Chřipka je pryč

Možná to nebyla chřipka, ale nějaká viróza, každopádně mě to složilo pořádně. Ve čtvrtek trochu kašel, ale tomu jsem nevěnoval pozornost. V pátek ale bolest hlavy, slabost, teploty a tak jsem si vzal dovolenou s tím, že se přes víkend vyležím a bude mi hej. Nebylo. Účast na Ještědu jsem vzdát nechtěl a pořád jsem doufal, že to bude lepší. Takhle jsem vypadal ve čtvrtek. Sice to vypadá dobře, ale nebylo to ještě ono. :-) Pořádali jsme s Pulcem jednu akci a tak jsem nemoc nenemoc jel a bylo to bezva.

Kupte mi slepecké brýle. :)

Ale na závod jsem si jel jen vyzvednout startovní balíček a hlavně popovídat s kamarády. Jasně, bylo mi to líto, ale nedopadlo by to nejspíš dobře. Myslím, že si někdy zaběhnu trasu závodu jen tak pro sebe. Všichni z našeho týmu běželi krásně a někteří byli i na bedně. Prostě iThinkBeer. :)

chvíli před startem

Druhý den jsem vyrazil na opatrnou procházku v okolí Bogatynie - na kešky. To málem taky nedopadlo dobře, protože jsem procházel vysokou hustou trávou a najednou vidím divočáka. Za chvíli dalšího a po chvíli i selátka. Tak jsem volal "Huš, huš" a rychle šel opačným směrem. Bylo to docela napínavé. Ani žádný záchranný strom tam nebyl.

polská savana

Další týden jsem opatrně vyběhl a šlo to. Ale 6 km bylo pro začátek až až. Po doběhu jsem sekal zahradu, takže takový rekonvalescenční crossfit. :-D Ve středu jsem byl poprvé cvičit a rovnou venku. V mém věku :) už jsou dvě teplé vrstvy samozřejmostí a jen si zoufám, když vidím mlaďase v tílku. Ale tím si musí projít asi každý.

Ve čtvrtek jsem zase vyběhl a to na kontrolu jedné své keše. Bylo to až večer a tak jsem běžel pěkně po svých odrazkách (je to noční keš) a bohužel je potřeba ji opravit. Aspoň bude kam zase běžet. :) V pátek jsem byl zase cvičit v lesoparku a udělal jsem pár fotek. Městská část Vratislavice nechala postavit takovouhle parádní konstrukci na street workout. Je kousek od starších konstrukcí, na kterých jsme cvičili doteď. Ale tady je vše na jednom místě. A s bezva výhledem. :-)

nová krasavice 

 výhled

V sobotu jsem si chtěl dát volno, aby to nebylo z nuly na sto, ale nakonec jsem šel na jednu zapeklitou kešku a vrátil jsem se s mokrýma botama a zadkem. A z kešky mám jen dvě první stanoviště z pěti. Pořád s Pájou vymýšlíme, co provedeme s tím parožím. Už jsme zavrhli věšák na kabáty, věšák do kuchyně a dekoraci do obýváku a držák na toaletní papír asi taky neklapne. :-D Kdyby to ten jelen viděl... :)

bytový design :)

Vyběhl jsem zase v neděli a trasa to nebyla ledajaká. Proběhl jsem Hornickou naučnou stezku, která je velice zajímavá. Procházíte bučinami, které jsou prý nejkrásnější na podzim, ale i teď na jaře jsem tam mohl oči nechat. Dozvíte se spoustu o hornictví na Liberecku a i ty kopce s výhledy stojí za to. Převýšení bylo na 25 km cca 800 m. Ale samotná stezka byla od první k poslední tabuli dlouhá necelých 14 km. A pak ještě asi kilometr na vlak.

cestou na stezku

 vstup do podzemí v lokalitě Zeche

vyhlídka z Ovčí hory
(na Kryštofovo údolí)

Andělská Hora

hřbitov v Panenské Hůrce 

Protože jsem při běhu viděl, že medvědí česnek pořád roste, vydali jsme se odpoledne ho ještě trochu nasbírat. A spojili jsme to s návštěvou zříceniny hradu Hamrštejn a nevynechatelnou jízdou na transbordéru. Kdo byl na oběhu Liberci, tak ví. :)

Baví to každého. :-D

na Hamrštejnu 

Pade padlo, paráda. :)