Bez koloběžky, pěšky na kešky :-)

První fotky jsou sice z výletu na koloběžce, ale pak jsem si při ohraničování díry v ledu nakopl patu a měl jsem s koloběžkou na pár dní útrum. Koloběžkové fotky jsou z výletu do České Lípy, při kterém jsem chtěl pořádně provětrat Morče, ale nakonec jsem provětral spíš sebe v protivětru z Mimoně. Ten vítr byl tak silný a představa cesty do Jablonného tak děsivá, že jsem to raději otočil a jel s větrem v zádech do České Lípy. :-) Takže z plánovaných cca 100 km bylo "jen" 88 km.

zásobení před cestou

pohled z Rašovky

kostel v Mohelnici nad Jizerou

bývalá vodní tvrz v Kuřívodech

Ralsko

25.února jsme s Pájou byli na krátkm výletě na Stolpichu. Vodopád byl celý zamrzlý a cestou jsme viděli řadu krásných ledových útvarů. Cestou zpět jsem se v jedné pěkné tůňce vykoupal. Pája se zamilovala do mé otužovací čepice, ale na koupačku jsem si ji zase zabral a ona musel být chvíli v mé beranici. Moc jí sluší, ale můj kulich víc. :-) 

cesta na Štolpich

slušivý kulich

zamrzlý vodopád

:-)

krátké koupání

Led na přehradě pořádně zmrzl a vyrojili se bruslaři a s nimi se objevil článek o matce, které do díry v ledu spadlo dítě. Všechno dobře dopadlo, ale raději jsem "svoji" díru označil výstražnou cedulí. Ona díra je sice jasně vidět, ale jak pak postupně zamrzá, tak v určitém časovém intervalu je z ní ledová past. Na ceduli jsem si dal záležet, ale po instalaci jsem zjistil, že lebka děti spíš přitahuje. Ale to už je na rodičích. Tu díru, do které dítě spadlo, taky pak někdo označil, ale když jsem šel včera s Kesi na procházku, už byla cedule zničená.

výstražná cedule

Největší zimu jsem zažil v úterý ráno, kdy bylo cca -15 °C a já si zapomněl sandály do vody a tak jsem místo po kovových schůdcích raději vylezl na zídku. Ale v tom mrazu i ta zídka lepila a k tomu jsme měli mokré a následně zmrzlé kalhoty od prosekávání ledu, které pak nešly obléknout. Ideální by byla pila na led, ale musí nám stačit sekera. 

Ukázka, jak pěkně cáká voda

při prosekávání ledu (model Vašek).

Z téhle koupačky  fotky nemám, ale další - ve čtvrtek odpoledne, byla zase pohodová. Při přípravě jsem narazil na známou koloběžkářku Péťu, která mi pořídila pár pěkných fotek. Kromě ní na mě koukalo dalších asi 15 lidí, pořád se divili, že ještě nelezu ven a nakonec mi i zatleskali. :-))

s bruslaři :-)

A nakonec "otužilec starter kit" :-)

Ten hroznový cukr je tam proto, že se mi jednou při pomalém klusu po vykoupání, proběhnutí a oblečení trochu motala hlava a v naší otužilecké skupině jsem se dověděl, že to mohlo být z nedostatku cukru zbůsobeného enormní zátěží při koupání a s ní spojeného sníženého "cukru" v játrech. Od té doby si po koupání preventivně vezmu kousek.

Pokud je někomu ze čtení zima, nebojte, už víc koupání nebude. Minulý pátek jsem šel na výlet do Kokořínska a bylo příjemně teplo. Obešel jsem si pár keší, skalní bludiště, skalní bránu, jeskyňky na Nedamech, dvě místa se skalními pokličkami a nakonec i Vrbodol, na jeho konci se za války v malé jeskyňce ukrývali partyzáni. Zakončeno tradičně ohýnkem.

lesopark Debř u Mšena

bludiště

kafe pod pokličkami

Jestřebické pokličky

skalní brána

dobře ukrytý kemp

další pokličky

bývalý mlýn

obětiště :-)

Nedamy

schody, po kterých chodily místní

děti do školy (i v zimě)

vstup do vandrácké jeskyně

Vrbodol

konec Vrbodolu

bývalý vodopád

pomníček u jeskyně

partyzánská jeskyně

pečení

Na sobotu jsme s Hepíky opět domluvili společný výlet. Tentokrát do okolí Bosně (Drábské světničky, hrad Valečov). Plán byl okolo 10 km, ale protáhlo se nám to na několik hodin a byl z toho pěkný celodenní výlet. Restaurace na krásné vyhlídce už je opět otevřená a tak jsme si tam dali pivo a Hepíci česnečku a pak ještě na Píčově statku ohýnek.

po stopách zvířat :-)

Mám ji!

Mužský

Kdo doskočí nejdál?

Hepík hledá keš

spokojenost u ohýnku

společné foto u poslední keše

vymakaná keš maskující se

za zastavení naučné stezky

Valečov