Týden 18. 24. 8. - Tolik maratónů a stejně to popletu. :-)

Baroko bude ssumárum můj 11. čistý maratón. Ty v rámci ultra (sedmistovky) a ultra samotné nepočítám. No a každý ví, že poslední dlouhý běh se má jít nejpozději 14 dní před maratónem. No a kdy jsem ho šel já? Teď v neděli (Baroko je za týden). :-D No ale Baroko jdu celé poprvé a tedy na osobák tak jako tak, takže houby zle. A nyní již k tréninku.

V pondělí jsem odpočíval, jak jinak, procházkou po keškách. Objevil jsem pár pěkných opuštěných lomů a jiných pamětihodností.

opuštěný lom I

U dobráka

Rohanův kámen

opuštěný lom II

výhled na Jablonec

opuštěný lom III

V úterý jsem odběhl 17 km s kopečky nad Lidovými sady. Ve středu jsme na tréninku měli docela náročný kruhový trénink. Ne jako předchozí týden s přestávkami mezi cviky, ale opravdový nefalšovaný kruháč a u angličáků jsme málem umřeli. :) Pak jsem se dodělal shyby a kliky.

Ve čtvrtek jsem běžel dvacku skoro po rovině a docela to uteklo. Byla to cyklostezková klasika z mírného kopce tam a pak zpět. V pátek opět trénink nohou a opět masakr. A v neděli pomalý delší běh s kamarádem Martinem. Počasí nám přálo a tak jsme suchou nohou doběhli až do Semil a dali si oběd. Byl to moc pěkný běh. Cestou jsme si dali Colu, uskakovali před vlakem a proběhli jsme nějakou soukromou oslavou. :) Domů jsme jeli vlakem.

před během s kolty proklatě nízko

skoro v cíli - Riegrova stezka

No a v neděli zase trénink se Seberevoltou. Pršelo, a tak bylo hezké pozorovat, jak se z nás kouří. :-)

Týden 18. - 24. 8. - Baroko se blíží

Vzhledem k tomu, že je Baroko za dveřmi, začal týden blbě. V noci z neděle na pondělí mě tak bolelo okolí levého kotníku, že jsem nemohl na nohu ani došlápnout. Bylo to něco podobného jako loni, ale horší. Po chvíli se to ale rozhýbalo a pak to vždycky bolelo, když se noha delší dobu nehýbala. Tak jsem si řekl, že to prostě zkusím rozběhat a v úterý jsem šel pomalinký přerušovaný běh a ono to šlo.

Ve středu byl společný trénink a jeli jsme kruháč. Já ho jednou zkoušel doma, ale moc mi to nešlo. Ale byl to kruhový trénink se střídáním ve dvojici, takže tam byla aspoň nějaká přestávka. Ale stejně mě druhý den bolelo celé tělo. :-)

Ve čtvrtek jsem si byl zase zaběhat a už běhám souvisleji, protože kešky v Liberci mám docela vysbírané. :) Bylo to usmolených dvacet. Usmolených proto, že jsem si nevzal jídlo ani pití a ke konci jsem počítak každý půlkilometr.

V pátek jsem byl na lovu kešek a večer zase společný posilovací trénink (jsou středa, pátek a neděle). Tentokrát nohy. Byl to brutus. Výpady, žabaky :), dřepy, výstupy na lavičku a bulharské dřepy. Ty jsou obzvlášť vypečené.

Takže na sobotním výletě to docela šlo, ale jak jsme si sedli, tak pak byl problém vstát a jít. :) Byli jsme v okolí Frýdlantu a bylo to fajn.

říčka Desná

:-)

něco pro zahrádkáře (a pejskaře) :-)

v lese

rozhledna nad Frýdlantem

zelená kostka ve Frýdlantu

V neděli jsem ráno odběhl 30 km (7 sám, 9 se známým, 14 sám) a snažil jsem se úplně neflákat. Nejdřív sám trochu z kopce tempem 5:04, pak s Jirkou 5:46 a posledních 14 km tempem 5:00. Kombinace s pátečním posilováním nohou způsobila, že si připadám jako po ironmanovi. :-) No a odpoledne ještě posilování s partou.

část liberecké Seberevolt
(příště fotíme bez stromu :)

blbnutí na konci tréninku

Týden 11. - 17. 8. - Vzhůru do podzemí

Po minulém týdnu jsem byl trochu unavený, tak jsem to nehrotil. Spíš jsem se ulejval. :) V pondělí pršelo a tak jsem sice vyhrál souboj s postelí 1:0, ale bolel mě zub a tak jsem po pěti kilometrech vyměkl a stočil to domů a tím se skóre vyrovnalo. Odpoledne jsme s bráchou vyrazili na kešky, tentokrát do podzemí. Žádné potkany, pavouky ani jinou havět jsme nepotkali. :) Bylo to parádní a pak jsme si to zopakovali ještě v neděli.

Sem jsme lezli zbytečně. :)

Máme poklad. :-)

kořeny stromů

Tady bylo docela sucho.

Pode mnou asi metrová špinavá tůň,

takže pád by se rovnal rýmičce. :)

posilka na stehna

V úterý jsem nic nedělal. Ale ve středu, to jsem byl běhat a dokonce přes deset :) a pak ještě večer cvičit se Seberevoltou. To je skupina lidí, co chce cvičit a vlastně nejen to. A cvičení ve skupině je mnohem, mnohem zábavnější. Je to podobné, jako u běhu. Běh je fajn, ale ve více lidech je to větší zábava. Ještě čtyři dny potom mě všechno bolelo. :)

Na čtvrtek jsem domluvil minisraz s kamarády v Praze. Ale protože jsem neměl v plánu nic jiného, jel jsem už dopoledne a prošel si okolí Černého mostu a Xaverovský les a našel nějaké kešky. Ale bylo to težší, než se zpočátku zdálo. U několika jsem odešel s nepořízenou. Pak rychle do Ikey pro lampičku a stojan na víno a pak hurá do Corleone. :-) Akce byla vydařená jako vždy, jen škoda, že nemohla Leona. Děkuji Ivě a Digimu, že tam se mnou vydrželi až do pozdních nočních hodin, abych nemusel sám čekat dvě hodiny bus (dřívější spoje už byly obsazené).

 Údolní vyhlídka

Palackého most

pro Leonu :)

Na pátek ráno jsem byl domluvený s bráchou, že mě vyzvedne a pojedeme do Žitavy na malé geocache setkání. Potřebovali jsme bod za setkání a taky to byla trochu recese, protože v popisu setkání bylo, že přesně v 8:30 všichni vytáhnou vlajky své země a pět minut jimi budou mávat. Byli tam Češi, Poláci i Němci. Ale moc lidí nemávalo, asi se styděli. :) Pak jsme spolu odlovili dvě kešky (a před setkáním další dvě) a já pak šel lovit sám, protože brácha musel odjet. Během dne jsem si pěkně prošel Žitavu a ke konci i pěkně zmokl. Nejhorší na dešti je, že s vlhkým telefonem s dotykovým displejem jsem na tom jak Baťa s dřevákama a s mokrým displejem jsem pak úplně v prdeli. :-))

v jedné staré ruině

v ulicích Žitavy

sluneční hodiny

V sobotu jsem byl ráno běhat a potom byla oslava 1. roku synovce. V neděli jsme s bráchou dolovili zbytek plánovaného podzemí. A abychom nelezli jen pod zem, v plánu byla i keška na velikém kopci. Jmenuje se "Ve dvou se to lépe táhne II." a v jednom člověku je neodlovitelná (pokud nemá 4 ruce nebo 3 ruce a dobré zuby :D).

 

v trubce

 

No jo, chytlo mě to. :) Líbí se mi na tom nejvíc to, že to není jednostranná aktivita. Můžete být fyzicky zdatní, ale nemusíte a taky to jde. Občas se leze do podzemí, ale nemusí se. Někdy je potřeba hodně googlit, ale někdy to nestačí a musí se jít do knihovny. Sem tam nějaký hlavolam (to mi nejde :)) - prostě pořád něco nového. A hlavně se člověk dozví spoustu zajímavých informací ať už o svém městě, nebo obecných ze všech možných oblastí.

Týden 4. - 10. 8. - Výlety nejen po Lužických horách

Týden jsem začal 12 kilometrovým během, tentokrát bez Aischy. Odpoledne jsem se ještě šel projít a najít pár kešek. Ve tvaru piva. :-) 

V úterý jsem se pro změnu vydal na Ještěd a žádný obrázek z toho nebyl, ale výlet to byl moc pěkný. Nakrmil jsem ovce a pak i sebe. A k jídlu jsem si dal pivo, co jsem v pondělí vybojoval obrázkem. Kamenná vrata doporučuji navštívit., Je to údajně nejkrásnější skála v okolí Ještědu.

Ještěd

Kamenná vrata

hladové ovce

oběd

Na středu jsem si naplánoval odlov série Sluneční soustava. Jde o další (a bohužel v libereckém kraji poslední) z GPS obrázků. Vlakem jsem jel do Brniště a s vědomím, že na to mám celý den jsem nikam nepospíchal. Takže jsem neběžel, jen rychle šel. Na cestě přes Brniště jsem poprosil hodnou paní prodavačku o sáčky na nohy. Kdyby byla rosa, tak ať nemám hned mokré nohy. Nakonec jsem je ani nepotřeboval. Až na jednu jsem všechny skrýše našel celkem hladce a kolem poledne jsem zjistil, že budu muset zrychlit, protože jsem neměl ještě ani půlku. Od té doby jsem popobíhal, kdykoliv to šlo. Dopolední vlhké počasí s mraky bylo ale pryč a v pařáku se mi běhat nechtělo. A v lese to bylo místy zase o hubu. Ale přesuny jsem o něco zrychlil. Ke konci jsem požádal místní o vodu a dostal jsem i pivo. :-) Kromě finálky se mi povedlo najít všechny a pro tu poslední jsem se vrátil v neděli.

 

příprava je důležitá
(šetří čas a baterky v mobilu :-))

sám v poli

Lužické hory

brouk

Tlustec (tam je poslední keška)

a celá Sluneční soustava

Ze čtvrtka žádné fotky nejsou, protože jsem byl jen běhat. Byla to dvacka s výběhem mezi devátou a desátou hodinou, takže tropy. Naposledy s Aischou, které jsem vzal po dopití svého pití do bidonu vodu z jezírka (to je větná stavba :)) a pravidelně ji poléval a dával pít. V pátek jsem pomáhal taťkovi s výměnou plotu a v sobotu dopoledne taky. Odpoledne jsem už vyrazil na další výlet. Tentokrát ze Stráže nad Nisou směr Chrastava a pak přes Andělskou horu do Machnína.

Chrastava z úpatí Ovčí hory

transbordér (místo, kde se z lidí stávají děti :-))

Hamrštejn

Na neděli jsem si naplánoval dolovení Sluneční soustavy a tedy opět návštěvu Lužických hor. Nad mapou jsem přemýšlel, kudy to vzít a pak jsem si řekl, že už mám naklikáno přes 20 km a jestli to nevzít raději na kole. A tak jsem se přiblížil vlakem a pak jel kolmo. Jen občas jsem kolo někde schoval a šel pěšky. Třeba na Tlustec. A zpráva pro April: Měl jsem jednu zmrzlinu a dvě piva, ale nevyfotil jsem to. :-) A po několika málo hodinách už mě pěkně bolel zadek, takže když to jen trochu šlo, jel jsem ze sedla. Ale potěšilo mě, že to nebylo trápení a i delší úseky ze sedla nebyly problém.

vraní oko na Tlustci 

výhled z Tlustce

Rabštejnská vyhlídka

křížek nad Svitavou

Sloup v Čechách (skalní hrad)

Takže víkend to byl takový pěkný výletový. :-) Ještě k fotkám. Když je pěkná krajina, snažím se udělat tři fotky (normální, podexponovanou a přeexponovanou a pak tady udělat HDR fotku. Je to rychlé a výsledek se mi líbí.