Křečany a okolí

Nemám potřebu psát o každém zasazeném keříku nebo vykopané stružce, ale musím říct, že mě to zahradničení chytlo. Tedy pořád se zuby nehty bráním záhonkům, které by nás k pozemku připoutaly. Úplně stačí, že se tam těšíme jak malí jen proto, abychom viděli, jak nám kvetou macečky, hyacinty, pomněnky a narcisy. A množství zelené se každou návštěvou násobně zvětšuje. Jen máme na střeše ošklivou plachtu, protože nám odflákli pokládku asfaltové lepenky.

Důležité je, že si pořád umíme udělat čas na výlet a já i na běh. Jinak bychom totiž z práce padali na držku. :-D Tenhle jsme tam například měli jen takové šolichačky, protože se střechou čekáme na teplo. Ale i takový boj s vodou, která je, jak jsme zjistili, taky dobrý sluha, ale zlý pán, nám dává zabrat. Fotky ze zahrádky dám až na konec zápisku. :-)

Nepsal jsem už dlouho a tak nesmím zapomenout na pražský sraz staré bloggerské gardy. Líbilo se mi to opravdu hodně, protože to bylo takové komorní a skoro bych řekl, že až rodinné. Byl jsem první, tak jsem obsadil strategickou pozici, druhý přišel Honza 12 a pak další. Škoda jen, že mi ty autobusy do Liberce nejezdí v lepší časy.

Fotek bylo víc, ale slíbil jsem Lubošovi, že je nezveřejním. :-D

První výlet z chalupy jsme se přiblížili do Kyjova a šli okruh, který už jsme jednou absolvovali. Ale ještě před výletem jsem si ráno byl zaběhat. Trochu prozkoumat okolí a najít nové cesty a cestičky pro další výlety. Musím říct, že běhání v okolí chalupy mě opravdu baví (ale ne tak, jako zahradničení :-D )

z výletu

První běh jsem to vzal po silnici směrem na Šluknov a u rybníků jsem to vzal doleva, na Hrazený a potom lesem zpět. I po té silnici to bylo po měkké krajnici. Vybíhal jsem brzy a tak jsem si užíval probouzející se přírodu. Což je klišé jako řemen, ale červánky opravdu byly a srnky jsem vyplašil asi třikrát. Před během jsem se sice napil, ale jídlo jsem poněkud podcenil a ke konci pletl nohama. To je tak, když se řeší všechno možné a na sport "není čas". :-)

za mnou Hrazený 

vyhlídka na Hrazeném 

pivní koupel po běhu

Další týden jsem tedy pro jistotu dal ty běhy hned dva - v sobotu i v neděli . Celkem závratných 19 km. :-D V sobotu jsem se autem (psal jsem už, že máme novou káru? :-) přiblížil kousek za Doubici na pěkné parkoviště u lesa a vyběhl směrem na křižovatku Na Tokáni a pak skalami zpět. Po návratu hned do holin a hurá do práce.

Před polednem jsme vyzvedli na nádraží v Rybništi švagrovou Mílu a šli na výlet po stopách ranního běhu. Jen ta nejvyšší místa jsme kvůli Kesince obešli, protože by nahoru možná i vylezla, ale dolů by se bála.

 Bahno :-)

V neděli ráno jsem se vydal hledat nejlepší cestu do obce Panský, která je pod Vlčí horou na žluté turistické značce. Cestou zpět jsem ji opravdu našel, takže se dokážeme vyhnout silnici a přitom se dostat až do Kyjova, kde je koupaliště, hospoda a výchozí bod na výlety mezi skalami, což bude v létě bezva trojkombinace.

na Vlčí hoře 

Na koloběžku už mě svrbí prsty, ale Pája měla teď po sobě tři volné pátky a nemohl jsem jí udělat, že bych jel někam pryč. Tedy mohl, ale já na tu chalupu taky rád jezdím. Už se moc těším, až si koupím náhradu za ukradenou koloběžku a budu ji vozit s sebou.

A nakonec pár fotek ze zahrádky. :-)

vlakem a busem zasadit stromky a keře

(hrušeň, slivoň, rakytník (samečka a samičku), lísku, jeřáb a kaštanovník)

Protivítr mě trochu brzdil. :-)

Potočnice - vynikající bylina, která spolu s už mně známou kopřivou, medvědím česnekem, bršlicí kozí nohou a ptačincem tvoří exotickou přísadu našich chalupářských jídel. Dříve ji lidé znali a jedli více, nyní zase přichází divoké byliny do kurzu. Zasadili jsme si ji i do naší stružky.

Stále bahniště, ale voda už teče víceméně tam, kam chceme.

V tuhle dobu už se to zelená mnohem víc. 

To je on, Eda - levné, velkoobjemové vozidlo pro nadšené chalupáře. :-) 

 Oběd s medvědím česnekem a bršlicí.

první letošní opejkačka 

ITB 

invaze od sousedů 

Pája sází sněženky.

Kesinčin nový kočár

Pája objevila svět kytiček. :-) 

Když vyběhnete v 5:19 starého času, vrátíte se a další hodinu je všude mrtvo. :-)