Advid's blog: Zaniklé vesnice - tip na MTB výlet.

pátek 18. května 2012

Zaniklé vesnice - tip na MTB výlet.

Slíbil jsem tip na výlet do Ralska a tady je. Je to oblast bývalého vojenského prostoru, kde je síť cyklostezek. Ta je ale během sezóny plná lidí a proto tuto oblast uvádím spíše jako tip na mtb toulání. Jakmile totiž sjedete z nějaké značené cyklostezky, můžete se motat lesy okolo třeba celý den. Neměli byste asi jezdit do zákazů pro cyklisty, což respektuji i já. Tedy pokud je to lesní pěšinka a ne asfaltka pokračující šotolinovou cestou. :-)

Oblast se rozkládá mezi obcemi Osečnou, Kuřívody, Ralskem a z jihovýchodu dejme tomu Mukařovem. Kuřívody jsou s dlouhým "í", protože název nevznikl od kouření, ale od toho, že v okolních rybnících stačí i kuře. Opravdu. :-) Alespoň to píšou v jídelním lístku v restauraci v Kuřívodech.

Wiki tvrdí něco trochu jiného - "Předpokládá se, že název vyjadřoval, že v obci byly jen velmi malé vodní toky (slabé pramínky, kde by se napojili jen kurovití ptáci) – nedostatek vody bránil i většímu rozvoji města."

Ale je to prostě něco s kuřaty. :-)

A v tomto bývalém vojenském prostoru je spousta rozvalin vesnic zaniklých právě kvůli vzniku tohoto prostoru. Více o nich na webech uvedených na konci stránky. Pro nás je hlavní, že díky přítomnosti vesniček je oblast protkána sítí cest, které jsou více či méně sjízdné. Všechny větší zaniklé vesnice se dají objet za jeden den, ale asi jen v případě, že máte průvodce, nebloudíte a chrtíte. My to měli se Zuzkou naplánované právě na jeden den, ale stihli jsme jen zhruba polovinu. Ale i tak to byl moc pěkný výlet. Proto jsem se tam rozhodl vrátit, ale tentokrát s fullem.

Trasu jsem si pěkně naklikal na cykloserveru a vyrazil jsem. Ze začátku dobré, ale pak, když jsem s kolem přelézal větve a přeskakoval bahnité louže, jsem si říkal, že cesty v mapě sice jsou prima, ale že ty vesnice jsou už vlastně zaniklé hodně dlouho a pokud po těch cestách nikdo nejezdí, jsou to spíš necesty. Asi kilometr jsem tlačil kolo podél plotu od obory a nevěděl jsem, jestli jsem v ní nebo mimo ní (byl jsem v ní). A i v takové bohem zapomenuté části obory byly stopy od motorek...

Pak jsem narazil na obrovskou sluneční elektrárnu s žebříčkem na přelezení plotu, ale s kolem jsem se bál. Jenže když jsem ji objel, byl tam zase žebřík. Tak jsem to nějak musel zvládnout. Tím chci říct, že mimo značené cesty se pustit doporučuji, ale pro jistotu s navigací, a nebo mapou (pokud je vám na rozdíl ode mně k něčemu :-)). Odvážnému štěstí přeje a odměnou vám bude den strávený v přírodě a možná ani nikoho nepotkáte.