Týden 18. - 23. 11. - Choroba mušketýra

Možná na mě v Krušných horách někdo prsknul bacil, možná si jen tělo řeklo, že už odolávalo dost a možná něco úplně jiného. :) Zkrátka a dobře jsem se v pátek ráno probudil s bolavým krkem. Tak jsem to zkusil vyléčit pomalým během podle návodu Honzy 12 (na někoho se to svést musí :-), ale nepovedlo se. V pátek jsem měl dovolenou, tak jsem ležel a pil zázvorový čaj a Vincentku a stejně tak v sobotu. Ale na sobotu večer jsem měl domluvený historický ples v Praze, na který jsem se těšil a tak jsem se nadopoval Celaskonem a vyrazil. :) Ples byl parádní. Střídala se výuka tanců s volným tancováním (kde jsme se nechytali :)) a pestrost kostýmů byla taky moc pěkná.

V neděli jsem vstával až kolem desáté a bylo mi fajn. Tak jsem se vrhl na výrobu kapustových karbanátků. Na tom by nebylo nic moc zajímavého, ale zkusil jsem místo části strouhanky použít maniokový škrob a ničemu to nevadilo, jen ty karbanátky byly takové gumové. Ale moc dobré.

Tabulku ani dávat nebudu. :)

Týden a kousek 10. - 17. 11. - Moldavský půlmaratón

Po týdnu s konferencí jsem měl malé tréninkové resty, ale hned ve středu jsem si zlepšil skóre. Inspirován Honzovým vyprávěním a Veverkovým popisem nového haťového chodníčku podél Černé Nisy jsem vyběhl do Jizerek. Vzal jsem to po mé neoblíbené zelené. Nemám rád úsek - Rudolfov elektrárna - Černá Nisa. Po hrázi jsem přeběhl na druhou stranu a po chodníčku až na konec přehrady. Pak nahoru na Olivetskou horu a jinudy zpět. Měl jsem políčeno na jednoduchou kešku Stammelův kříž, který je kousek od hráze. Potom jsem seběhl do Lidových sadů a dojel domů. Moc pěkný běžecký výlet.

haťový chodník

Stammelův kříž

Ještě jsem lehce vyběhl v pátek, ale pak už jsem se šetřil na Moldavský půlmaratón. Ne, že bych se musel moc šetřit, protože děvčata (Pulec s Tučňákem) mě na něj lákala s tím, že budou panoramata a rovina. Ale člověk nikdy neví. Nebudu vás napínat. Výhledy nebyly, kopce byly, občerstvení, záchody, sprcha, teplý čaj v cíli - nic z toho nebylo. Už jsem jim psal a za rok to prý bude lepší. Ale celkový dojem ze závodu je kladný, protože hlavní je společnost a s holkama je prostě legrace. Kromě Pulce a Tučňáka jela ještě Liška. Ještě, že nemám taky zvířecí přezdívku, neměl by kdo na tu zoo dohlédnout. :-)) Spal jsem v Praze u Tučňáka, ráno jsme nabrali zbývající holky a jeli jsme. Trošku jsme bloudili, ale fakt jen nepatrně a na místo dorazili včas.

cesta na prezentaci

u startu

Kdo se tu nerad fotí? :)

babka připravena ke startu

Všude mlha, nikde žádná cedule, tak jsme šli s davem. Ale po chvíli šel už dav za námi a to špatně. Tak jinou cestu a ta vyšla. Registrace rychlá a bezproblémová. Pak převléci a pomalu na start. Rozklusal jsem se jen symbolicky. Start byl oproti Janovské 19 pozvolný a tempo pohodové. Cesta byla široká dost a tak se bahnu šlo docela dobře vyhnout. Mírně jsme stoupali, pak mírně klesali a pak běželi po první a skoro poslední rovině. No a potom to byly samé kopce a trasa buď příjemná tráva nebo měkké bláto v různém stádiu tuhosti. Taky byla dobrá pružící lávka, která mi po vběhnutí na ni málem nafackovala. Něco jako když jdou vojáci po mostě a nezruší krok, ale nečekanější.

Cestou jsem potkával canicrossaře, ale většinou oni táhli psa a ne naopak. Celý závod jsem někoho dobíhal nebo byl dobíhán a tak se mi nestalo, že bych vypustil na víc než pár kroků do kopce. Jen se mi zase rozvázala tkanička, což nechápu. A dokonce dvakrát. :)  Ta vlhkost asi dělá své. Mlha naštěstí nebyla za hřebenem a tak jsem se mohl rozhlížet okolo. A viděl jsem stromy a za ně ne, takže bez mlhy by stejně panorámata nebyla. Holky kecaly. :D Poslední asi tři kilometry byly mírně z kopce a za mnou v mlze asi 50 m další běžec. Snažil jsem se mu utéct a povedlo se mi to, ale ještě teď mě píchá pod žebrem. :)

Doběhl jsem 19. z 69 v kategorii Muži 1 v čase 1:45:33. První desítka byla za 49:17 a druhá za 53:20. Posledních 800 m tempem 3:49 min/km. :-) Převýšení 457 m. Kdyby měl někdo zájem, na jaře se běží závod po podobné trase, ale s vyšším převýšením.

Podzimní lenora a Milán

Nějak se mi po ránu nechce vstávat, takže tréninková tabulka strádá. :) Ani ji sem tentokrát nebudu dávat. :) Běhat jsem byl jednou v úterý a cvičit jednou v pondělí. A to ještě k tomu doma, protože se gymnastická hala připravovala na soutěž olympijských nadějí.

Ale zato jsem byl v Milánu na konferenci a protože ne všechny sekce byly tématicky blízké mému oboru, byl čas i na procházky po Miláně. To znamená na kešky. :-D A protože kešky jsou většinou umístěny tam, kde je něco k vidění, viděl jsem toho spoustu i když jsem jich taky spoustu nenašel.

Castello Sforzesco

China town (tam jsme bydleli)

moje první italská keška

Cimitero Monumentale (hřbitov)

pokus o kontrast

Parco Sempione (most Sirén)

pro Leonu :)

osvícená rozhledna měnící barvy

hotel :)

 

opět Castello Sforzesco

Arco della Pace

Mausoleo ai caduti milanesi della Grande Guerra

keška :)

Duomo Milano

zbytek historické budovy se sklepením uprostřed náměstí

kostel, který má uvnitř kseti a lebky

(trochu jako naše kostnice) - ale bylo zavřeno

moje spása

Odpočinek po Janově

Minulý víkend byl pěkně záludný. Závod mi sice dal zabrat, ale jak jsme pak řádili na chatě, celý víkend ve mě zanechal takový dopočinkový dojem. Pondělí jsem sice nechal volné, ale v úterý jsem natěšený na výlet na Ještěd zaběhl deset kilometrů po cyklostezce nezvykle pod 5 min/km, pak šel na seberevolťácký výlet na Ještěd, který se mimochodem velmi vydařil a je z něj i video. Po výletu jsem stihl saunu s kamarádem a večer ještě pizzu s dalšími kamarády. Tam jsem si dal jen polévku a doma si udělal bramboráky. Nějak mi zachutnaly. :-) Svátek jsem tedy využil na maximum.

Seberevolta na Ještědu

Ve středu večer ve 21 hodin se mi najednou chtělo běhat, tak jsem šel. Ani nepamatuji, kdy jsem naposledy běhal večer, tak to byla příjemná změna. A poslední běh byl v pátek, a to už jsem cítil, že to nějak nejde. Do toho bylo dvoje posilování - čtvrtek vršek a v pátek brutální nohy, které cítím ještě teď. :-) Zase jsem si pozdě řekl "dost".

Židovský dům

kousek pod ním

A v pátek na běhu se mi povedlo zase hodit tygra. Kámen schovaný pod listím spolu s mou neostražitostí způsobil, že mám odřené obě dlaně, koleno a naražený palec u nohy s modrým nehtem. Ale po chvíli jsem to rozběhal a nebolelo nic. Jen s těma krvavýma rukama jsem běžel ještě asi 15 km. Ale zase jsem našel docela těžkou kešku. Je bezva, když jste propocení a máte 20 minut luštit rébus. :-)

V sobotu jsem lenošil s bolavýma nohama a jen na chvilku šel na kešky. Tématicky jsem ulovil kešku "Území nemrtvých". :) V sobotu výlet v okolí Oldřichova s vlastnoručně upečenou dýňovou buchtou.

dýňová buchta

 les

kousek pod Oldřichovským Špičákem

Příští týden jedu na konferenci, tak si pořádně odpočinu během ní. Je to jen na dva dny a tak si věci na běh neberu.

A poslední várka jídel.

pondělí - pečené brambory s fazolkami

úterý - dýně na cibulce a pečené batáty

středa - čočková kaše

MISSION COMPLETED :)