Týden 12. - 18. 11. - Jedeme z kopce

Tento tréninkový týden neměl chybu. Možná jsem to trochu přehnal, protože druhou půlku nedělního běhu už mě nohy sotva nesly, ale co bolí, to sílí. :-)

V pondělí ráno odplaváno, pak odpoledne posilovna a na večer jsem byl domluvený s Danem, že se navzájem natočíme. Dan nikde, tak jsem poprosil o záznam hezkou plavkyni. Bohužel tam nebyla sama. :-) Ale video vzniklo. Když jsem procházel do sprch, potkal jsem Dana tvářícího se, jako kdyby mu uletěly včely a že na to přes víkend zapomněl. A protože jsem dobrák, vrátil jsem se a ještě jsme něco natočili.

Úterní běh měl být 12kilometrový (díky chytré knížce už nepíšu "12ti", ani "12-ti") a tempem 5 min/km. Ale jak jsem běžel z domova z kopce, tak jsem si chtěl udělat rezervu, abych po cestě zpět nevypustil duši a pod kopcem bylo průměrné tempo asi 4:25. tak jsem si říkal, že to chvíli udržím a pak zvolním. Ještě na 10. kilometru to bylo 4:30 a až poslední kilometry do kopce mi to zkazily na 4:37. :-)

Ve středu jsem šel poprvé od jara na spinning a dal jsem si pořádně do těla. Ale zapomněl jsem si doma čidlo na tepovku, tak jsem místo na Garmina koukal po holkách. Ve čtvrtek v bazénu to bylo veselé. Přestože jsem si vzal ráno protikřečové bobule, tak jsem chytil křeč do chodidla, pak při navlékání gumy na kotníky další křeč do stehen, potom při odrazech od stěny do lýtek a nakonec při vyplavání prsama do druhého chodidla. :-) Taky jsem přišel na to, z čeho mě bolí kotník pravé nohy po delších úsecích s piškotem, i když s ním nehýbu. Je to z toho, že na něm mám klíč od šatny. Nikdy mi to nevadilo, asi stárnu nebo co. :-) No a korunu tomu dali pubescenti vedle v dráze, kteří vymysleli, že by mi do šnorchlu dali jointa. To by se mi fakt plavalo hned veseleji. Teda to si mysleli oni, já vím, že by mi to hrozně rychle uteklo. :-D

No a co se týká techniky, na základě videa z pondělí jsem se zaměřil na kopání (ne koupání! :D). Teď se snažím kopat nohou jako kdybych měl do prstů zakouslou rybu a chtěl se jí zbavit. Guma na kotnících možná malinko pomůže, ale i se svázanými kotníky jde koleno skrčit, takže na to musím hlavně myslet.

V pátek ráno dráha 8x400 m tempem 3:40. Minule měřil Garmin na dráze pomocí GPSky na metr přesně, tak jsem se na něj spolehl i tentokrát. bohužel měřil blbě, takže jsem běžel pomaleji, než mi měřák ukazoval a příště si asi zkalibruji footpod. Takže to bylo 3:45 - 3:50. Ale fajn bylo, že ráno kolem sedmé jsme tam kroužili tři.

mazlík a jehličí

V sobotu jsem se vlakem svezl do Hejnic a hurá na singltrek. Známý z Nového Města mě navnadil na nově otevřené trasy (pro mě nově, jinak už déle) a tak jsem byl zvědavý, jaké jsou. Začátek klasicky až na silnici za Spálenou hospodu. Pak po červené, kde už jsem byl před pár měsíci s klukama a pak po černé. Ta už vedla Polskem a přišla mi málo klikatá (úsek směrem tam). Ale taky pěkné poježdění. Pak měla navazovat zkratka vedoucí na poslední, červený úsek. Zkratku jsem na druhý pokus našel, značení sledoval, ale potom ji ztratil a ani hvězdicovité pátrání, ani snaha o podobnost trasy na Garminu s trasou na plánku mě na ni nenavedla. Nakonec to bylo dobře, protože i bez té červené jsem najel cca 45km a měl jsem dost. :) Ale příště mi červená neodolá. Polská černá směrem zpět byla parádní. Správné hupíky a flow, sluníčko a výhledy.

Tu černou uprostřed jsem našel bez problémů,

na čárkovanou zkratku vpravo jsem se dostal,

ale červenou Zajeçznik už jsem nenašel.

No a co bylo na tom všem nejlepší? Všude napadané listí, místy bahno, led na kalužích, prostě skvělá podzimní atmosféra v mnohém se lišící od sterilního upraveného letního singltreku. Baví mě i ta letní verze, člověk si tam může víc dovolit, sem tam skočit a tak, ale ta podzimní je prostě nádherná. A navíc bylo krásně modro a tak se mi do inverzního Liberce ani zpátky nechtělo.

mazlík a jinovatka

Ještě k barevnému značení. pokud se tam někdo chystáte, vůbec se na něj neohlížejte. Podle mě není rozdíl v modré a černé. Je to všechno tak těžké, jaké si to svou rychlostí uděláte. I na modrém můžete hodit tygra, když pojedete jako prase. Naopak i černý se dá projet na trekovém kole. Ale celopéro je celopéro. :-) Odpoledne jsem byl s kamarády v sauně. Ta mi tak sedla, že jsem absolvoval čtyři cykly místo obvyklých tří. A tečkou na závěr byla pizza a pivko. Takže bezva den.

Abych nefotil jen kolo... :)

V neděli jsem vyběhl a plán byl 8 km po 5:10, 4 po 5 a 4 po 4:50. První půlka dobrý, ale pak jsem nějak tuhl. Uběhl jsem to v o pár vteřinek lepších tempech, ale pak jsem byl docela prošitej. Rybáři koukali, když jsem kolem nich běžel posedmé. A to ještě netuší, že jim tam budu v zimě běhat po hladině. :-D A večer ještě tahání gum, na které mám ideální předsíň. :-)

Fotosoutěž :-)

Uhodněte, z jaké rostliny pochází toto:

Nápovědy:

1) Je to jedlná rostlina.
2) Je jedlá vícekrát.
3) Je to od mamky ze zahrádky.

:-)

Výhrou je pozvání na dýňový krém. :-D

Další plavecká videa

Tak tu máme další přísrůstek do videogalerie. :) S Danem jsem byl domluvený na půl osmou večer. Ale Dan nikde, tak jsem požádal sympatickou plavkyni, která nevypadala, že plave na čas, jestli by mě natočila a souhlasila. Dana jsem potkal při odchodu a strašně se divil že už je osm a že na to prý přes víkend zapomněl. :-) Tak jsem vlezl do vody znovu a dílo se podařilo.

Mají tam nové cedule. Místo "Kondiční plavání - příchozí" je tam nově "Kondiční plavání - dráha pro příchozí dobré plavce" Takže nevím, kam teď budu chodit plavat. :D

No a doma po nahrání videí na youtube mi to nabídlo kromě očekávaného tagu "water" i tag "funny", což mě dorazilo. To už i blbej youtube pozná, že neumím plavat? :)

Videa s popisem opět zde.

Desítka v Sosnové aneb buřtík v akci

Původně jsem chtěl jet na Šutr, ale trochu jsem podcenil registraci a pak, když jsem psal několik dnů před závodem Michaelovi, tak už bylo plno. Náhradníkem tedy byl Krosmaraton v Sosnové, resp. desítka v něm včleněná. Už jsem tam jednou běžel a tak jsem znal povrch a nedělal si naděje na nějaký extra čas. Ty bych si sice nemohl dělat ani na silnici a rovině, ale takhle byla aspoň výmluva. :-)) Doprava tentokrát luxusní. Známý běžec mě nabral 50 metrů od mého domu a pak mě tam i vysadil. příjemná změna oproti cestování vlakem s přestupy.

Cesta proběhla za mého skoro monologu :D a na místě jsme byli s dostatečným předstihem. Měl jsem drobné střevní problémy po páteční kalbě s kamarády, takže jsem ještě pět minut před startem odbíhal do blízkého křoví. Vyzbrojen toaletním papírem jsem i startoval, ale naštěstí ho na trati nebylo potřeba.

Bylo tam docela dost žen a dívek, tak se bylo stále na koho koukat. Dvě rychloděvčata mě předběhla v kopci asi na druhém kilometru a jak to viděl dříve narozený účastník maratonu, tak nám nadával, že je nedohoníme a že za jeho časů by se to nestalo. No asi má pravdu. Běžel jsem zpočátku ve skupince, v sebězích jsem získával, do kopců ztrácel a na rovinkách se bořil. :-)) Do třetího kilometru to bylo dobrý, pak přišla krize a začalo mě píchat na plicích. Tak jsem trochu zvolnil a snažil se drobit krok. Pak se mi, poprvé za mou "kariéru", rozvázala tkanička. Mám je samozřejmě nadvakrát, ale kdybych nezastavil a nezavázal, rozvázal by se mi časem i ten zbytek a takhle to by za pár sekund opraveno. Akorát mi utekl oranžový běžec. Ale během následujících asi tři kilometrů jsem ho i skupinku, kterou mezitím doběhl dohnal, předěhnal a jal se stíhat jednu ze slečen, které mě na začátku předběhly. Bylo to na dlouho, ale pořád jsem byl blíž a blíž. Pak jsem chvíli běžel v háku a po krátkém odpočinku jsem ji utrhl. :) Utíkal jsem jí víc a víc a bál se, aby nenasadila do finiše. Daleko přede mnou byla jen její kolegyně, ale ta byla tak daleko, že se mi ji seběhnout nepodařilo. Navíc jsem v cíli zjistil, že to byl nějaký kluk. :-)

"Nechci vidět ten výsledný čas." :-)

Byl to moc pěkný závod. Vůbec mi to ale neutíkalo. Když jsem viděl svou fotku, trochu jsem se toho buřtíka lekl. No aspoň je větší motivace do hubnutí. Dvě brady fakt nechci. :) Ale ta holčička se zrcadlovkou větší, než její hlava byla kouzelná. :-)

hypergravitační trénink v praxi

Jó čas, no čas 46:04. Je to skoro celé po písku a měří to cca 10,5 km, takže není s čím porovnat. Kdyby večer nekalil a tolik nežral, mohlo to být lepší, ale jako trénink to nemělo chybu. :-) No a doma, doma jsem se najedl a šel do postele koukat na film a najedou se probudím a venku tma. :) Spal jsem asi dvě hodiny a ani nevím, jak jsem usnul.

Představení pokojíku

Tak nadešel ten slavný den a já mohu vám, svým kamarádům a čtenářům, představit svůj pokojík. :)

 

 gauč a kytky

   

 pracovna a infrasauna

 

knihovna a bobík

 postel

 

pejsek s kočičkou aneb jak zamaskovat díry po nepovedené první verzi schodů

A tímto jste kamarádi z Prahy (i odjinud) zváni na kolaudačku, jejíž termín si musíte nějak mezi sebou domluvit. :-) Jmenovitě pulec, kterému ukážu naše viditelné kopce (i když už prošla křtem v Šárce), dále Deri se svým bláznivým svěřencem, manželé Zombicovi, pokud se jim podaří přemluvit k cestě i Emičku, Majk, manželé Sečkoví (snad se dá Ondra brzo dohromady, aby udržel sklenici), Barborka, a další, na které jsem možná zapomněl a osobně je znám. Míst k sezení tu mám tak asi kolem 8 a na zemi je taky místa dost. Spát tu kromě mě může další jeden člověk na posteli, dva na rozkládacím gauči a na zemi s karimatkou a spacákem dalších 5 až 6 lidí. No je to takový malý velký byt. :) A mám tu hromadu vín a nemá to kdo vypít. :)

Týden 29. 10. - 4. 11. - Opět v tréninku

Tak mám za sebou první týden, kdy zase jedu podle plánu napsaného od Michala. Mám z toho dobrý pocit. Ta nahodilost tréninku mi vyhovovala, ale pak už jsem měl černé svědomí. :) A pevný řád v tréninku je taková prima jistota v tom chaosu nevšedních dní. :) Už brzy sem dám i fotky svého nového bytu, ale ještě se musí předělat schody do postele.

A jdeme na to. V pondělí jsem v rámci tréninku plaval 500 metrů kraulem na čas. Dvakrát jsem musel podplavávat lajnu a měnit dráhu. Výsledný čas 10:13 vypovídá o tom, že by mi to neplavalo ani v jedné jediné dráze. :-) Prostě nebyla síla. Ale to přijde. Po bazénu jsem se byl odměnit saunou. V plánu od Michala byl ještě dvanácti kilometrový běh, ale protože na saunu už jsem se těšil asi týden, běh jsem vypustil.

V úterý ráno mě bolely ruce už při technických cvičeních. Plala jsem něco s piškotem a něco s packama, což byla s bolavýma rukama lahůdka. Dobrá zpráva je, že mi ani jednou voda packu neukradla (to nastane v případě, že máte špatnou techniku a voda packu prostě strhne z ruky). Jen jednou málem. :)

Večer jsembyl v posilovně, kam jsem chodíval ve svých -nácti. Bylo tam narváno a nic moc vzduch (čti: smrad), ale připomnělo mi to mládí. :) Napoprvé jsem projel lehce celé tělo, abych nebyl tři dny mimo provoz a nakonec jsem jim tam pět minut poskakoval na běhátku naboso. Kombinace pružení v pásu a pružení v kotníku způsobila, že jsem si připadal jako maxipes Fík.

Ve středu učím od rána do večera, takže volno. Je trochu nevýhoda, že se volno přesunulo z pondělí na středu, protože po víkendové náloži to budu do té středy nějak doklepat, ale co mě nezabije... A mít volno v pondělí i ve středu je přece nesmysl. :-) Ve čtvrtek jsem byl jen plavat. 800 metrů s piškotem za 15:03 mě potěšilo. V dubnu jsem to plaval za 14:47 a mám celou zimu před sebou. 

Páteční ráno patřilo gumám a odpoledne jsem byl po dlouhé době na dráze a poprvé v životě jsem běhal dvoustovky. Plán byl 10x 200 m s 200 m meziklusem a úseky měly být po 3:40. Průměrné tempo bylo nakonec 3:24. A pěkně to utíkalo, protože tam tou dobou trénoval dorost. Nakonec kilometrový výklus po fotbalovém hřišti naboso a pak zase rychle do bot zahřát nohy. :) Zkusil jsem si pár desítek metrů po tartanu a je to dobrý šmirgl. A drobný poznatek - 7., 8. a 9. úsek jsem zkusil víc drobit krok a kromě vyšší kadence a vyšší rychlosti byla nižší průměrná tepovka, což mě překvapilo. Ale jedna vlaštovka jaro nedělá. Každopádně s tou kadencí zkusím v pátek pracovat. U takhle vysokého tempa už je poznat, že při nižší kadenci se dopadová noha jakoby zastaví a pak se přes ni musím překulit. Pro zájemce záznam.

A když už jsem u té kadence, porovnával jsem kadenci loni v Drážďanech s letošní Stromovkou a loni to bylo průměrně 85 (=170) a letos ve Stromovce od 86, od 12. do 27. kilometru dokonce 87. Dráždany jsem běžel vyrovnaně (s pořádným tréninkem :) a ve Stromovce jsem byl ke konci tuhoň. Jinak by to bylo ještě lepší. Takže za mě ano, kadenci je dobré zvyšovat. :) Byť sama o sobě moc neznamená, podle všech zdrojů vyšší kadence šetří síly a pomáhá lepšímu výkonu.

A aby toho o kadenci nebylo málo, v sobotu jsem jel na volnější kolo s cílem si hlídat hádejte co? :-) Ano - kadenci. :) Cíl byl točit nad 85. Docela se mi to dařilo, ale v německých kopcích se mi to zkazilo a výsledný průměr byl 83. Na podvečer jsem se domluvil s Ivem z fóra Běhěj na společný běh a provětral jsem pětiprsťáky. Ale jen na pohodu devět kilometrů, protože víc bez větších následků neuběhnu a čekal mě ještě nedělní běh. A náhodou se nám povedlo nakreslit bezva ptáka, co snědl měnšího ptáka. :-D Tím se galerie rozrostla o další cenný kousek. :)

pták v ptákovi :)

Navíc jsem vyzkoušel v praxi nový šátek "měla babka čtyři jabka" a je super. Když je mi v něm teplo, jen ho ohrnu a mám čepici a když je mi i v té teplo, jen ohrnu a mám čelenku. A v kombinaci s pětiprsťákama weird factor zaručen. :)

bez komentáře :)

V neděli jsem se asi tři kilometry rozbíhal a pak už to šlo. Jen výběhy kopců byly slabší. Ale to jsou vždycky. :) Trochu jsem bloudil na Ovčí hoře a cestou lesem jsem našel hromadu hub, ale samé prašivky a stejně už asi i přemrzlé. A po seběhu, který byl docela o hubu (mokré větve pod listím) jsem se odměnil jízdou na transbordéru. :) Celkem 20 kilometrů, z čehoš bylo prvních dvanáct tempem asi tak 5:20 a pak se to zvedlo někam k šesti. Ale poslední rovinaté čtyři kilometry do Chrastavy jsem to trochu zkrouhl.

 jak málo stačí k dětské radosti :)

Fotorecept - krém z dýně hokkaidó

Je jí teď všude plno a tak by byla škoda ji nezkusit. A nejlépe v mém alias pana Cuketky receptu. A abych ukázal, že je to opravdu triviální, udělal jsem to jako fotorecept. :)

 vezmeme dýničku

 vybereme pecky a nakrájíme

 podlijeme vodou

 dusíme do měkka

 přidáme pepř a sůl

 rozšťoucháme

 pořádně rozšťoucháme :)

 rozmixujeme a podle potřeby naředíme vodou

jíme :)

Speciálně věnováno Majkovi :-D