení a vydali se domů. Žádná velká turistika to tedy nebyla, ale to nám nevadilo.

z Karlovského mostu

Jizera

Ve úterý jsem měl velké oči a naplánoval jsem si výlet na Kozákov. Ale nějak mě bolely nohy z posilky a nejelo to a tak jsem dojel jen na Černou Studnici a pak zpět domů. Cestou jsem se ještě stavil u mamky na veganském bramboráku s čínou a tak oslavil mezinárodní den veganství. :-)

ve stoupání do Jablonce 

Černá Studnice - tady už mi nenalejou :-)

Nedávno jsem si koupil časopis o přežití kvůli článku o blackoutu a trochu mě to chytlo a tak jsem upletl Páje náramek z paracordu (padáková šňůra). Má v něm 2+2 metry a ten zelený má nosnost 250 kg. Tak kdyby byla zombie apokalypsa, může slanit k sousedům. :-D

náramek pro Páju

Další výlet na koloběžce jsem podnikl v sobotu. Zase jsem si vzal do boční brašny suché oblečení a navíc plechovku piva, malou termosku s kafem, jedno tofu, nějaké sušenky a přesnídávky v sáčku. Vlakem jsem se zase přiblížil do Křižan a prvních několik kilometrů jsem jel pořád z kopce. Pak spíš rovina, ale bylo krásně. Slunce a foukalo jen málo. Z Křižan jsem to vzal přes Stráž pod Ralskem, Zákupy a Pihel do Cvikova a tam už docela pršelo, ale po hlavní silnici jsem jet nechtěl a tak jsem ji objel po cyklostezce přes Mařenice. Kus za městem Zákupy je jedna stromová keš, ale z popisu nebylo jasné, jak je vysoko. Tak jsem se na ni byl podívat a vysoko byla tedy dost. :-) Tak možná někdy příště. U další keše jsem potkal skupinu kolegů kačerů, tak jsme prohodili pár slov, ale byli takoví plaší. :)

Dubnice

kolega

Tlustec 

 dýně v Kamenici

Ovčácká kaplička

U Nového Boru jsem navštívil pověstmi opředený Čertův mlýn. Keš jsem tam sice nenašel, ale místo to bylo moc hezké. Za Novým Borem jsem odbočil do lesa a po chvíli jsem byl u Havraních skal. Tam jsem potkal sympatickou skupinku domorodců, které jsem požádal o fotku a děti trvaly na tom, že mi udělají i fotku, jak jedu. :-) Zanedlouho jsem dojel do Radvance, místa startu a cíle Lužických sedmistovek. Tam jsem si zavzpomínal a naplánoval další cestu. Nebylo moc možností a vybral jsem si prudkou, ale kratší cestu Údolím samoty. Prudká byla tak, že jsem musel koloběžku nést a potřeboval jsem několik zastávek. Do Cvikova to bylo to by kamenem dohodil a pak už zmíněný "obchvat". Pršelo pořád a do toho ještě kopce a tak přišel vhod zbytek kafe a další sušenky.

Čertův mlýn 

Havraní skály

Jedůůů.

svačinka

Čertova a Panenská skála

nad Údolím samoty

v Jablonném v Podještědí

na nádraží

z nádražní knihovničky :-)

Možná si příště naplánuju cestu s trochu lepším profilem. Kopce na začátek a rovinku na konec. :-D