Chlad je kámoš

Ani nevím proč, ale nějak jsem poslední dobou nestíhal psát. Ale je o čem. :-) Když se nás několikrát po sobě chodilo otužovat více, vypadalo to, že to vydrží, ale nevydrželo. Ale tak to prostě je - někoho to baví chvíli, někoho déle. Ale povedlo se nám udělat recesistiské koupání na téma "Léto" :-) Teď chodíme 4 "skalní", ale většinou se z těch čtyř sejdeme tři - jak kdo může.

léto v listopadu :-)

Taky jsme si s klukama řekli, že by nebylo špatné udělat otužovací výlet na Ještěd. Nebudu lhát, měl jsem z toho respekt a ještě v tramvaji jsem si nebyl úplně jistý tím, že půjdu do půl těla. Ale jak jsme šli k dolní stanici lanovky, tak jsme se zahřáli, postupně odložili bundy a mikiny a u lanovky jen sundali triko a šlo se na to. Dvakrát už jsem před tím se svlékáním experimentoval - jednou v rámci běhu na Českou chalupu a jednou na procházce s Pájou. Takže nějaká příprava byla. Ale Ještěd je Ještěd. Nakonec to bylo úplně v pohodě a ještě jsme cestou pomáhali vyprostit auto předkem zapadlé v pangejtu.

start

pohoda

na silnici 

na vrcholu

Zážitek to byl příjemý i intenzivní a určitě to zase někdy zopakujeme. Jen si asi vezmeme hůlky nebo půjdeme jinudy, protože na cestě pod lany jsme museli občas lézt po čtyřech. Nahoře jsme se oblékli, nasvačili a po modré sešli zpět do Liberce.

Další událostí, tentokráte v životě hráče geocachingu, bylo dovyplnění matrixu. Matrix je tabulka terénu a obtížnosti tvořící 91 políček všech možných kombinací. Už nějaký ten pátek mi chyběla poslední - terén 3,5 a obtížnost 5. Tyto parametry splňovala keš s názvem "7". Vydali jsme se na ni s kolegyní Hepkou1 a po strastiplné cestě ji našli tam, kde jsme už předtím hledali, ale špatně. :-) Ale krásně jsem se prošli mezi skalkami a zurčícími potůčky. Po odlovu "Sedmičky" nám zbyl čas a tak jsme šli hledat "Wothanburg". Ten jsme ale nenašli a Hepka ještě dostala dvakrát šlupku od elektrického ohradníku.

matrix vyplněn 

 krásná příroda (místo nemohu prozradit)

Po přelézání ohradníku rozkročmo :-D

Taky jsme se s Pájou vydali do Rtyně v Podkrkonoší za kamarády. Spali jsme v krásné roubence a mohli jsme lenošit za pecí. Počasí nic moc, ale stejně jsme měli všichni takovou línou náladu. A hráli jsme bezva "nekonečnou" hru "Robot Rallye". Ale na krátkou procházku jsme šli. Cílem byly Kryštofovy kameny, kde naštěstí byla keška. :-)

Kryštofovy kameny 

 Pája chce novou kuchyň :)

Robot Rallye

Další víkend jsem byl na semináři Wim Hof Method v Opavě. Seminář se mi moc líbil, i když jsem musel hodně času strávit ve vlaku. Ale kromě semináře jsem si prochodil velkou část Opavy a je to hezké město. Seminář jako takový byl pro mě hodně přínosný, ale detaily by asi nikoho nezajímaly. :-) Ale povedl se mi po dlouhé době páv (první fotka), kterého jsem uměl už dříve, ale dlouho se mi nepovedl. Je to bezvadný zahřívací cvik před nebo po koupání. Vodu měli v Opavě asi o 5 °C teplejší než v Liberci. Vtipné bylo zahřívání během po koupačce - polonazí joudové kroužící po trávníku. :-)

páv

koupačka 

zahřátí 

Bylo veselo. 

účastníci semináře

Minulý týden mi už chyběl oheň a taky jsem potřeboval zjistit nějaké údaje k nové plánované keši a tak jsem vzal Kesi a šli jsme na výlet. Cesta byla prudká, ale Kesi ji vyběhla jako nic a já pak za ní supěl. Cestou zpět jsem rozdělal oheň v dřívkáči a osmažil si Šampiňóny na pánvičce. Byl bych z cesty pod lany vidět, ale přišla mlha a ta mě schovala. Šli jsme po naučné stezce Padáky a je nic prudšího jsem dlouho nešel.

nekonečné schody 

kousek pod silnicí

 

Pečůůů. :) 

Bylo to vynikající.

A poslední výlet byl z Josefova Dolu na Knajpu přes Milíř a zpět přes Vodopád na Jedlové. Šli jsme opět s Hepkou a tentokrát ještě s jejím Hepíkem a Kesinu jsme vzali taky. Na Knajpě byl sraz kačerů a cestou pár keší, ale o ty tentokrát ani moc nešlo. Užili bychom si to u bez nich. Navíc jsem jednu nenašel, protože na zaseněžené a zmrzlé skále se mi špatně hledala turistická značka a Hepík s Hepkou by na mě museli dlouho čekat. A Kesina vlastně taky. Měli jsme s sebou sněžnice, ale nepoužili je, i když by se v některých úsecích hodily. My totiž měli dvoje sněžnice na tři lidi a Hepík by tak musel jít po hlavní cestě a my dva na keš. Sněhu bylo tak 20 cm, ale občas jsme se probořili do borůvčí po stehno i po pás. Hlavně, že jsme si vzali hůlky, ty se hodily.

Mariánskohorské boudy

pózujeme 

 Vzhůru na Milíř!

 Chvíli bylo i trochu modro.

přírodní útulna 

Cestou zpět jsme to vzali před vodopády na říčce Jedlové, protože jsem se chtěl vykoupat v nějaké pěkné tůňce. :) Jedna bylo přímo u vodopádů, ale s příliš nebezpečným přístupem. Tak jsem se nakonec vykoupal v Čertově tůni o cca 500 metrů níže. Bylo to moje první koupání ve vodě s teplotou pod nulou a moc se mi to líbilo. Navíc to bylo na Hepčinu žádost na Adama, ale z vyhlídky stejně nic neviděla. :)

Kostky jsou vrženy. :-)

Čertova tůň

 - 1 °C

trasa výletu

Co tě nezabije

Když jsem se začal otužovat, narazil jsem kromě mnoha videí s Wim Hofem i na knížku napsanou jeho žákem Scottem Carneym. David Schovánek nadšeně avízoval její koupi a tak jsem po ní skočil taky.

"Co tě nezabije" s podtitulem "Jak ledová voda, extrémní nadmořská výška a okolní podmínky obnoví naši zašlou sílu" je kniha lákající na to, že autor je skeptik a už roznesl na kopytech mnohé jiné pseudoléčitele a podvodníky. Když si na Wim Hofa posvítil, zjistil, že na tom něco je a stal se nadšeným praktikujícím jeho metody. Jezdil po světě, navštívil odborníky, sportovce a další nadšence a o tom všem píše.

Ta knížka není úplně špatná. Začátek je čtivý, ale člověk by čekal více praktických návodů. Na metodě Wima Hofa není sice nic moc složitého, ale jsou tam cvičení, která jsou tak špatně přeložena do češtiny, že je nešlo pochopit. Od zhruba poloviny knihy jsou příběhy, kde všude byl a jak to bylo super, ale pokud jste viděli pár videí, už je to trochu opakování. To se ale knížce vyčítat nedá. Horší je to s kvalitou překladu, kdy se občas říkáte, čím Jakub Kotýk při překladu přemýšlel. Asi ani nemusím vidět anglický originál, abych věděl, že "Wim argumentující se dvěmi ženami" mělo být "hádající se". Ale možná se u mě jen sešla znalost angličtiny s citem pro češtinu. :-)

Bonbónkem na závěr knihy je výstup na Kilimandžáro v rekordním čase dvou dní bez aklimatizace, kdy dojde i na hádky a demýtizaci Wima, který je ochoten nechat všechny za sebou a nedopřát jim ani hodinu odpočinku. Na vrchol se tedy dostane Wim, Scott a až pak i po několika hodinách další členové výpravy. Nicméně pořád je úspěšnost 75 % a žádný mrtvý, což je skoro zázrak.

V době nákupu jsem nevěděl, že existuje lepší knížka ve slovenštině s názvem "Učeň ľadu". Podle mnohých je mnohem praktičtěji zaměřená s minimem "omáčky". Už ji mám objednanou. :-)

Kdyby se známkovalo jako ve škole, dal bych 2- (knížka 2, překlad 3).

Zase na koloběžce :-)

V týdnu jsem absolvoval jeden výběh o délce celých 20 kilometrů. :) V plánu bylo méně, ale tak jsem to pořád prodlužoval, až to nebylo jak zkrátit. A jet tři kilometry tramvají by byla potupa. Počasí nic moc, ale u toho běhu to naštěstí nevadí. Poslouchal jsem Herkulovské příběhy Hercula Poirota.

u studánky

V pátek jsme měli s kolegy doktor(and)y oslavu jejich i mého absolvování. Já dokončil už před prázdninami, ale samotnému se mi to moc slavit nechtělo. Výborný byl Hoegaarden Rosé. Sladký a moc dobrý. A jako panáka jsem měl Malibu. Už jsem holt ve věku, kdy se nestydím za babský pití. :)

Hoegaarden Rosé

V sobotu bylo krásné počasí, tak hurá na vlak a na koloběžku. Jako startovací bod jsem měl opět Křižany, ale z prudkého kopce z nádraží, kde to obvykle kulím šedesátkou, to kvůli větru vůbec nejelo. Protivítr byl tak třetinu cesty. V bývalém vojenském prostoru ralsko jsem si dal na posedu svačinu a frčel dál do lesů pod Bezdězem. Konec byl taky už známými místy kolem Mácháče a Zámeckého rybníku a z České Lípy jsem jel zase vlakem.

před oborou Židlov

Ralsko

svačina

nový geopark u Kuřívod

Bezděz

ptačí pozorovatelna u Zámeckého rybníka

V neděli jsem se vydal na keškový restík do Českého Ráje. Vyrazil jsem po obědě, ale jak jsem bloudil lesem a hledal kešky, tak se připozdilo a začalo se smrákat, když jsem si připravoval večeři. Na turistickou značku už jsem tedy šel potmě s baterkou. Ale byl to prima výlet.

na Kozlově

výhledy

jeskyně

osamělá skála

vaření

první chod

druhý chod :-)

A liberečtí otužilci se nám nějak pomnožili. :-)

Víkend v Ústí

Teď je u nás pořád hnusně, prší a padají větve a tak je čas na sepsání vzpomínek na víkend v Ústí u Buba a Jany. Víkend to byl senzační. Oslava byla dokonce dvojitá (pátek a sobota) a po hospodě se ještě pokračovalo u nich doma. Ale to už jsem byl trochu KO a usínal jsem. :). Bylo moc prma vidět staré známé i potkat nové.

V sobotu jsem si prošel po keškách Ústí a okolí a počasí vyšlo bezvadně. Navštívil jsem Mariánskou skálu, lom, centrum, Větruši, popraviště, Vaňovský vodopád, Vrkoč, Masarykova zdymadla a Střekov. Nejhezčí byla asi cesta z Větruše k vododopádu s výhledy na zdymadla a Střekov. A líbila se mi cesta lanovkou za 16 Kč. :-) Jen škoda, že byl od rána opar (smog ?) a trhat se to začalo až když jsem se vracel.

z Mariánské skály

na mostě

popraviště

cestou z Větruše...

...k vodopádu

vodopád

na Vrkoči

panorama

Střekov od zdymadel

Větruše cestou zpět

a v hospodě :-)

A ještě jsem vyfasoval spartathlonské pivo, které jsme si šetřili k dobrému jídlu a ta kombinace neměla chybu. Ještě jednou díky!

pivo a sojové výpečky

Taky trochu běhám, protože na koloběžku je hnusně a brzo tma a jezdit v blízkém okolí mě nebaví. Takže se raději budu trápit při běhu než si kazit radost z koloběžky. Ale ono to zase takové trápení není. Občas to je i fajn. Tyhle fotky jsou z "čistícího" běhu, kdy vlivem silného větru popadalo spoustu větví a já na sebe vzal roli čističe silnic. :-) Taky jsem otestoval nové podzimní elasťáky na koloběžku. Tedy ony jsou na běh, ale koupil jsem je na koloběžku. :-)

Černá nisa

být viděn

(pro Pulce :-) )

V otužování s kamarádem Jirkou úspešně pokračujeme a už se nám nabalují další nadšenci. Jednou jsme byli už ve čtyřech a v tom jedna žena. Jen jsem už opustil plavání s potápěním hlavy, protože mi jednou hlava nastydla. Kulich to jistí. :-) Naposledy měla voda 7,5 °C.

 

s Míšou a Pepou
všechny fotky od JIrky (www.zuzanekjiri.cz)

P.S. Měla babka čtyři jabka se vrací na scénu :-)