Moraviaman 2012

Tentokrát jsem mohl zapomenout na své oblíbené České dráhy, protože jsem měl full servis od Majka jeho otce (dále jen Richard). V pátek mě Majk vyzvedl před naším domem a v neděli vyhodil tamtéž. Kdyby to takhle bylo pokaždé. :-) Cesta nám uběhla rychle. Chvíli jsem spal, ale většinu času jsme si povídali. Na místě klasika - odprezentovat, ubytovat, vyslechnout rozpravu, lehce rozjet a pořádně se nažrat. :) Já to s přípravou jídla trochu přehnal a těstovinového salátu jsem měl zbytečně moc, ale naštěstí mi s ním Majk s Richardem pomohli.

 

 po příjezdu

 

rozprava s Petrem Vabrouškem jako překladatelem

Pak jsem se trochu prošli a spát. Myslel jsem, že budu mít problém s usnutím, ale usnul jsem rychle. Po půlnoci jsem se ale skoro každou hodinu budil. Ráno opět klasika. Najíst se, nechat se popsat číslem, uložit věci do depa, naposledy zkontrolovat, jestli jsou galusky natlakované, gely otevřené, zásobníky solných tablet plné a střeva prázdná. Následoval přesun na start, rozplavání a čekání na startovní výstřel.

 

materiál i závodníci připravení na start

 

Plavalo se v neoprenu, což bude jistý nejmenovaný Ječmínek komentovat opět s pohrdáním. :-) A tentokrát měla voda cca 25,5 °C, takže bude mít pravdu. Ale naštěstí pro nás, slabé plavce, neoprenová lobby opět nezklamala. Plavalo se mi bezvadně. Minulý týden jsem konečně jsem zjistil, že pouštěním vody do rukávů se myslí směrem od krku a ne od dlaně, protože to mi moc nešlo. :-) A taky jsem při plavání na přehradě přišel na to, že když mě začnou bolet ramena, stačí si pustit krkem do gumy vodu a ramena jsou zase volná. A navíc to pěkně ochladí. Škoda, že jsem tuhle fintu neznal dříve. První kolo plavání bylo o něco kratší a plaval jsem ho 22,5 minuty, což se mi zdálo nějak podezřele dobré, ale bylo to prostě tak. Druhé kolo za 23:48 a poslední, třetí za 24:43. Celkem plavání za 1:10:52, což je na mě moc pěkný čas. Po plavání jsem v depu slyšel, jak ho opouští první žena, což je můj životní úspěch. :-)

 

lepší fotku z plavání jsem nenašel :-) - jsem vlevo

V depu žádná komplikace nenastala a tak jsem optimisticky naladěn vyrazil na kolo. Začátek kola po plavání klasicky na vysokých tepech, ale po chvíli jsem to srazil na rozumné hodnoty a ty jsem držel až do konce. Respektive držel jsem rychlost, tepy s narůstajícími kilometry klesaly. Hned ve druhém kole cyklistiky jsem ztratil kontaktní čočku. Dá se jet jen s jednou, ale kdybych ztratil i tu, bylo by to špatné. Od druhého do třetího pátého kola jsem dostal při každém průjezdu okolím depa svůj rohlík se sýrem a ve zbytku okruhu jsem snědl buď Powerbike, Voltage nebo Wellness cake. Pil jsem ionťák od pořadatelů a občas vodu a třikrát jsem si přihl z tuby po 3-4 kusech solných tablet. Od třetího kola jsem měl docela žízeň a zjistil jsem, že je lepší zastavit, v klidu si pití přelít do lahve na řidítkách a pak jet. Za jízdy to jde taky, ale bylo to v místě, kde je obrátka a pár desítek metrů za občerstvovačkou je prostor pro doprovod (s rohlíkem) a všechno bych nestíhal.

vyhlížím Richarda s rohlíkem

Skoro až do konce cyklistiky bylo pod mrakem, takže počasí taky parádní. Zadek mě taky nebolel, i když jsem se nakonec nepřevlékal a jel to celé v kombinéze. U Richarda jsem měl pro všechny případy cyklokraťasy, ale nedošlo na ně. Druhé depo proběhlo hladce a začátek běhu vypadal slibně. Nic mě nebolelo, nikde nepíchalo a rozbíhal jsem to pětkovým tempem. Pár set metrů za depem ukazoval Garmin 7 hodin od startu.

Jenže ouha - na první občerstvovačce jsem si dal nealko pivo, abych měl změnu po těch sladkých tyčkách a buď mi to nesedlo, nebo už byl žaludek načatý a nebo se mu nelíbila následující kombinace Coca-coly s vodou a střeva mi dala jasně najevo, že daleko nedoběhnu bez vyprázdnění. Tak jsem si řekl, že znečistím kukuřičné pole a bude dobře. Jenže to pomohlo jen na pár kilometrů. To jsem sice běžel rychleji, ale pak to přišlo zase a s nohama u sebe se běží blbě. :) Nijak moc jsem se neupejpal, ale aspoň trochu maskování to chtělo a toitoika tam byla na celé trati jen jedna. Takže zase za keřík a pak zase kus rychleji a tak to šlo až skoro do cíle. 

 

Majka jsem sice (nemile :D) překvapil, když na začátku trati kola zjistil, že jsem za ním docela blízko, ale oběma nám bylo jasné, že na kole svůj náskok zvýší. Na běhu jsem ho pak stahoval, ale o nucených přestávkách jsem zase hodně ztrácel. Kousek od depa byl Aldaman a bezvadně fandil. Sice jsem se na něj mračil, ale byl jsem rád. Od půlky předposledního kola jsem měl křeče do lýtek, tak jsem vypil hořčíkovou ampuli a bylo to zase chvíli dobré.

 

Na začátku posledního kola jsem konečně seběhl Majka. Říkal, že už má taky křeče a bude chodit, ale ještě normálně běžel. O něco jsem mu poodběhl, dal si technickou přestávku v křoví a stále jsem byl před ním. To už jsem pil jen iontťák a vodu, aby se žaludek zklidnil, ale byla tam určitá setrvačnost. Těsně před poslední obrátkou (cca 36. km) zase křeč, ale tentokrát silnější a další ampule tak rychle nezabrala. Musel jsem popojít, protahovat, popoběhnout, popojít, protáhnout a pak to nakonec šlo. To už jsem měl stehna jako kámen, ale to bylo to nejmenší. Hlavně utéct Majkovi. :-)) Ba ne, v tu chvíli jsem to hlavně chtěl dát aspoň pod jedenáct hodin. Ke konci běhu už bylo takové teplo, že nestačila jedna houbička, ale vzal jsem si jich plnou hrst, vymačkal si je na záda, zase namočil a dal si je pod dres. A do další občerstvovačky byly zase suché.  

Celé poslední kolo jsem kalkuloval, jestli to klapne a když to šlo, běžel jsem i docela svižně (na poslední kolo ironmana) a nebýt těch křečí, dám to pod jedenáct s prstem v nose. Ale takhle jsem si i po těch křečích říkal, že bych to mohl stihnout, rozběhl se a zase křeč. Tak asi ještě dvakrát a nakonec jsem "sprintoval" do cíle s tím, že to bude těsně, ale dám to. Křeče už nepřišly, ale cílová rovinka byla nekonečná a pod 11 hodin jsem to nedal o minutu a sedm vteřin. V cílové rovince jsem ještě asi 4 lidi předběhl, ale možná vlastně ne, protože nevím, jestli před sebou neměli víc kol nebo jestli to nebyli štafetáři.  Takže běh mě zklamal, ale jsem rád, že jsem nechodil, pokud to nebylo nutné (občerstvovačky a rozcházení křečí) a snažil jsem se ztrátu nahnat rychlejším během. Navíc jsem kvůli úrazu neměl naběháno tolik, kolik bych si před železňákem představoval.

v cíli - chlast slast :)

 

nezbytné zhodnocení výkonů

A takhle jsme chodili ze schodů.

Po krátkém odpočinku jsme sbalili věci z depa a šli se omýt a najíst. Pak jsme střídavě s někým kecali a zevlovali a pak jsme se šli najíst za stravenky. Byla květáková polévka a na výběr ze 4 jídel. Cestou na večeři jsme ještě potkali Ironjozefa a Jindru s Danielou, takže se cesta trochu protáhla, ale museli jsme se podělit se všemi o zážitky. :-)

se stříbrným Ironjozefem

 

 s Danielou a bramborovým Jindrou :)

Po večeři jsem si dal ještě langoše a Majk klobásu, pokecal jsem s Lukášem Erbenem a šel do postele s tím, že mě Jindra prozvoní, až se bude blížit vyhlašování tomboly. Prozvonil mě dřív, ale to nevadilo, protože mi řekl, že jsme (tým Loko Nymburk) na bedně. Nejdřív jsem si myslel, že se dělá legraci, ale bylo to ve výsledovce černé na bílém. Aspoň k něčemu je ta licence. Takže moje první bedna v životě a hned jsem tam stál s Petrem Vabrouškem a dalšími borci. Jindra je na bedny zvyklý, ale my s Jirkou Večerkou jsme z toho měli Vánoce. Jak je ostatně vidět z fotek. :-D A protože to bylo Mistrovství republiky v dlouhém triatlonu, můžu říct, že jsem byl na bedně na MČR. :)

No a pak už se šlo spát. Ráno jsme se vypravili celkem brzy, cesta utekla rychle a až na zastavení policií kvůli nefunkčnímu světlu bez zádrhelů. Do Liberce jsme přijeli akorát na oběd. Vzal jsem kluky do místní bezva restaurace, pořádně jsme se nacpali a dali si i pohár. Jen cesta tam byla z kopce a pak po schodech, tak nám dala trochu zabrat.

Rekapitulace:

celkem: 11:01:07 - 50. ze 161 celkově (muži) a 19. ze 39 v kategorii

plavání: 1:10:52 (63.) - 22:24 (kratší), 23:47 a 24:41

1. depo: 0:03:00 (36.)

kolo: 5:39:07 (67.) - 55:11, 54:32, 56:37, 56:59, 57:24 a 58:24

1. depo: 0:02:37 (12.)

běh: 4:05:29 (54.) - 53:42, 1:00:39, 1:03:00 a 1:07:02

Výsledky zde a zde. Majkův blog tady. Závod v TV zde.