Sáňkování

Nemoc po útoku mamčiny lichořeřišnice ustupuje a předminulou sobotu jsme byli na krátkém výletě nad Lidovými sady. Došli jsme až na Jezdce a tam zahlédli kousek modré oblohy. Než jsme došli domů, bylo modro všude. Příště vyrazíme později. :-)

svačinka

dostala zabrat 

Jezdec 

kousek modra

všude modro :-) 

místo ježdíku bunda

V neděli jsme šli sáňkovat. Pěšky jsme šli (občas se Pája vezla) až skoro na Českou chalupu a odamtud jsme jeli na saních. Místy byly velké muldy, tak jsme museli často vystupovat a občas se i překlopili. Pořídili jsme si i ježdíky, ale nějak mi to na něm nejde a sníh mi lítá do obličeje. Ale na blbnutí u baráku parádní.

zima jak má být

V pátek jsem byl v Praze na konferenci a tak jsem zase navštívil Ikeu a podělím se se svými úlovky. Prvním je sada cestovních taštiček na oblečení a druhým jsou skleněné dózy na jídlo. Do mikrovlnky bez možnosti přendání na talíř ideální. Jen to něco váží.

Minulou sobotu se konal každoroční noční přechod Jizerek. Kvůli nemoci většiny účastníků byl přesunutý ze začátku ledna na teď, takže byl sice malý měsíc, ale zase jsem se mohl taky zúčastnit. Bylo to jubilejní desátý ročník, přičemž já byl osm nebo devětkrát. Dopoledne jsme byli s Pájou sáňkovat a odpoledne jsme s kluky vyrazili vlakem do Hejnic. Není to vyloženě pánská jízda, ale žádné dámy nám tentokrát společnost nedělaly.

jedeme sáňkovat

 cesta do Hejnic

bazilika v Hejnicích

Vtipný moment nastal ještě před vlastním výšlapem, kdy jsme na tradiční pivko před akcí dorazili do místní hospůdky s vepřovými hody. Uvnitř bylo stejně plno, tak jsme zůstali v "kuřárně"- takové přesínce. Pivo jsme dostali, ale já pak nemohl jít dovnitř zaplatit. :-D Bez placení jsem samozřejmě neodešel, ale majitele jsem si vychutnal. :-)

"No toto!"  :-)

Po výšlapu, který nebyl z nejrychlejší kvůli tmě a místy množství navátého sněhu jsem dorazil první na plácek na Bílé kuchyni a rychle jsem zapálil v batohu připravený naplněný dřívkový vařič. Bystrému oku neunikne, že jsem toho v Ikee koupil víc. :-) Vařič mile překvapil. Hořel jako o život a krásně hřál asi deset minut. Pak ho stačilo zaházet sněhem a dát zpět do igelitky. Do Liberce jsme přišli krátce po jedenácté hodině, takže zhruba za pět hodin.

vařič "Ikea"

na Černé Nise