pondělí 16. dubna 2012

Týden 9. - 15. 4. - Ladění na půlmaratón

Předzávodní týden byl volnější. Navíc bylo Velikonoční pondělí. Trenér mi sice napsal kolo, ale dal jsem přednost procházce se Zuzkou a Bárou a pak jsem šel na masáž. Procházka byla bezva, objevili jsme nové údolí. Jen jsem vyšli v civilizaci moc brzy. Masáž stála za prd. Byla tam nějaká nová paní na záskok, tak jsem jí řekl, že tedy záda chci jen preventivně a nohy mě bolí z tréninku, tak že ty potřebuju pořádně. No milá paní se zabývala tak dlouho zády a lýtky, až jí na přední stranu stehen nezbyl čas. Prý že si můžu počkat, až udělá dalšího pána. To určitě. Tak to byl takový pondělní epic fail. :)

Velikonoční procházka

V úterý ráno jsem se zase topil v bazénu při hypoxickém plavání s nádechy na 5, 7 a ještě méně. Odpoledne podle plánu 15 kilometrů tempem 4:50, což byl poslední rychlejší běh před závodem.

Ve středu ráno zase bazén a tentokrát jsem stovky a padesátky na celých minutách sotva stíhal. Asi jsem byl přiutopený z úterka. :-) Odpoledne frekvenčně mtb. Měl jsem v plánu pěknou trasu po vrstevnici pod Ještědem, ale bylo to tam tak rozryté od lesní techniky, že jsem si po 15 minutách v lese nabral vodu a bahno do treter a často musel tlačit. Pak už to šlo. Měl jsem sice bláto až za ušima, ale byla to parádní vyjížďka. Ale nevzal jsem si jídlo ani pití, tak jsem utrácel za medovník a Pepsi v cukrárně v Machníně.

Ve čtvrtek jen osmikilometrový volný klus a masáž - tentokrát už jak má být s mou stálou masérkou. V pátek ráno jsem se trochu rozklusl před závodem a to bylo ten den vše. Večer nebyla Zuzka doma, tak jsem si koupil romadůr a černého Kozla a udělal jsem si doma smradlavé orgie. :-)

V sobotu ráno před odjezdem jsem si ještě trochu protáhl kosti a jelo se. O závodě tady. Po závodě jsem si zašel za odměnu na hořčicovou pizzu a kvasnicového Fénixe a u toho jsem protřídil reklamní materiály z Pardubic a v časopise Distance Running jsem objevil bezva článek o Edu Whitlockovi, který v sedmdesáti běhal maraton za 2:52 a v osmdesáti ho běhá za 3:15. To je borec. A podle fotek i sympaťák.

Ed Whitlock

V neděli jsem dal ještě 90 kilometrové vyjetí na kole. Ale opravdu volně. Mělo pršet a bylo kolem deseti stupňů, tak jsem vzal zimáka. Ale nakonec spadlo jen pár kapek při návratu do Liberce a navíc to z Ohrazenic do Mnichova Hradiště po větru jelo skoro samo. Ale to byla asi jen odměna za půlmaratón shůry, jinak to je vždy proti větru. To bylo ostatně i z Hradiště domů. A ještě k tomu do kopce. Asi abych si na ten vítr v zádech moc nezvykal. :-)


2 komentáře:

  1. Tak to je neuveritelny.. Pro nas starsi:) skvela motivace.. Ze by se treba nekdy pozdeji..:) ... mohl podarit jeste lepsi maratonsky cas? Dik za napad k premysleni.. 12:)

    OdpovědětVymazat
  2. Je to přírodní úkaz. Sportuje od mládí a ještě se nerozpadl. Naděje pro nás ostatní. :-)

    OdpovědětVymazat