Po POPu

Po oběhu Prahy mě nic moc nebolelo a bylo hodně volna, tak mi nic nebránilo vyrazit někam ven. Jak už jsem nakousl minule, dva dny po POPu jsem vyrazil do Jizerek. A to na jednu podle fotke luxusní keš (jak jinak :)). Vlakem jsem dojel až na konečnou do Bílého Potoka pod Smrkem a pak pěšky nejdřív mírným kopcem, pak prudším a keš samotná byla spíš po čtyřech. Jde o kamenopád, kdy zdoláváte cca 200 metrů výškového rozdílu na asi 400 metrech. A zrovna jsem si nevzal foťák, tak mám jen fotky z mobilu a jedno video. Tady je:

kříž milénia cestou ke keši

svačina u keše

 

Smědavská hora

Frýdlantské cimbuří

Keší jsem měl v plánu víc a skoro všechny jsem našel. Jednu ne, protože mi svítilo do očí zapadající slunce a na poslední dvě už byla tma. Pak mi o pár minut ujel vlak, ale další přijel naštěstí brzo a tak jsem dlouho nemrzl.

Následující sobotu (2.1.) jsem se vydal na Ještěd vyzkoušet hůlky. Prvního jsme měli pohodový den (kávička, procházka a tak) a stejně na Ještěd proudily davy. Toho druhého to už bylo lepší. Hůlky dost pomůžou, ale člověk je hned na maděru, když se nebrzdí. Je celkem vtipné potkat cestou nahoru nebo dolů paní s kabelkami a podobně.

A hned v neděli jsem na Ještěd běžel s hůlkami připnutými na běžeckém batůžku, abych vyzkoušel, jak tam pasují. Ani se nehly a i sundání bylo rychlé. Pod Ještědem se už moc běžet nedalo, protože jsem zvolil cestu po modré a tak jsem vyndal hůlky a stoupal s nimi. Občas jsem je vzal do ruky a poběhl a zjistil tak, že poutka tam ani nepotřebuji. A osvědčilo se i omotání cykloomotávkou hned pod madly pro více možných úchopů při prudkém stoupání. A kdyby bylo teplo a nepotřeboval jsem je zrovna pro výstup, můžu mezi ně napnout provázek a sušit prádlo. :-)

Dolů jsem to vzal po silnici a pak sedl na tramvaj, která zrovna jela. Během přestupu jsem si koupil brambory a pivo a doma se odměnil. :) Jo a příště beru čočky, protože se zamlženými brýlemi a čelovkou svítící do mlhy to je na prd.

trochu jako Létající švec

 na Ještědu

 odměna :)