O Rybníkářův pohár 2024

Na posledního (?) Rybníkáře jsem nejel se závodními ambicemi, ale spíš vidět zase staré známé. Na Přejezd se letos nechystám, tak aspoň tady. A taky tu bylo hodně lidí z Libereckého koloběžkového gangu, část závodila, část pomáhala se vším možným, hlavně v kuchyni a na občerstovačkách.

Musím říct, že kromě prvního ročníku Rybníkáře nebylo nikde jinde tolik dobrého jídla. A je jedno, jestli bezmasého nebo s masem. Segedín, rizoto, pomazánky, pečené brambory, různé koláče, ráno míchaná vajíčka, no dá se po 215 km za víkend i přibrat. :-D

Chtěl jsem přijet až v sobotu ráno rovnou na start, v pátek jsem byl ještě trochu pracovat na zahradě a bylo docela vedro. Ale večer mi psala Zdeňka, kde jako jsem, že je po mně sháňka. :-) Sbaleno jsem měl, alkohol jsem nepožil, tak jsem tam byl coby dup. :-)

Oba dny se jela kousek "spanilá jízda" a potom byl ostrý start. Já si to měřil komplet, pořadatelé jen závod. V sobotu jsem jel první polovinu sám, ale pořád jsem někoho doháněl, někomu ujížděl a někdo ujížděl zase mě. Takže jsem jel bez zastávek, což je pro mě nezvyk. :-) Kousek za Hřenskem jsem dojel Kačku, se kterou jsme to táhli až asi 10 km před cíl. Ona mi ujížděla ve sjezdech, já ji pokaždé dohnal v kopci. Ale do cíle to bylo už pořád z kopce a to jsem neměl šanci. Koloběžku jsem na závod ani nijak nechystal, jen jsem dofoukl kola.

cesta na sobotní start

sobotní start

Kačka v dáli

A mám ji! :-)

Kačku jsem dojel s dobrou zprávou, že za mnou dlouho nikdo není a bylo to pravda. Potom jsem jí trochu dělal průvodce, kde se dá jet rychleji a kde bude jaká zatáčka, protože to tam mám najeté a možná jsme tím pár vteřinek ušetřili. Ale ve stoupání na poslední občerstvovačku jsme trochu zpomalili a dojela nás Jitka. Tak jsme museli zase zrychlit. :-) Začalo se oteplovat a mírné stoupání z Kytlice bez stromů nebylo úplně příjemné, ale už se nám pomalu blížil cíl a věděli jsme, že posledních cca 15 kilometrů do cíle je to z kopce.

s Kačkou v cíli

V neděli jsem to měl v plánu opravdu na pohodu, tak jsem se domluvil se Zdeňkou, že pojedeme spolu. No sice jsem jí málem ráno ujel, protože jsem ji nikde neviděl (byla ve sprše), ale nakonec do dobře dopadlo a před osmou jsme vyjeli. Oficiální start byl v půl deváté, ale chtěli jsme ujet vedru. Začátek trasy byl, stejně jo v sobotu, přes kopec za Svorem. Ale tentokrát jsem ho celý prokecal a hezky nám to uteklo. Musel jsem Zdeňku hlídat, aby netlačila zbytečně moc, ale snažila se. :-D Trasa byla opravdu pěkná - zavedla nás až na kraj Českého Středohoří, v Novém Oldřichově byl dlouhatánský sjezd a z Benešova potom zase nekonečný kopec nahoru. Ale tam byly zahrádky a bylo na co koukat. Potom zase dlouhý sjezd a potom už to nebylo daleko do cíle a bez větších kopců. Projeli jsme si i kus cyklostezky Varhany, která stále mírně klesá a vede po bývalé železniční trati. Teplo bylo, ale dalo se to. 

na startu

kopečky

fotka pro Zdenčiny děti

Jak jsme vyjeli dříve, tak se nám povedlo ujet i první občerstvačce. Koupili jsme si Magnesii ve večerce a pak nás dokonce Tomáš dojel s mobilní občerstvovací stanicí v tom největším kopci. :-) Kousek za námi bylo čelo závodu, tak máme i hezké fotky.

občerstvovačka

ve Sloupu

se Zdeňkou v cíli

trasa sobota

trasa neděle

výsledky