úterý 8. ledna 2019

Spaní na sněhu

Na Silvestra, během vyprávění strašidelných historek, přišel někdo s popisem Djatlovovy výpravy (pozor, nic hezkého), což bylo pěkně děsivé. Pár dní na to jsme se s kamarádem Patrikem vydali vyzkoušet naše spacáky a jejich odolnost v zimě. Máme totiž oba jen třísezónní. Já to vyřešil termoforem a Patrik druhým spacákem. Cestou z nádraží jsem Patrikovi o expedici vyprávěl, abych se nebál sám. :-)

Silnice byla podle předpokladu částečně rozsolená a částečně pokryta uježděným sněhem, tak jsme občas tlačili. V lese ale byla tak malá vrstva sněhu že se dalo celkem v pohodě jet. Na místě tábořiště jsme byli sami a chvíli po příjezdu začal hustě sněžit. Postavili jsme spaní (já stan a Patrik hamaku) a řekli jsme si, že nemá cenu dělat v tak hustém sněžení oheň. Ale po chvíli přestalo sněžit a tak jsme se vydali pro dřevo.

Oheň nebyl jistý, tak jsem pivo vdechl raději ještě ve vlaku.

po pár minutách stání

Bohužel jde o poměrně oblíbené místo a se dřevem je to tu celkem špatné. Nakonec jsme pár klacků našli a mně se podařilo useknout nožem kus padlého smrčku. Dřevo ale bylo mokré a oheň se nám podařilo rozdělat pořádně až po dlouhé době. Ale aspoň něco. Trochu jsme se zahřáli a šli spát.


Patrik rozdoukává

I když se mi nepovedlo vodu do termoforu přivést k varu, i tak trochu hřál na nohy a to bylo příjemné. Před spaním jsem si cvakl trochu Kapitána Bukaňéra, oblékl si péřovou vestu a celkem rychle jsem usnul. Probudil jsem se asi po hodině, a pak pravidelně asi po půlhodině, protože mě z juda bolela naražená žebra. Zima mi sice nebyla, ale ke 100% tepelnému komfortu kousek chybělo. V jednu ráno byla teplota ve stanu 6 °C a ráno pak 5 °C uvnitř a kolem nuly venku.

Vtipně jsem si zapomněl před spaním zabalit věci do brašen, takže jsem měl ráno vše trochu vlhké. Naštěstí nešlo o žádnou náročnou výpravu a během pár hodin jsem byl doma. Patrik se vrátil na nádraží do Křižan a já jel do Mimoně, abych si trochu užil sníh. Nejlíp se jelo paradoxně lesem, po vyjetí z něj do ještě šlo na cyklostezce, ale na silnici zase nic moc.

V rámci akce jsem otestoval vidličku na klacek. Normálně by mi to přišlo jako mastňárna, ale ty moje veganské věci se rády trhají a z klacků padají a s touhle vidličkou ne. Dalším testovaným vánočním dárkem byly slušivé pruhované podvlíkačky merino. :-)

dárek číslo jedna

Teplo!


dárek číslo dvě

ráno


Chrástenský vodopád - místo spaní


Děvínský rybník

Průrva Ploučnice

Ralsko

Po nás potopa.

V sobotu se konala třetí koloběžkářská veselice. Pozvaní prezentující byli Marčáno, který povídal o své závodní sezóně, Marťas, která vyprávěla o cestě do Santiaga de Compostela (samozřejmě z ČR a na koloběžce :-)) a nakonec Marek Jelínek, který projel Indii, Laos, Kambodžu, Bangladéš, Vietnam a Thajsko. Všechny tři přednášky byly parádní a ještě bylo překvapení - scénky z dětského koloběžkového tábora a z Přejezdu. Dále následovala taneční zábava, ale já se chystal druhý den na běžky a tak jsem vyrazil k domovu.

Marťas jde na to. :-)

škrábání brambor

V neděli ráno mě vyzvedl kámoš autem před domem a vyrazili jsme do Bedřichova. Nebyli jsme ale zdaleka jediní. :-D Docela dlouho jsme čekali na parkoviště a nakonec nás odklonili na parkoviště na Královce, kde bylo spoustu místa. Trasu jsme tedy lehce upravili a vyjeli. Avízované slunečno nebylo, ale i tak to byla prima lyžovačka.






středa 2. ledna 2019

Vánoce v Křečanech a POP pošesté

Na Vánoce v Křečanech jsme se moc těšili. Chatička už stojí, plynová kamna topí a po vypnutí sice vnitřek rychle chladne, ale vzali jsme si tam pořádné duchny a bylo nám dobře. Jen jsme se těšili na zasněženou romantiku a na našem pozemku bylo spíš bláto. Ale v lese bylo hezky bílo.

naše hacienda

obývák, ložnice, kuchyň a skladiště v jednom :)

vánoční Pája :)

příprava štědrovečerní večeře 

Zapomněli jsme si vzít talíře, tak jsme měli k dispozici jednu plastovou misku na granule pro Kesinu a jednu keramickou, co dostala Pája od kamarádky k Vánocům. Ale naštěstí jsem dostal od Ježíška knížku o řezbářství a talíř vyrobil. Pája takový nechtěla. :)

talíř :)

 
 
Abychom nenosili bláto dovnitř, napadlo Páju vyrobit si chodníček. Ona vymyslela, já vyráběl. Pája je zase autorem slušivých záclonek. :-)

chodníček

A mezi jídlem, lenošením a výrobou chodníčku jsme chodili na výlety. 24. jsme uklízeli hromady přivezených věcí a tak jsme šli jen na hodinu. Druhý den jsme jeli autem do Doubice a šli ze začátku jako minule, ale pak odbočili do údolí a byla to divočina. Příště asi raději zůstaneme na turistické značce. K autu jsme přišli celí mokří, ale v autě jsme se zahřáli.

Kesi v novém oblečku 

 u sv. Eustacha

Jelení rokle 


Pozor na jazyk! :-) 


Na druhý svátek vánoční jsme šli prozkoumat cestu od studánky do Brtníků. Na mapě je, ale ve skutečnosti neexistuje a tak jsme museli přelézat elektrické ohradníky. A celou cestu mrholilo. Ale vlastně se nám tam i přesto líbilo.







Po jednom výletě s Pájou jsem si řekl, že se zase vykoupu venku a využiju Páju jako fotografku. Voda byla docela studená, ale tohle zimu už si neměřím čas ani teplotu vody. Prostě tam vlezu a když cítím, že to je tak akorát, tak zase vylezu.

 rozcvička

koupel

zahřátí

Partyzánský oběh Prahy - akce, která má už několikaletou tradici a který jsem vynechal jen jednou (loni). Tentokrát moje účast závisela na předpovědi počasí. Přeci jen na koloběžce by se mi nechtělo jet v dešti rychlostí běžců. Ale předpověď počasí byla pozitivní a přestože trochu sprchlo, nijak to nevadilo.

Několikrát jsem se i proběhl - to když chtěl Bubo nebo Jana půjčit koloběžku. Jednou mi byla dokonce "ukradena" Bubem, který využil mé přestávky na malou potřebu. :-) Zajímavou terénní vložkou byla "zkratka" polem, kde jsem musel potupně tlačit. :) 

Trasa byla zkrácena na cca 60 km a tím se navýšil čas na hospodu a pivo, což hodnotím velmi kladně. Nemusel jsem se dívat na hodinky a i když jsem jel busem ve 21 hodin., v hospodě jsem s kamarády strávil dobré čtyři hodiny.

start

Děvín


Hvězda 

 
Mekáč nad Šárkou 


Běžím! S Ivetou a Pavlem 

 A s Péťou.

Jana jede.

 první terénní vložka

druhá terénní vložka

 v hospodě

30. 12. jsem si dal líný den (měl jsem svátek :) ) a na Silvestra jsem si naplánoval běh po keškách. Bylo nejhezčí počasí za posledních 14 dní a tak jsem toho využil a dal dvacku. Trochu mě bolela lýtka z POPu, ale při běhu ani ne.


běh polem - vzpomínka na POP 

u Rychnova 


sladká odměna na konci

No a jak na Nový Rok, tak po celý rok, tak Kačka z Rozběháme Liberec udělala událost protože to byl první společný běh po jejím zranění, musel jsem jít. Do toho kluci vymysleli otužovačku, takže jsem nakonec běžel pár km na start běhu, a po něm jsem musel různě kroužit, aby mi to vyšlo a nemusel jsem na otužovačku dlouho čekat.  Těsně před ní hodně pršelo, ale koupání jsme měli bez deště, takže docela klika. Nakonec to dalo i s během z koupačky 15 km.

Rozběháme Liberec - nečekaně velká účast

koupačka