Týden 29. 10. - 4. 11. - Opět v tréninku

Tak mám za sebou první týden, kdy zase jedu podle plánu napsaného od Michala. Mám z toho dobrý pocit. Ta nahodilost tréninku mi vyhovovala, ale pak už jsem měl černé svědomí. :) A pevný řád v tréninku je taková prima jistota v tom chaosu nevšedních dní. :) Už brzy sem dám i fotky svého nového bytu, ale ještě se musí předělat schody do postele.

A jdeme na to. V pondělí jsem v rámci tréninku plaval 500 metrů kraulem na čas. Dvakrát jsem musel podplavávat lajnu a měnit dráhu. Výsledný čas 10:13 vypovídá o tom, že by mi to neplavalo ani v jedné jediné dráze. :-) Prostě nebyla síla. Ale to přijde. Po bazénu jsem se byl odměnit saunou. V plánu od Michala byl ještě dvanácti kilometrový běh, ale protože na saunu už jsem se těšil asi týden, běh jsem vypustil.

V úterý ráno mě bolely ruce už při technických cvičeních. Plala jsem něco s piškotem a něco s packama, což byla s bolavýma rukama lahůdka. Dobrá zpráva je, že mi ani jednou voda packu neukradla (to nastane v případě, že máte špatnou techniku a voda packu prostě strhne z ruky). Jen jednou málem. :)

Večer jsembyl v posilovně, kam jsem chodíval ve svých -nácti. Bylo tam narváno a nic moc vzduch (čti: smrad), ale připomnělo mi to mládí. :) Napoprvé jsem projel lehce celé tělo, abych nebyl tři dny mimo provoz a nakonec jsem jim tam pět minut poskakoval na běhátku naboso. Kombinace pružení v pásu a pružení v kotníku způsobila, že jsem si připadal jako maxipes Fík.

Ve středu učím od rána do večera, takže volno. Je trochu nevýhoda, že se volno přesunulo z pondělí na středu, protože po víkendové náloži to budu do té středy nějak doklepat, ale co mě nezabije... A mít volno v pondělí i ve středu je přece nesmysl. :-) Ve čtvrtek jsem byl jen plavat. 800 metrů s piškotem za 15:03 mě potěšilo. V dubnu jsem to plaval za 14:47 a mám celou zimu před sebou. 

Páteční ráno patřilo gumám a odpoledne jsem byl po dlouhé době na dráze a poprvé v životě jsem běhal dvoustovky. Plán byl 10x 200 m s 200 m meziklusem a úseky měly být po 3:40. Průměrné tempo bylo nakonec 3:24. A pěkně to utíkalo, protože tam tou dobou trénoval dorost. Nakonec kilometrový výklus po fotbalovém hřišti naboso a pak zase rychle do bot zahřát nohy. :) Zkusil jsem si pár desítek metrů po tartanu a je to dobrý šmirgl. A drobný poznatek - 7., 8. a 9. úsek jsem zkusil víc drobit krok a kromě vyšší kadence a vyšší rychlosti byla nižší průměrná tepovka, což mě překvapilo. Ale jedna vlaštovka jaro nedělá. Každopádně s tou kadencí zkusím v pátek pracovat. U takhle vysokého tempa už je poznat, že při nižší kadenci se dopadová noha jakoby zastaví a pak se přes ni musím překulit. Pro zájemce záznam.

A když už jsem u té kadence, porovnával jsem kadenci loni v Drážďanech s letošní Stromovkou a loni to bylo průměrně 85 (=170) a letos ve Stromovce od 86, od 12. do 27. kilometru dokonce 87. Dráždany jsem běžel vyrovnaně (s pořádným tréninkem :) a ve Stromovce jsem byl ke konci tuhoň. Jinak by to bylo ještě lepší. Takže za mě ano, kadenci je dobré zvyšovat. :) Byť sama o sobě moc neznamená, podle všech zdrojů vyšší kadence šetří síly a pomáhá lepšímu výkonu.

A aby toho o kadenci nebylo málo, v sobotu jsem jel na volnější kolo s cílem si hlídat hádejte co? :-) Ano - kadenci. :) Cíl byl točit nad 85. Docela se mi to dařilo, ale v německých kopcích se mi to zkazilo a výsledný průměr byl 83. Na podvečer jsem se domluvil s Ivem z fóra Běhěj na společný běh a provětral jsem pětiprsťáky. Ale jen na pohodu devět kilometrů, protože víc bez větších následků neuběhnu a čekal mě ještě nedělní běh. A náhodou se nám povedlo nakreslit bezva ptáka, co snědl měnšího ptáka. :-D Tím se galerie rozrostla o další cenný kousek. :)

pták v ptákovi :)

Navíc jsem vyzkoušel v praxi nový šátek "měla babka čtyři jabka" a je super. Když je mi v něm teplo, jen ho ohrnu a mám čepici a když je mi i v té teplo, jen ohrnu a mám čelenku. A v kombinaci s pětiprsťákama weird factor zaručen. :)

bez komentáře :)

V neděli jsem se asi tři kilometry rozbíhal a pak už to šlo. Jen výběhy kopců byly slabší. Ale to jsou vždycky. :) Trochu jsem bloudil na Ovčí hoře a cestou lesem jsem našel hromadu hub, ale samé prašivky a stejně už asi i přemrzlé. A po seběhu, který byl docela o hubu (mokré větve pod listím) jsem se odměnil jízdou na transbordéru. :) Celkem 20 kilometrů, z čehoš bylo prvních dvanáct tempem asi tak 5:20 a pak se to zvedlo někam k šesti. Ale poslední rovinaté čtyři kilometry do Chrastavy jsem to trochu zkrouhl.

 jak málo stačí k dětské radosti :)