neděle 3. června 2018

Samé pivo :-)

Minulou středu jsem jel s Janou asi na poslední letošní vyjížďku. Na to, že je v šestém měsíci, jezdí jako drak, ale podle jejích slov je to čím dál horší. Jezdíme sice pomalu, ale aspoň si stihneme popovídat. Naše poslední vyjížďka ale nekončila za soumraku kvůli pomalé jízdě, ale kvůli mně, protože jsem měl zpoždění na startu.




Trochu mě pohltil web nalehko.com a asi si nebudu kupovat o půl kila lehčí spacák za 6.000 Kč, ale jsou položky, kde se dá ušetřit váha levněji. Jednou z nich je ešus - mám nově Penguin Solo, který váží o skoro 100 g méně a s alobalovou pokličkou se dá ušetit další váha. Taky jsem si na zkoušku vyrobil lihový vařič z konzervy, který váží pár gramů a se závětřím a palivem na cca 4 vaření  to dělá 160 gramů. Klasika plyn + plná kartuše cca 340 gramů. Liháči trvá ohřev vody o dost déle (se závětřím 9 minut), ale když člověk nespěchá a nepotřebuje vařit víc než 5x, vyplatí se to. Na více vaření už se vyplatí plyňák kvůli lehčímu palivu nebo kvalitní liháč, který spaluje líh cca 2x efektivněji. Je to pár gramů sem, pár gramů tam, ale když to člověk vezme položku po položce, dá se ušetřit hodně. Nejvíc ale stejně váží "velká trojka" - stan, spacák a batoh.

Vtipný byl můj první pokus s izopropylalkoholem, který hodně čadí. Teď mám mnohem levnější líh o biokrbů za cca 120 Kč za litr, který nečadí.

 test odolnosti

hoří 

 test doby varu - nebaví to každého :-)

 uvařeno

Večer po testu liháče jsem byl na eventu na Ještědu, kam jsem v rámci spojení příjemného s užitečným běžel. Nahoru to s pár přestávkami šlo, ale dolů to byl masakr, protože jsem to vzal nejkratší možnou cestou pod lanovkou. Stehna mě pak bolela ještě 4 dny. :-)


ručníkový event

Na sobotu jsem v naší skupině koloběžkářů ze severu naplánoval jízdu za Kocourem (pivovar ve Varnsdorfu). Akce se vydařila. Z Liberce jsme vyjeli tři a postupně se přidávali další. První zastávka na pivo byla v Hrádku nad Nisou u Kristýny, odkud už nás odjíždělo sedm. Další byla u jezera Olbersdorfer See, kde jsme se vykoupali a posvačili. Dva z nás si pořezali ve vodě nohu, tak přišla vhod lékárnička.

brouci cestou

u Kristýny



Olbersdorfer See

Počet účastníku už se dál nezvyšoval a v sedmi jsme projeli malebnými německými městečky a dorazili do areálu pivovaru. Lidí tam moc nebylo a tak byla obsluha rychlá. Pivo bylo výborné. Zkusil jsem klasiku řezané 12°, Abbey 18° a višňového Portera 14°. I domácí limonáda byla výborná a dvojité hranolky taky neměly chybu. Prostě super završení výletu. :-)


zámek Hainewalde

kousek od Kocoura

v cíli

holky fotí pávy :-)


Zpět jsme jeli už v oslabení a trochu se nám to rozpadlo, ale všichni byli doufám spokojení a Hanka na cca dvoukilometrový sprint na vlak v Hrádku dlouho nezapomene. :-) Zpět do Hrádku to bylo 84 km a Péťa si do střihla ještě do Liberce, aby měla první letošní stovku. Budeme to muset zase někdy zopakovat.


:-)

umělý Ještěd u Olbersdorfer See cestou zpět :-)

Další týden v pátek jsem vyrazil opět sám. Tentokrát na jih, směrem na Ralsko. Mohl jsem jet zase vlakem do Křižan a pak z kopce, ale řekl jsem si, že si pro změnu vydupu kopec, ale přes Ještěd se mi úplně nechtělo. Vzal jsem to tedy přes Kryštofovo údolí, kde to hezky utíkalo díky pěkným domkům a zdravícím lidem. :-) 

Kryštofovo údolí

v sedle nad Kryštofákem

Následoval dlouhý sjezd a zanedlouho jsem byl v Osečné, kde jsem si dal výbornou sládkovu černorybízovou limonádu a pokračoval na Ralsko. Tu cestou už znám jak své boty a zajímavé to začalo být až když jsem sjel do obory. Po ní jsem se chvíli motal, našel keš a po dalším motání a žraní od komárů a much jsem našel cestu ven, dojel do Kuřívod a v tom začalo pršet. Krásně mi to vyšlo, že větší déšť začal až když jsem byl pod střechou a objednával jsem si Kofolu a pivo.


Osečná

v oboře



motorest v Kuřívodech

Pršet brzy přestalo, ale příjemný vzduch byl až do večera. Polračoval jsem cyklostezkou č. 25 asi 7 kilometrovým sjezdem na hlavní silnici a po ní až do Jablonného v Podještědí. Cestou jsem zkusil zdolat jednu skalní keš, ale raději jsem se na ni vykašlal, protože bych nahoru asi vylezl, ale pak bych se bál slézt dolů. :-)



Na neděli jsem zase naplánoval výlet s bývalými doktorandy. Byli jsme čtyři a šli jsme z Bedřichova do Jablonce do pivovaru Volt, který mi někdo doporučil. Nakonec to taková hitparáda nebyla. Desítka 4 dl za 32 Kč a ta chuť zase tak extra nebyla. Ale výlet samotný byl perfektní, bylo krásně, pivko i cestou a všem se to moc líbilo. Kousek před cílem jsme se ještě někteří vykoupali v přehradě a příjemně osvěženi jsme pak dorazili do pivovaru.


Královka

první pivo

po zelené z Hrabětic


Slovanka


Bramberk


Volt

Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentáře jsou nyní moderované, takže trapné kecy s vloženými reklamami od rádobyreálných osob neprojdou.