Týden 14. - 20. 7. - Hamrování

Tento týden začal během, který dal dohromady něco přes 15 kilometrů. Další, středeční, běh byl o něco málo kratší. Ve čtvrtek se nám s bráchou povedla dolovit ještěrka. :-) Chyběly jen tři kešky a finálka, která nám dala docela zabrat. Cestou na Výpřež jsme ještě našli jednu u pramene Rokytky.

u finálky Liberecké ještěrky

a takhle to vypadá na mapě

Na pátečním běhu jsme narazili na tohle krásné ptačí napajedlo a rázem z něj bylo napajedlo psí. :-) Doma jsem při odepínání vodítka zjistil, že se Aischa zkrášlila.

napajedlo

princezna s hvězdou na čumáku

V pátek navečer jsme vyrazili směr Hamr na Jezeře, kde jsme strávili celý víkend. Prvné den jsme spali na zřícenině hradu Děvín. Je to rozlehlá zřícenina, kde je spousta místa na stavění stanů a i když tam není moc výhled a je málo dřeva na oheň, stejně je tam krásně.

Děvín

Ráno (cca kolem 10. hod. :-)) jsme sešli zpátky k jezeru, uložili si batohy a po bezvadné koupačce šli na kratší výlet vyprahlými borovými lesy. Nejvíc se mi na výletě líbil Stohánek, což je velká skála, kde bývala kdysi poutní cesta, bydleli tam poustevníci a je odtamtud krásný výhled. Tam jsme se najedli a pak vyrazili zpět do Hamru pro batohy. Ještě jsme se ale stavili ve vyhlášené zmrzlinárně. Mají i takové příchutě jako koprovou, dršťkovou, pivní, křenovou a podobně, ale já zůstal u klasiky a ostatní skoro všichni taky.

Hamerské jezero

výlet

Stohánek

Vyzvedli jsme batohy a šli se ještě jednou vykoupat, tentokrát na pláž. Někdo na normální, kdy byly blíž záchody a pivo a někdo na psí, kde zase byla tráva a chaluhy ve vodě. :-) Po koupačce a osvěžujícím pivu jsme vyšli směrem k Chrastenskému vodopádu, kde jsme postavili stany. Cestou jsme stihli další hospodu. :-) U vodopádu bylo nádherně. Rozdělali jsme oheň a koukali do něj. :-) Ráno jsme se skoro všichni osvěžili v tůni pod vodopádem a vyrazili zpátky směr Hamr na jídlo. Cestou jsme ještě potkali naštvaného labuťáka, ale nešel po nás.

psí pláž

u vodopádu

Chrastenský vodopád
(a hádejte, kdo se nechtěl koupat? :-)

Děvínský rybník

Týden 7. - 13. 7. - Máme káru. :-)

Tak aby to nebylo zase za tři týdny, tu je další zápisek. :-)) Na kombinaci piva a zmrzliny máme poslední dobou smůlu, ale zase máme jiné radovánky. :-) Tento týden sice jen dva běhy, ale k tomu indiánský běh při lovení Liberecké ještěrky, což je série keší ve tvaru ještěrky. Nestihli jsme ji celou, ale protože chyběl jen kus tělíčka a oko, tak to skoro není poznat a zbytek dorazíme snad brzy. I tak jsem toho měli dost, protože většinu času pršelo a kopce nám taky daly zabrat a v zápalu hry jsme skoro nejedli a nepili.

invalidní ještěrka

krátká pauza na oběd

profil trasy

Z poslední odlovené kešky jsme to vzali nejkratší cestou na bus, ale bylo to tak tak. Nečekali jsme, že nás ještěrka hodí až ke Kryštofovu údolí. V pátek jsem tedy místo plánovaného běhu zvládl jen delší procházku s Aischou a úplně mi to stačilo. :-)

V sobotu jsme šli s Kačkou na výlet. Vlakem jsme jeli do Jeřmanic (kousek od Liberce), pak vyšli na Javorník, prohlédli si restauraci Obří sud a po hřebeni sešli do Hodkovic.Jako první jsem znal Obří sud u Lázní Libverda a tak jsem dříve myslel, že tohle je kopie. Ale tento na Javorníku byl první a kopie je ten u Libverdy.

Odtamtud jsme chtěli pokračovat po modré údolím s potokem až do Sychrova, ale jela se tam rychlostní zkouška Rallye Bohemia, tak jsme to obešli vrchem. Kousek před Radostínem jsme měli problém kvůli závodu přejít silnici, ale Kačka vymyslela obchůzku, vynadala organizátorovi, já prorazil nohama neprůchodnou louku a za chvíli jsme byli opět na červené. :-) Po pár set metrech jsme se vynořili u ozdravovny Radostín, kde jsem by jako malý na léčení s pylovým astmatem. Budova a celý areál byl jako po vymření a asi už sem nikdo nejezdí. Škoda. 

Serpentinami jsme vyšli na Sychrov a chtěli jít na dortík do Oranžerie, ale s Aischou nás tam nepustili a zasem se to nedalo obejít opět kvůli Rallye. Tak snad příště. Do Turnova by to bylo po silnici, ale Kačka znala bezva zkratku polem s obilím do pasu. :-) A taky smysluplně vymyšlený přejezd odnikud nikam. :)

sjezdovka a bobová dráha na Javorníku

Javornická kaple

 

Obří sud

svačina

ozdravovna Radostín

 fůj, kopřivy. :)

zámek Sychrov

světelný železniční přejezd mezi polem a loukou :-)

Večer jsme šli testovat pípu ke kamarádům. Pípa fungovala víc než dobře a domů jsme dorazili nad ránem. V neděli jsme zase trochu pohrabali trávu. Nebylo toho tolik, co minulý týden, ale něco ještě přece jen zbylo. Po obědě jsme si zkusili, jak se jezdí v našem novém rodinném voze a já to pak s hrůzou v očích odřídil domů. Kačka byla výborná spolujezdkyně a radila, kde přidat plyn a jak projíždět zatáčky a tak podobně. Ale nechtějte vidět, jak sem si najel ke stojanu na benzince. Ještě, že mají dlouhé hadice. :-))

 

buldozer :-)

naše nové fáro - Subaru Justy

Co jsem dělal poslední tři týdny

Týden po smrku byl ještě takový odpočinkovější a strávili jsme ho u Kaččiných rodičů ve Sladké díře. :D Pak jsem zase začal běhat 3x týdně a taky cvičit. Další víkend jsme žádné větší akce nepodnikali, ale další víkend (19. - 22. 6.) jsme jeli s kamarády do Jeseníků. 

Jeli jsme už ve čtvrtek, abychom mohli v pátek ráno vyrazit na výlet. Byli jsme jen čtyři a další tři lidi dorazili v pátek večer. Bydleli jsme ve Starém Městě v rekreačním středisku Krupá a až na drobné zmatky s jídlem a lanovým centrem to bylo perfektní. Pivo měli a pizzu jsme si objednali nebo pak raději jedli po cestě v hospodách. Ochutnal jsem tam i ukrajinskou chilli vodku. Na břízovou nedošlo. V pátek jsme šli okruh Staré Město - Ostružná - Branná a zpět do Starého Města a trochu jsme i zmokli a cestou zpět zakufrovali v mokré louce. Ale v chatičkách byly přímotopy, tak to nevadilo. Výhledy byl krásné a kopce mírné.

náš první bunkr

vyhlídka od něj

pršelo docela dost

návrat do Starého Města

Druhý den jsme už v kompletní sestavě vyrazili autobusem do Stříbrnice, odkud jsme šli na Sněžník. Průvodce nám dělal místní horal Radek, tak jsme se vyhnuli frekventované "magistrále" na české straně a šli po polské turistické značce. Nahoře byla mlha, ale nepršelo a cestou dolů se to pak krásně protrhalo.

Na Sněžníku

slůně jako památka na zaniklou

turistickou chatu

Poslední den - v neděli, jsme se cestou zpět stavili v Mladkově a prošli si naučnou stezku Betonová hranice. bylo to zajímavé, ale začátek po asfaltu do kopce a kromě cedulí nic k vidění. Pak už to bylo pěkné - Vysoký kámen, převrácený bunkr a nakonec vchod do pevnosti bouda, kam šli někteří na prohlídku. Pak už jen na jídlo a hurá domů.

Vysoký kámen

převrácený bunkr

Bouda

Další víkend byl odpočinkový. Oba dny jsme se šli projít. První den jsme nečekaně našli pár hub (opravdu pár - asi 4 zdravé) a z toho dva krásné modráky hned u cesty. A druhý den jsme šli natěšení na houby a nenašli kromě jedné holubinky a jedné oschlé růžovky nic. :) Tak musíme počkat, až nebude takové sucho, protože houby máme oba rádi a oba je i rádi sbíráme.

Poslení víkend, tj. 5. a 6. 7. jsme byli u Kaččiných rodičů na oslavě a pomoci s hrabáním trávy. Pěkně jsem se spálil. :-))

S běháním žádná změna. Pomalu se rozbíhám a příští týden už to vidím na nějaký běhací výlet kolem 30 km. Ale jen tak pomalu na pohodu. Oproti loňsku jsem na tom objektivně hůř, protože sjezdovku, kterou jsem loni vyběhl 4x bez zastavení jsem minulý týden vyběhl jednou se dvěmi přestávkami a úplně mi to stačilo.