Fialový prst a skály nad Žitavou

Předminulý týden nebyl nijak spisovatelsky zajímavý a mám z něj jen jednu pěknou ranní fotku. Ale zajímavý byl bežecky. Začátek týdne jsem trochu zaspal a tak jsem to musel dohnat koncem týdne a jelikož jsem byl v neděli na brigádě, musel jsem svou padesátku dorazit přes pátek a sobotu. 50 kilometrů jsem si stanovil jako týdenní minimum. V sobotu jsme byli na Etno plese, kde jsme si parádně zatrsali. jen škoda, že jsme se taky nepřevlékli do hippie hadrů jako většina ostatních tanečníků.

páteční ráno

Minulý týden jsem vyběhl až ve čtvrtek a scénář honění kilometrů se s malou obměnou opakoval. Ve čtvrtek to byl ranní běh, kdy jsem vybíhal s čelovkou, překonal nástrahy lesa - kořeny a kameny, abych si nakopl prsteníček 100 metrů od domova. Prst pěkně zfialověl a ladil k tulipánům, co jsem koupil Páje v Lidlu. :-)

šikula

V pátek jsem to vzal směrem na Jablonec. Začátek byl klasicky přes Mojžíšův pramen a Milíře. Tam mě kousek doprovázel malý špinavý psík. Je skoro zázrak, že se mi povedlo ho vyfotit a není z něj jen šmouha. Po asi kilometru zaběhl domů a já zase osaměl.

:-)

Tuhle trasu jsem v poslední době párkrát běžel, tak mě překvapily až kameny na cestě za mostem kousek od Dobré Vody. Takové ty hnusné velké šutry, co se po nich nedá skoro běžet a lesem to taky moc nešlo. Šutry přešly plynule v bláto a tím byl nejhorší úsek za mnou. Polovil jsem nějaké keše v okolí Jablonce a za tmy doběhl na tramvaj.

Výhled od Maršovic

 

Na neděli jsem si naklikal trasu v okolí Žitavy, ale nechtěla se mi nahrát do Garmina. Trasu jsem klikal přímo v Connectu, Garmin Express jsem měl zapnutý, starší trasa se mi do něj nahrála, ale tahle nová ne. Ono se zase tam moc nestalo, jen to bylo víc koukání na mobil během běhu, abych někde špatně nezabočil. Ale zanechalo to velkou dírku v mém IT egu. :-D

Ale běh samotný byl skvělý. Samé skály, spousta kešek, počasí akorát a vůbec. Začal jsem v Žitavě na nádraží a pomalu stoupal loukami až na hranici lesa. O 100 m přede mnou do něj vběhl jiný běžec, který běžel zhruba stejně rychle. Samozřejmě jsem "nezačal závodit a nechtěl ho dohnat". To se mi povedlo až po dlouhém kopci v seběhu. Jenže pak jsem zase odbočoval do lesa na kešku a tak jsem se jen pozdravili a pak už jsem ho neviděl.

bunkr

Plánovanou trasu jsem proběhl celou, jen ke konci už nebylo moc vidět a tak mám nějaké krabičky i na příště. Ale vyhlídek tam bylo spoustu, všechny krásné a každému se tam doporučuji vydat. A hlavně to je všechno hezky kousek u sebe, takže nedopadnete vysílením takto.

 ultraběžec bez piva

 Prvním místem byl Cikánský vrch, pak skály, skály, vyhlídka, další vyhlídka, zase skály a tak pořád dokola. :-) Zanesl jsem místa z fotek do mapy, aby bylo vidět, že to je opravdu nenáročný okruh i pro děti. Jen to není pro kola.

Cikánský vrch

 

skalní útvary

 Töpfer

 Felzentor

 Töpferbaude

Scharfenstein

lesní cesty skoro bez lidí

 

Brandhöhe

Mamuti

 Kelchenstein

 

Čechy

 Straßberg

 už skoro v Hrádku

Po návratu do Liberce mé kroky směřovaly na nudle se zeleninou, pivo a kolu. Byla to chuťová a energetická extáze. :)

 odměna

lákací mapka

A taky mi tento týdne můj fyzioterapeut diagnostikoval m. Tibialis posterior. To jsou ty mé "okostice", co mě zlobí leta. Anglicky to je "shin splints", takže celkem častý problém, jen jsem nevěděl, že je to ono. Zkouším různé protahovací cviky, trochu jsme to "olejzrovali",  tak uvidíme.