Jizerky podruhé

Mohl bych to sice pak vmáčknout do týdenního souhrnu, ale byla by to škoda. Včerejší projíždka po Jizerkách totiž neměla chybu a tak se musím podělit o zážitky hned. :-)

Na čtvrtek bylo v plánu volné kolo 2-3 hodiny. Tak jsem se s ohledem na inverzní podmínky ve středu přihlásil na spinning maraton. Ale ten samý večer jsem si vyjel autobusem na běh do Jizerek a zjistil jsem, že nad tou inverzní peřinou je krásně. Bylo tedy rozhodnuto. Žádný maraton, ale pěkná projížďka po horách jako v neděli. Abych měl pocit nějaké dosažené mety, dal jsem si za cíl dojet až na Smrk.

náročné stoupání :)

Nahoru jsem se nechal vyvézt autobusem, protože přece nebudu dýchat smrady, když je jiný způsob. Z Rudolfova nahoru to ale jinak než po vlastní ose nešlo. Ale to byl jen kousek. Pak krátký sjezd do Bedřichova a z něj v podstatě nepřerušované stoupání až na Knajpu.

Knajpa

Tam jsem si vyfotil tajemný pentagram nakreslený letadly a frčel dál směrem na Smědavu. Pentagram by měl určitě úspěch u příznivců konspirační teorie chemtrails (zde více). :)

tajemný pentagram :)

Cestou ze Smědavy na Jizerku jsem viděl zajímavou ceduli označující oblast bez rušivých světel a tedy vhodnou pro pozorování hvězd.

Jizerku jsem jen profrčel a vydal se po červené směrem na Pytlácké kameny. Ale nemohl jsem si nevyfotit jeden moc pěkný domeček. Na rekreaci to musí být úžasné. Ale na trvalé bydlení s dětmi asi velmi nepraktické. I když, jak se říká, kdo chce hledá způsoby atd.

pěkný domeček na Jizerce

Po červené se al nedalo jet až k Pytláckým kamenům, protože tam byl za prvé zákaz vjezdu cyklistů a za druhé tam bylo tolik kamenů, že se tam ani jet nedalo. Takže jsem si pěkně zaposiloval na ruce a kolo přetlačil/přenesl. Možná jsem měl pokračovat po silnici, po které jsem jel nejdřív, když jsem odbočku na červenou přejel, ale to byla zase klasická aslfatka, takže nuda. Ale přenášení se vyplatilo. Pak byla zase zákazová cedule, takže od ní dál už jsem byl legálně a mohl jsem i jet a tam byly moc pěkné dřevěné lávky a nikde ani noha (natož kolo).

Pytlácké kameny

Z fotek je vidět, že úplně čistý vzduch nebyl, ale to mi nevadilo. Rozcestí Předěl jsem jen profrčel, aby svačící skupinka turistů viděla, jak umím jet rychle. :) Bohužel jsem ho ale profrčel špatným směrem a místo na Smrk jsem jel na Paličník. Takže docela zajížďka, ale musím nějak nahnat kilometry do konce roku. :-) Pak jsem se vrátil na původní trasu a dojel k Nebeskému žebříku.

Nebeský žebřík

Po něm je to nahoru očistec i bez kola, ale to jsem od minule zapomněl. Zato jsem si pamatoval, že na bike-foru někdo psal, že je lepší to vynést, než to objíždět. Tak jsem to vynesl/vytlačil a nahoře jsem měl dost. Doma jsem později zjistil, že byla řeč o cestě dolů a týkalo se to Enduro/Downhill kol. No tak aspoň byla malá posilka před plaveckým kempem. :-) Pak už jen kousek a byl jsem na Smrku. Takže vrcholové foto a najít cestu zpět pod Smrk. Ta vedla přes Tišinu, ale než jsem k ní dojel, tak jsem musel sjet po napůl hotové cestě s velkými dírami, které jsem částečně projel a částečně přeskákal, ale měl jsem pak pěkně vyklepané ruce.

Smrk

pohled ze Smrku

Pak už jsem jel nejkratší cestou na Smědavu, z ní na knajpu a pak přes Krásnou Máří na Novou louku a do Bedřichova. Cestou se ke mně přidal další biker, tak jsme si trochu popovídali, ale moc to nešlo, protože jsem měl zmrzlou pusu. Z Rudolfova dolů mi ujel, protože pod napadaným listím nebyly vidět kameny a ještě k tomu mi zamrzlo ovládání sedlovky a nechtěl jsem se přizabít. I tak jsem dvakrát málem sletěl z kola, ale jel jsem opravdu pomalu, tak se nic nestalo. Doma pak pizza a vana. :)

Hypergravitační trénink

Zní to dobře, co? :-) V posledním čísle Triathlete magazine je článek obsahující pár zásad mimosezónního tréninku a jedna z nich je právě "Naberte váhu (záměrně)". Podle autorky, která pracuje i s atlety na olympijské úrovni, to může vést k obrovskému zlepšení. Existuje sice i možnost použití vesty se zátěží, ale to je jen pro rodilé hubeňoury (nebudeme zombici jmenovat :).

Výzkumy ukázaly (trapná věta, ale kdo by v tomto případě byl proti :)), že je tomu skutečně tak a malý přírůstek tělesné hmotnosti může vést ke zvýšení výkonnosti. A protože je tento nárůst možný i přes neomezování se v jídle, jde i o psychický odpočinek. Dejme tomu, že vážíte 75kg a během zimy přiberete na 80kg. Trénováním s vyšší hmotnosí naučíte své tělo zapojit více neuronů a svalových vláken. Je to podobné, jako byste přidali pracovníky na výrobní linku.

A až na jaře shodíte zpět na 75kg, budou mít tito pracovníci méně práce a budou tedy později unavení. Svaly fungují stejně. Když shodíte 5kg, bude jim stačit méně kyslíku a vydržíte běžet déle.

Autorka používá tuto metodu pro sportovce, kteří nemohou trénovat ve vyšších nadmořských výškách nebo u běžců na 800m a triatletů zaměřených na sprinty, kteří nereagují dobže na vysokohorský trénink, ale také potřebují nějakou tréninkovou stimulaci. Doporučuje jim např. zmrzlinu před spaním (opravdu) a podobná jídla, kterým se v sezóně musí vyhýbat jako čert kříži. Mnoho z jejích svěřenců cítí přínos brzy po začátku této "kůry". Například vyšší výkon na kole a kvalitnější spánek. To vše nakonec vyústí v lepší výsledky v sezóně.

------------------------------------------------------------------------------------------------------

A jak můžete vidět na obrázcích níže, našim známým sportovcům tento trénink pomohl získat ideální postavu a splnit tak jejich nemalé cíle. :-D

borec Majk
(s novou běžeckou postavou aspiruje na Doksymanovi na běžecký čas 1:10)

borec Aldaman
(všimněte si, jak po náročném hypergravitačním tréninku uplaval soupeři)

Fotky upraveny a publikovány bez souhlasu autorů a sportovců. Pokud by to někomu z nich vadilo, stáhnu je.

Týden 7. - 13. 11. - Zase makám

A je to tady, v pondělí jsem celej nadrženej vyběhl a odklusal si 9 kilometrů. Odpoledne po práci na hodinu a půl na kolo a tělo nějak nechtělo jet pomalu, tak to byl takový cyklofartlek.

V úterý plavání - nic moc a odpoledne sauna. Snad už teď bude plavání bez přerušování a bude nějaké zlepšení. Nejdřív to byla infekce a přes týden bez plavání, pak volno po sezóně a pokaždé jde plavání do háje. Přitom u běhu a kola to bylo i po 14 dnesch přestávky v pohodě a pokračuju tam, kde jsem skončil. Ale to plavání asi pozná, že ho nemám moc rád a mstí se mi. :)

Ve středu lehce plavání na techniku a večer se Zuzkou Conconiho test. Ve čtvrtek se mi povedlo vyjet na dvě hodiny na kolo, ale na silničce už je docela zima. Ale ještě to chvíli půjde. Večer jsme se Zuzkou byli v IQ parku. :-)

Kdo si hraje - nezlobí. :-)

z výstavy Járy Cimrmana

V pátek ráno opět bazén, tentokrát 2x400K s piškotem a pak 4x200K bez něj. Po bazénu jsem skočil ještě do posilovny, ale bylo to letos poprvé, tak jsem to jen tak odšolichal, aby mě pak všechno nebolelo.

V sobotu 20km volný klus s objevením nové lesní cesty a zbytek dne volno. Na neděli bylo naplánování opět plavčo a dvouhodinové kolo. Protože jsem dlouho neseděl na biku, tak jsem se rozhodl jet do Jizerek - letos možná naposledy. A dobře jsem udělal. Bylo tam nádherně, teplo a ani nefoukalo a když už, tak teplý vítr. Dalo to skoro 60 kilometrů.

Zima klepe na dveře.

I když to tak někde nevypadá.

bez komentáře :)

Smrk ze Smědavské hory

přehrada Joseův Důl

Odpoledne pak ještě plavání s piškotem, ale jak jsem začal plavat bez něj, chytly mě křeče do stehen (předek, zadek i po straně :) a bylo po plavání. Tak jsem plánovaný motiv dokočil s piškotem.

Conconiho test - druhý pokus

Tak jsem si zase zkusil Conconiho test (rovnoměrné zvyšování tempa po malých intervalech a následné odečtení, na jakém tepu/tempu se křivka tepovky láme, což je hranice aerobního prahu). Tentokrát jsem nezačínal na sedmi minutách na kilometr a nezrychloval po dvaceti vteřinách, ale začal jsem na tempu 5:30 a zrychloval po 5 vteřinách na kilometr. Což zase přinášelo problém horší kontroly tempa. Ale jakž takž jsem to odběhl. Společnost mi dlouho dělala Zuzka, pak se ještě na velký kus chytla při tempu kolem 4:30 a pak ještě asi na 200m při tempu kolem 4:05 min/km. Měla tedy takový rychlostní trénink s meziklusem.

Výsledky úplně neodpovífaly mým očekáváním, protože jsem čekal pěkný jasně lomený graf a ono prd. Graf z Garmina vypadá takto:

Kdo žádné lomení nevidí, kouká dobře. :-)

Tak jsem hodil mezičasy do Calcu a tam už to po roztažení grafu něco ukázalo a myslím, že i přesně, tj. AEP na 160 tepech. To odpovídá i nedávno odběhnutému maratonu. Test v tuhle roční dobu byl spíše pro zábavu a otestování metodiky, než kvůli tomu, že bych ho opravdu potřeboval. Je to ale stejně jako všechny ostatní testy nepřesné s tolerancí +-2 tepy s ohledem na počasí, únavu a podobně.

zalomení grafu na 160 tepech

Samozřejmě mi vyšla i rychlost odpovídající AEP, ale to je tajná interní informace. :-D No i když vlastně si stačí kliknout na můj tréninkový deník, takže to můžu napsat rovnou sem. Je to tempo cca 4:30 min/km.

Týden 31.10. - 6.11. - Švihák lázeňský :-)

Tak už je za mnou i druhý oddechový týden a je tu první část přípravy na příští sezónu. Ale týden to byl zase pěkný. Ono zase úplně se nehýbat taky nejde. Tedy jde, ale nesmělo by se moc jíst. :-) V pondělí jsem si jen trochu zacvičil powerjógu, v úterý jsem se byl na chvilku smočit do bazénu a prohřát do sauny a ve středu jsem měl úplné volno.

paneláček Šárka a venkovní fitness centrum pro pacienty :)

Ve čtvrtek ráno jsem odjel do lázní. Vybral jsem si Lázně Kundratice, protože jsou blízko (40 minut autobusem) a jsou to pohybové lázně s tradicí léčby slatinou (bahnem). Po úvodních formalitách jsem se šel projít po okolí, protože první procedura byla až odpoledne. Vrátil jsem se na oběd a po obědě a krátkém odpočinku šel na slatinnou koupel. To je koupel ve smradlavé hnědé vodě, ze které mi vykukovala kolena a protože jsem tam byl hlavně kvůli nim, musel jsem se tam různě kroutit, abych je měl pod vodou. :) Potom byl parafín na kolena. To mi sestřička namatlala horký parafín na obě kolena a ten intenzivně hřál asi 10 minut a pak ještě chvíli, než mi ho sloupla. Potom jsem měl do večeře volno, tak jsem šel na druhou procházku, tentokrát k prameni Ploučnice. Ale můj orientační smysl zase nezklamal a prameny jsem přešel a šel jinudy.

V pátek ráno jsem si zacvičil zase powerjógu a po snídani jsem hned šel na procedůry. První byla lymfodrenáž, kde jsem byl navlečen do gumových kalhot a pak do nich byl vháněn vzduch. Pak mi sestřička udělala segmentovou (reflexní) masáž zad, která byla taky bezva.

lymfodrenáž :-)

Na odpolende jsem měl v plánu výlet a díky tomu, že následovala masáž hned po lymfodrenáži, tak jsem mohl vyrazit dříve. Za cíl jsem si dal přejít největší kopce v okolí a skonči na zřícenině hradu Děvín a pak operativně naplánovat cestu zpátky. Ze začátku jsem měl krásně lehké nohy (asi po té lymfodrenáži) a šlo se mi skvěle. Nebylo to tam nikde nijak značené, tak jsem šel po lesních cestách a podle navigace v mobilu. Byly by tam krásné výhledy, ale byla bohužel inverze, takže ani fotky nic moc. Cestou jsem ještě narazil na Široký kámen a na rezervaci Divadlo, kde jsou krásné skály a spousta brusinek.

Divadlo

Široký kámen

Široký kámen je prostě velká a široká skála. Ale cestou z něj jsem si všiml, že jmelí roste přímo ze stromu, na kterém cizopasí. Předtím jsem myslel, že ho jen obtáčí a vysává.

jmelí

Děvín mě překvapil svojí rozlohou, čekla jsem nějakou malou zříceninu a ono to má rozlohu jako klasický velký hrad. Zpátky jsem šel po zelené, abych nemusel nejkratší cestou a nebyl na večeři moc brzy a cestou jsem ještě viděl pěkný rybník a našel 3 houby.

Děvín

V pátek zase powerjóga, slatinná koupel a po obědě cesta domů. Navečer ještě koupačka v bazénu, abych z toho úplně nevypadl (ale stejně pozdě :)) a v neděli úplné volno, protože jsem jel zase do Pardubic do školy.

Týden 24. - 30. 10. - odpočinek

První ze dvou odpočinkových týdnů proběhl následovně:

Úterý a pátek trochu powerjógy, středa a sobota procházka, ve čtvrtek sauna, v úterý chvilka v bazéně a v neděli výlet. Tu saunu jsem si bohužel moc neužil, protože mi někdo omylem vzal po druhém cyklu ručník a potřetí jsem tam byl na stojáka, což nic moc. Nohy v zimě a hlava se pekla. :-)

Zato výlet byl bezva. Když jsem běžel Lužické sedmistovky, tak říkala Zuzka, že by si to ráda prošla jako vandr. Tak jsem to naplánoval alespoň jako výlet a přešli jsme dva vrcholy, Pěnkavčí vrch a Weberberg. Pak jsme prošli kolem Luže, ale nahoru jsme nešli, protože se tam už začali sjíždět "turisti" auty a tak jsme šli dál směr Cvikov. Byli jsme i na Pětikostelním kameni, ale to byla ještě mlha a tak jsem viděli prdlačku. Jak jsme později zjistili, ten název je zavádějící. Podle něj by mělo být vidět z vrcholu pět kostelů, ale ve skutečnosti jsou vidět jen 4. A my viděli možná jeden. :) Po výletě nás bolely nohy a Bára nemohla večer skoro chodit. Tedy mohla, ale chodila jako robotek. :)

Jelení skála

prasopes :)

slimák albín

Pěnkavčí vrch

Vrabčí kámen

Weberberg

Tady jsem loni našel klouzka, tak jsem letos sešel z cesty a šel hledat a našla ho Zuzka, která šla po cestě. A ještě se mi smála.

Milštejn

lesy u Cvikova

DropBox - zahoďte flashku :-)

Na tuhle online službu jsem narazil už asi před rokem, ale tehdy jsem jí nevěnoval pozornost. Když mi článek o ní přišel pod ruku podruhé, řekl jsem si, že to vyzkouším. O co jde:

Máte data, která chcete mít přístupná doma i v práci a nebaví vás pořád nosit flash disk a pokaždé změně souboru např. v práci přepisovat soubor na flashce a pak to doma zase kopírovat z ní na disk. Pracovat přímo se souborem na flashce taky není ideální.

Ale máme pro vás řešení. :-)) Kdo se nechce nikam registrovat a mít další (už kdovíkolikáté) jméno a heslo, nemusí číst dál. Ostatní to mohou zkusit na www.dropbox.com. Vše je tam podrobně popsané včetně videí, tak nebudu nosit dříví do lesa a jen popíšu stávající situaci.

Před prací si jdu zaplavat, v práci otevřu tréninkový deník (Excel, resp. Calc) a uložím. Nic víc. Pak jdu třeba po práci běhat, doběhnu, otevřu, dopíšu a je hotovo. Žádná flashka, žádné přemýšlení, kde je novější verze. Všechno se samo aktualizuje přes DropBox. Verze zdarma je omezena 2GB, ale to mě netrápí, protože můj tréninkový deník má 20MB. Tohle samo o sobě mi úplně stačí, ale možností je víc.

Dají se tam uložit věci tak, aby si je mohl prohlédnout kdokoliv, kdo má odkaz (veřejné složky, příklad tady) nebo přidat více uživatelů a pak můžou všichni spravovat jeden soubor. Taky je možné mít DropBox v chytrém mobilu. Třeba máte aktuální fotky z dovolené a když jsou uložené tam, můžete k nim odkudkoliv přistupovat. I třeba z internetové kavárny, kde se na stránkách DroBoxu přihlásíte a můžete si své soubory stáhnout.

P.S.: Vím, že to místy vypadá jako reklama. Reklama to v podstatě je, ale nemám z toho nic a ale šlo mi jen o to, usnadnit život lidem, kteří o DropBoxu nevěděli.