Týden 23. - 29. 1. - Noční přechod Jizerek

Po minulém nabitém týdnu jsem si chtěl udělat volnější týden a i se mi to částečně povedlo. V pondělí jsem vynechal plavání a místo spinningu jen na hodinku sedl na trenažér, abych vytočil nohy po nedělních 50km na běžkách.

V úterý jsem byl u státnic a nemohl jsem jít tedy plavat ráno, tak jsem šel po práci, tj. v tu nejblbější dobu. Nejdřív to byla jedna osmistovka, kde jsem každý lichý bazén brnkal o pupík (to mezi lidmi nic moc a ještě k tomu mi to brnkání rozhazuje styl :)). Pak už byla volná jedna kondiční dráha. Sice nás tam bylo pět a z jedné strany byl trénink ploutvového plavání, takže nám vlnami posunuli lajnu až skoro do půlky naší dráhy, ale aspoň jsem nemusel koukat před sebe. Zbývalo 2x 400K s piškotem a 4x 200 prostým kraulem. Čtyřstovky jsem dal celkem v pohodě, i když jsem měl pocit, že plavu strašně pomalu. Ale při první stovce z dvoustovek jsem vyměkl. Hlava prostě nechtěla plavat dál. Chvíli jsem odpočíval a přemýšlel a pak ty dvoustovky zaplaval. Tohle se mi občas stane a většinou to zvládnu, ale tentokrát ne.

Ve středu byl v plánu jen běh, ale musel jsem tam vmáčknout i plavání z pondělka. Plavat jsem byl tedy ráno a běh nechal na odpoledne, až nebude venku -10°C. Po minulém týdnu, kdy z tempa 2x 6km byl jen fartlek jsem věděl, že i kdyby nebyla dráha prohrnutá, tak musím najít jiné místo. Nakonec se tam běhat dalo a i celkem rychle, ale trochu to podkluzovalo a nevím, jak si s tím poradilo čidlo na botu.

Ve čtvrtek ráno jsme byli s kolegou z práce na běžkách. Teplota od -15°C do -11°C. Zima nám byla jen chvíli na začátku, ale byl přemrzlý sníh a vůbec nám to nejelo. No výhoda byla, že se jeden prudký kopec nahoru dal vyjít klasikou i skoro bez pomoci hůlek. :-)
No a ráno na běžkách znamená opět plavání odpoledne v přelidněném bazénu. Čtyři třístovky s piškotem byly dokonce jakž takž stupňované (5:41, 5:43, 5:36, 5:32), ale následné hypoxické stovky stály za starou belu. Zase hlava. :-) Prostě když mám dýchat přes 4 nebo 5, tak potřebuji mít jistotu, že se opravdu budu moci nadechnout a ne, že mi tam někdo hodí vlnu. Tím spíš, že jsem ve fázi, kdy se učím nezvedat hlavu při nádechu a pokud tam ta jistota není, radši hlavu pořádně zvednu. Ať si jdou nohy třeba ke dnu, hlavně, že se nadechnu.

V pátek ráno jsem šel na spinning, který zase měl být ve čtvrtek večer. Trochu jsem to tento týden před sebou hrnul. :-) Bylo to výživné, už v půlce jsem koukal po hodinách, kdy bude konec. Odpoledne posilka a totální plavání.

V sobotu 300-metrové úseky do kopce s rozklusem a výklusem, tentorkát byl ten můj kopeček bez sněhu, takže to bylo rychlejší a na vyšších tepech než minule. Pak už jen četba. :) Večer se šel noční přechod Jizerek a tak jsem si chtěl po tréninku trochu zdřímnout. Jenže od knížky jsem se nějak nemohl odtrhnout a tak ze spánku nic nebylo. Přechod byl bezva, dorazila drtivá většina přihlášených lidí a všichni jsme to v pohodně zvládli. Letos si nás pár vzalo sněžnice, takže nejhorší část stoupání z Ferdinandova jsme měli hodně ulehčenou. Po vystoupání na Bílou Kuchyni už je to jen do mírného kopce na Olivetskou horu, pak po rovince na Maliník a z kopce do Liberce. Počasí se nám vydařilo. Sněhu bylo tak akorát a bylo docela jasno, tak byly i vidět hvězdy. Skončili jsme v Lidových Sadech a chtěli jít ještě na jedno pivko nebo čaj, ale místní hospoda už zavírala a ani v další hospodě cestou domů už nám nenalili. V sobotu před půlnocí to je docela špatný. :-)

doplnění energie před akcí

humor nás nepřešel celou cestu :)

výstup na Bílou kuchyni

Černá nisa
(fotoaparát kompakt, režim noční obloha na 15 sec, stativ ze sněhu :-))

V neděli jsem vstával až za kolem deváté a bus do Jizerek mi jel v 10:30. Všude lidí jako smetí, jely i dva posilové spoje. Bylo opravdu krásně. Teplotu nahoře tipuji kolem -5°C a jelo to jako blázen. Hlavně ze začátku, kdy jsem z Maliníku na Závory odpočíval snad jen jednou krátce po startu, protože jsem to přepálil. Od cca 15.km začal cítit nohy z nočního výletu. Ale nic hrozného. Na Hřebínku koukám na Garmina a do odjezdu autobusu z Bedřichova zbývala půl hodina. Pak by jel zase za hodinu. Nasadil jsem tedy ďábelské tempo :) a spěchal na autobus. Na ten ale spěchalo víc lidí, naštěstí ale klasiků, takže jsem předjížděl štrůdly, ale nikdo mě (většinou) nebrzdil. Stihl jsem to i s oklepáním a svázáním lyží. Byla to moje nejrychlejší jízda tuto sezónu a byla by asi i bez stíhání autobusu. To, že bylo místo startu o něco výš než místo dojezdu je nepodstatný detail. :-)

Týden 16. - 22. 1. - Běžkařský týden

Po běžeckém víkendu jsem v pondělí odpočíval, tak jsem jen plaval cvičení totálního plavání a odpoledne jsem místo spinningu sedl na hodinu doma na trenažér a bylo to fajn. Tedy myslím pohodlí posedu, jinak to byla šílená nuda. Vybral jsem si totiž špatný film. No a jako obvykle po dlouhé době bez svého kola jsem si uhnal vlka.

V úterý ráno jsem plaval klasiku, hlavním motivem byly stovky a časy se mi zdály docela dobré.
Navečer jsem vyrazil s kámošem poprvé tento týden na běžky. Celý den sněžilo, tak nebyly ideální podmínky, ale i tak to bylo fajn svezení.

Na středu jsem měl v plánu běh na dráze, která v zimě bývá buď celá, nebo z části prohnutá. Ale protože v noci sněžilo, byla běhatelná jen uzounká nerovná cestička a na rychlý běh to nebylo. Tak jsem aspoň dal několik rovinek ve sněhu. Odpoledne jsem si dopřál masáž nohou a večer sedl zase na hodinku na trenažér. Tentokrát už s jakýms takýms předem vymyšleným cílem (3x 3min s kadencí 90, 100 a 110, takže fakt asi jen na zpestření) a hlavně s dobrým filmem. Film Without limits je o běžci jménem Steve Prefontaine a jeho životě a sportu. Doporučuji.

Ve čtvrtek jsem plaval padesátky a odpoledne jel zase na běžky. Letos jsem ještě nejel z Maliníku a tak i když celý den sněžilo, riskl jsem to a pak jsem musel jet prvních 5km soupaže. Prokládal jsem to stylem "klasik bez vosku", takže jsem si moc nepomohl. Po napojení na hlavní trasu už se bruslit dalo. Objel jsem Olivetskou horu z obou stran a namotal 25km.

V pátek ráno opět totální plavání. Mám pocit, že se nezvedání hlavy zlepšuje, ale ruku do ohně bych za to nedal. :-) Odpoledne posilka a cvičení na střed těla.

Plán na sobotu sestával jen z opakovaných výběhů kopce s rozklusem a výklusem. Jako všechny aktivity v tomto období, opět na sněhu a traktůrek s pluhem dorazil na místo přesně ve chvíli, kdy jsem dokončoval meziklus před posledním úsekem. Tento týden mám podobný trénink, tak vyrazím z domova o 15 minut později a chodník bude čistý. :) Výklus jsem si na třech místech prodloužil, takže to celkem dalo 20km. Nějak se z toho víkendového běhu bez vody stává tradice. :-) Doma jsem se pak odměnil smaženicí z hub z mrazáku.

Večer jsme šli na Ples flotily (vodní skauti), kde jsem byl trochu zmatený z toho, jak se všichni zdraví "Ahoj" a podávají si levou ruku. Ale po chvíli už mi to ani nepřišlo. Flotila slavila 40 let a tak byl i dort. Mimochodem moc dobrý a tak mi vykompenzoval i manželčin zákaz smaženého romadůru. No ale hlavně to byl po dlouhé době ples, kde se hrála polka a valčík.

volba Myšáka plesu

Zalehli jsme kolem jedné a ráno jem tedy krásně stihl první autobus do Jizerek. Ujet 50km jsem tajně plánoval už v Jakuszycích, ale to nevyšlo. Tak jsem si říkal, že teď už by to klapnout mohlo. Jelikož trasa Jizerské padesátky neměří 50km (jen asi 48km), trochu jsem si ji upravil tak, aby to těch 50 mělo. Říkali jsme si pak doma se Zuzkou, že by mohlo být zábavné při závodě někde ty 2km namotat, nejlépe pomocí kousku trasy s obrátkou a kuželem. A nejlépe někde kousek od startu, aby to bylo divácky vděčné. :-D No zpět k neděli. Až na jeden neprojetý úsek kousek před Jizerkou (na jehož konci jsem potkal quassara, který jel opačným směrem), to bylo bezva.

na Jizerce s Bukovcem v pozadí

Na zpáteční cestě foukal už na Promenádní takový protivítr, že jsem musel píchat z kopce, ale pořád to bylo lepší než jet do kopce. Posledních zhruba 10km jsem sem tam pocítil náběhy na křeče do stehen, ale křeče samotné se nedostavily. Do Bedřichova jsem dojel akorát tak, že jsem stihl koláč a čaj a jel mi autobus. S týdnem jsem spokojený, další týden bude volnější a odpočinkovější.

Soupeři, třeste se. :)

Týden 9. - 15. 1. - Běžecký víkend

Tohle byl za poslední dobu asi nejchaotičtější týden.

Začátek pohoda. V pondělí ráno 2 kiláčky nácvik totálního plavání a večer hodina spinningu naplno. V úterý mě ještě bolela ramena z nepovedených běžek v Jakuszycích, tak jsem ze tří osmistovek první dvě odplaval spíš technicky a až poslední jsem jel na čas (15:53) a stejně nic moc. Odpoledne ještě posilka.

A ve středu to začalo. V plánu byl tempový běh 2x5km na dráze a předem jsem se Zuzky ptal, jestli půjde se mnou, že si tam může běhat svým tempem. Dokonce to nedávno sama navrhla, že ji aspoň vytáhnu ven. No a tak jsem tedy nešel běhat ráno, ale nechal jsem to na odpoledne a odpoledne ze Zuzky vypadlo, že myslela, že půjdeme běhat s Bárou do lesíku pomalu a málo. No chápete to? :-D A ještě ke všemu netekla voda (za to už ale Zuzka nemohla, aspoň myslím :-P) a tak z běhu nic nebylo. Ale zato jsme byli v hospodě a pěkně jsme si popovídali s kamarády.

Ve středu jsem si taky vzpomněl, že jdeme ve čtvrtek odpoledne s kolegy na bowling a z plánovaných běžek tedy nic nebude. Dopoledne mám zase konzultačky, takže taky nikam nemůžu. V pátek ráno bych je taky nestihl, protože jsem jel na služebku. Tak jsem kombinoval a vymýšlel, až jsem to nějak splácal. Ve čtvrtek ráno jsem dal plánovanou dráhu a pak nabíral síly na večerní bowling. Jenže tam se nějak popletly rezervace a nestihli jsme dohrát ani jedno kolo, protože po necelé hodince hraní nás vyhnali z dráhy. Doma se mi povedlo urvat poslední místo na spinningu a zase hodinka naplno. Drtivá většina byla ze sedla a od té doby mě pořád bolí nohy. Jinak před bowlingem v Zoo (u Muzea) si dovolím varovat. Je to tam docela malé, takže když někdo kouří, je hned zahuleno, je tam přetopeno a pořád nám blbly kuželky (místo všech se dalšímu hráči postavila jen půlka a pod.).

V pátek jsem jel na služebku do České Lípy a po návratu šel plavat. Na tabuli u pokladny, kde je rozpis obsazenosti drah jsem vyčetl, že je zrovna obsazena polovina drah, ale od 17. hod. budou obsazeny jen 3. No ale praxe byla jiná. Na bazénu se ta čtvrtá dráha tvářila jako že je pro kondiční plavce, ale hned mě z ní vyhnali a tak jsem se musel plávat mezi veřejností a plavání podle toho vypadalo. Z plánovaných 3x(10x50K) bylo jen deset a pak čtyři, protože mě to mezi těmi lidmi fakt nebavilo. Doplaval jsem to kraulem a znakem.

Na víkend jsem jeli do Nové Vsi u Dvora Králové, kde má Zuzka kamarádku s rodinou. V sobotu jsem měl běžet 10km volně s pěti vloženými stovkami a v neděli stupňovaný 21 km běh. Ale v tu sobotu jsem si řekl, že neuškodí, když si dám třeba 14km a jak jsem běžel, tak pořád nebyla odbočka doleva, abych to mohl stočit zpět. Tedy odbočky byly, například do velkovýkrmen prasat. Ale to jsem nechtěl riskovat a i další odbočky směřející k lesu bych za suchého počasí rád prozkoumal, ale potřeboval jsem suché boty i druhý den, tak jsem se do žádných dobrodružství nechtěl pouštět. Nakonec se to přeci jen stáčet začalo, ale byla to ještě dlouhá cesta. A hlavně skoro pořád do kopce. Bez jídla a bez pití jsem už koukal, kde poprosím o trochu vody, ale nikde nikdo. Všichni asi spali po obědě. No nějak jsem to doběhl, konec by zase z kopce a to bylo fajn. 500m před cílem jsem se málem natáhl, ale naštěstí opravdu jen málem.

V neděli jsem rezignoval na stupňovaný běh, protože to místy klouzalo, bylo to zase vlnité a hlavně mě bolely nohy. :-) Tak jsem si vymyslel nahrubo trasu a tentokrát s pitím a mobilem s GPSkou vyrazil na druhou stranu než v sobotu. Ze začátku do kopce po silnici, ale pak víceméně rovina nebo mírné stoupání a myšlenka, že bud mít za víkend tolik, co už dlouho ne za celý týden mě hnala dál. Po následování "zkratky" už se mi nechtělo vracet a běžet dál po silnici a v mokrých botách už bych to taky nějak doběhl, tak jsem vytáhl navigaci a hurá do lesa. Sněhu tam ani moc nebylo, takže se běželo moc pěkně a po dlouhé době jsem trochu potrénoval kotníky. Udělal jsem si i fotku ala Honza12. :-)

žlutá směrem na Dvůr Králové

Z mírného kopce se mi podařilo dostat se na tempo 3:35min/km a kadenci 91 kroků za minutu :), ale nejlepší bylo stejně to, že běžím po dlouhé době lesem. Po asi půl hodině jsem doběhl "domů" a zbytek dne jen odpočíval. Návštěva se vydařila, Zuzčina kamarádka výborně vaří, prošel jsem celou knížku o zvířatech pro děti a dočetl vydání Triathlete magazine pro začátečníky. Taky jsem vyhrál v pexesu, pokořil těžký hlavolam a Zuzka si zapařila. Buďte rádi, že nevidíte tu hru. :-D

Gambler v akci :)

Kurz Totálního plavání aneb sedím na dvou židlích

Od minulého článku o Totálním plavání jsem porovnával, přemýšlel, analyzoval a došel jsem k tomu, že půjdu na kurz. Bylo to hlavně na základě jiné polohy ve vodě, která mi je příjemnější a pocitově rychlejší. Skutečná rychlost je zhruba stejná, jako u plavání dřív, ale počítám s tím, že bude časem vyšší.

Kurz se konal v Praze v hotelu Olšanka a byla to dopolední hodina teorie a hodina na bazénu, pak společný oběd a odpoledne to samé co dopoledne. Instruktory byli Tomáš a Maruška, účastníků bylo 8 a byli jsme rozděleni do dvou skupin - kraul vůbec nebo skoro vůbec a kraul jakžtakž. Já byl v té druhé. Účelem nebylo prsit se, kolik uplavu, ale učit se plavat jinak.


V rámci teorie nám Tomáš pustil záznamy několika závodů a ukázal nám některé prvky TP, používané závodníky. Nebo by se taky dalo říci, ukázal nám některé prvky plavecké techniky, které bere TP za vlastní. To je věc názoru a pro koho je TP nesmysl, stejně si vždycky něco najde. Před kurzem jsem myslel, že TP jen jiný systém výuky, který je více "user friendly" pro lidi, kteří neplavou od malička. Ale to trochu odlišný styl, i když pořád kraul. Prý bychom s TP asi nevyhráli sprint na 50 metrů, ale to mě netrápí. :) Dále jsem si v teoretické části ukazovali cvičení, která jsme pak prováděli v bazénu.

Jelikož mi Tomáš poslal DVD Kraul Snadno předem, nebylo toho pro mě moc nového. Spíše jsem si utřídil nabyté vědomosti a zkusil si cvičení pod odborným dohledem. Na kurzu jsme došli do lekce 4 na DVD a tamtéž jsem došel před kurzem sám. Byl jsem tam nejlepší, což nevím, jestli byla výhoda, protože zatímco ostatní se učili od začátku správně metodou TP, ve mě se pral (a pere) tradiční přístup a metoda TP. Jediné negativum bylo to, že jak jsme se věnovali jen cvičením, byla mi zima a pořád jsem chodil na malou. Naopak za obrovský přínos považuji to, že několikrát padla otázka: "Jak se přitom cítíte?". Plavat totiž ještě pár let plánuji a co si budeme povídat, když mám pořád vstávat ráno a chodit plavat, je pro mě podstatné, aby mě to aspoň trochu bavilo a ne jen, abych měl pocit dobře odvedené práce až po tréninku .

No a ty dvě židle z titulku znamenají to, že oba přístupy (klasický a TP) mají svoje pro a proti a oba budu praktikovat. U toho klasického nejde ani tak o přístup, jako to, že kdybych tak neplaval ani trochu, tak přijdu o kondici, kterou technickými cvičeními a technickým plavání metodou TP neudržím. A kondice ve vodě se mi ztrácí hrozně rychle. Metoda TP sice říká, že počáteční nízká rychlost je bohatě vyvážena získanou efektivitou a tedy postupně i vyšší rychlostí, ale já se obávám toho, že bych to nestihl do závodů natrénovat tak dobře, aby se to stihlo projevit.

No a výhody TP už zmíněny byly - větší uvolněnost, příjemnější pocit a přeci jen o něco větší těšení se ráno do bazénu. Navíc to považuji za styl, kterým se dá plavat do vyššího věku.

Takže jsem se s trenérem domluvil, že ze 4 tréninkových jednotek týdně uděláme 2 klasické, jak byly dosud a 2 budu trénovat totální plavání. Je to sice takový prasopes, ale myslím, že by to mohlo fungovat. Michal není vyloženě proti a Tomáš to nedoporučuje, ale zkusím to a uvidíme.

A pokud jste dočetli až sem, jako bonus přikládám poslení natočená videa ze včerejška. Ta hlava to tam furt kazí, ale už ne tolik. No a ta pravá ruka jde taky blbě. :)

Týden 2. - 8. 1.

Tento týden jsem začal v bazénu a zkoušel nové technické cvičení a to dotýkání se palcem pupíku. Moc mi to nešlo a přišla mi ta ruka celá taková vykloubená. Jinak byl motiv 4x100K a taky 25m s packama. Powerjóga byla s bolavými rameny náročnější, ale hlavně me začalo bolet levé rameno u kloubu (asi z toho plavání), tak jsem ho pak šetřil.
Po nedělních běžkách jsem jel večerní dvouhodinový spinning opravdu volně a právě proto mi to vůbec neutíkalo. Říkal jsem si, že se na to vyprdnu, ale taky jsem si říkal, že to je jediný kruhový pohyb nohou za týden a že bych si ubírat neměl. Mé lepší tréninkové já zvítězilo, ale byl to boj. A ještě k tomu kolegovi vedle mě ukrutně smrděly nášlapné sandály. Takže na instruktorovo "Měli byste už cítit zátěž." jsem si pomyslel jen "Cítím jen smrad". :)

V úterý jsem jen plaval a kvůli ramenu jen volně, takže to bylo jen 2,2km. Ve středu jsem šel na dráhu běhat 2x4km po 4:20. Ale během první čtyřky jsem kalibroval Foot Pod, tak to bylo trochu rychlejší (4:11/min/km), aby to nebylo náhodou pomalejší. :) Druhá čtyřka už byla rovnoměrná (4:10min/km). Večer doma ještě trochu cvičení na posílení středu těla.

Na čtvrtek jsem měli s kamarádem domluvené běžky a i když dost pršelo a nahoře tedy snžilo, tak jsem nepočítal s tím, že bychom to zrušili. On naštěstí taky ne a že to nevypadá dobře jsme zjistili až na Nové louce, kde byly všude závěje a nikde žádná stopa. Tak jsme to odpískali a jeli dolů do Bedřichova. Při cestě dolů hlásili v rádiu, že dnes bude největrnější den s vichřicí a na horách s orkánem. Už jsem Zuzce psal, že se vracíme a v tom jsme uviděli rolby, jak se chystají na trať. Po krátké bojové poradě a mém dotazu na řidiče rolby, kudy pojedou jsme se rozhodli vyjet. Nakonec ani moc vítr nefoukal (jen na větrných hůrkách typu Krásná Máří a na jiných exponovaných místech).
Vyjeli jsme za rolbou, ale když na Hřebínku měla přestávku a já se kousek vrátil, aby mi nebyla zima, tak jsem koukal, že už moje stopy skoro zapadly. Jet první v čersté stopě je bezva. A koukat na zem na upravený manšestr a bruslit ze strany na stranu je docela psycho. :-) Sněžilo opravdu docela dost. Dojeli jsme na Knajpu a zpátky jeli stejnou cestou. To už bylo sněhu ještě víc a místy se nedalo ani pořádně bruslit. Někde za Krásnou Máří to Milošovi přestalo jet (z Knajpy jsme jeli víceméně spolu - on mi ujížděl do kopce a já jemu z kopce) a strašně se mu lepil sníh na lyže. Tak jsem mu držel lyže a on hrotem hůlky seškrabával vosk. Povedlo se a pak mu to už trochu jelo. Na parkovišti u auta jsem při ometání otevřel dveře a spadlo tam trochu sněhu a pak jsem si ještě málem přivřel hlavu do kufru (jak na něm byl sníh, tak se po otevření zase vrátil dolů). A jak bylo více sněhu, dvakrát jsem spadl a druhý den mě bolelo koleno. Takže vydařený trénink. :)

V pátek ráno plavání s hlavním motivem 6x200K/mezi 30" časy o cca 5 vteřin horší než v loni lednu. Tak doufám, že to je unavenýma rukama z běžek a vlnama z vedlejší dráhy a ne horším plaváním jako takovým. To bych musel uznat, že na tom Majkově komixu něco je. :-)

V sobotu jsem byl v Praze na kurzu totálního plavání (bude report) a v neděli v Jakszycích na běžkách (je report). Jak se mi minulý víkend na běžkách a běhu povedl, tak stál tenhle za houby (běžky, ne kurz :)



A díky Majkovi za komix - díky němu jsem si přidal na blog obrázek a pokud máte dost odvahy a puštěný zvuk, můžete na něj zkusit kliknout. :-D

Jakuzsyce - nikdy více

No možná se tam ještě někdy podívám, ale rozhodně to nebyla láska na první pohled. S vidinou skvělého poježdění získanou ze čtení zkušeností ostatních jsem se těšil a docela mě to zklamalo. Všichni říkají, jak se tam dá jezdit celý den a skoro nikoho nepotkáte a že tam jsou kopce i rovinaté trasy.

v Harrachově

Jel jsem vlakem do Harrachova a kopec od nádraží jsem šel ještě pěšky. Pak jsem se napojil na trasu z oficiální mapky. Ale protože nebyla projetá, trápil jsem se v zapadané stopě další skoro 4 kilometry. Pak jsem narazil na širokou stopu, kde se už bruslit dalo a po chvilce dojel do Jakuszyc. Odtamtud jsem se vydal oklikou na Orle. Ukazatelé tam jsou hustě umístěné a vlastně se nedá zabloudit. Po cestě bylo pár odboček, ale všechny vedou ven z této sítě tras, tak jsem zůstal na trase do Orle. Tam jsem dorazil a hledal, kudy se obloukem po jiné trase vrátit zpět do Jakuszyc. A jediná cesta, kterou jsem viděl, byla jen pro klasiku a vlastně ani to ne, protože to byla jen taková uhlazená asi metr široká stopa.

Vydal jsem s tedy zpátky stejnou cestou jakou jsem přijel. Davy lidí neřídly a tak to byl docela opruz. Ono když se nedá ujet ani 200m v kuse, aniž by se člověk musel někomu vyhýbat, tak nic moc. Navíc do kopce jsem potkával lyžaře klasiky, kteří místo aby jeli v prázdné stopě jeli uprostřed a nebylo jich málo. Na jednom rozcestí jsem si nebyl jistý, jestli jsem tamtudy jel předtím, ale stejně bylo uzavřené kvůli závodům psích spřežení. Tak jsem to otočil zpět na Orle, tam jsem objevil cestu vedoucí do Tanvaldu tak jsem to po ní zkusil. Po chvíli jsem z ní musel sjet, abych se dostal k nádraží, takže zase hlubokým sněhem turistika.

Takže když to shrnu, tak kopce tam jsou větší než v Jizerkách (větší převýšení na stejný počet kilometrů), což by tak nevadilo, i když jsem se těšil na pořádnou porci kilometrů. Lidí kvanta a i kdyby jich bylo o třetinu míň, pořád by to bylo o dost víc než v Jizerkách. Možná, kdyby se nekonaly ty závody a kdyby nebyla zrovna Jizerská padesátka, tak by to bylo lepší. Tras možná hromady, ale ne na bruslení a hlavně, je to malé. Opravdu malé. Když jsem poprvé koukl na tu mapku, myslel jsem, že je ten největší okruh cca 30km a ne nějakých ušmudlaných 12 km a spojnice Orle a Jakuszyce jen necelé 4 km. Oficiální informace hovoří o stovce kilometrů tratí a tak by mě moc zajímalo, kde to nabrali.

Vím, že si to tam spousta lidí chválí, ale asi jsem byl v jiných Jakuszycích. :) Každopádně jednu šanci tomu ještě dám, příště snad bez závodů.

EDIT: Tak podle komentářů i reakci na bike fóru jsem si jen vybral špatný den a směr. :)

2011 - zhodnocení a souhrny

Zhodnocení sezóny do podzimu jsem už psal. Od té doby jsem běžel jen jeden půlmaraton a jeden maraton a oba s osobákem, takže závody hodnotit už nebudu.

Alespoň tedy zhodnotím jednotlivé disciplíny. Za běh si dávám jedničku, protože se ze mě na jaře v Nymburce konečně stal běžec. :-) Jak vypadlo z trenéra při našem posledním společném tréninku, bylo načase. :-D Cílem na zimu je neztratit rychlost, takže budu přes zimu běhat tempáče na dráze.

Kolo za dvě. Přeci jen si pořád připadám víc jako běžec než cyklista. Cyklistika se od běhu liší hlavně tím, že samostatné závody nejezdím a ani mě to neláká. Plán na zimu je přežít spinning a kdyby bylo sucho a teplo, tak vyjet párkrát ven. Ale na běžkách to taky není špatné a to, co jsem loni ujel a byl jsem na hadry ujedu letos s prstem v nose. Ne, že bych skoro v každém kopci neodpočíval, ale i tak ujedu delší trasy a stejně rychle nebo rychleji než minulou sezónu.

Ale za kombinaci běh + kolo si dám zase jedničku. :-) Letos jsem se naučil jezdit trochu těžší převody a netočit nohama jako blázen a na závodech se mi to osvědčilo. Jen to chce nepřehnat a dobře zasolit. Ale zato pak na běh není oběhový systém tak unavený, jako kdybych točil 90 otáček celý závod. S tímhle asi nebudou všichni souhlasit, ale u mě opravdu vysoká kadence = vysoké tepy a to se pak odrazí na běhu. Oba způsoby vyzkoušené (závody 2010 x Mammothman a Doksyman) a to, co bylo zprvu jen teorií, jsem si potvrdil. Loni jsem víc točil a na běhu mě píchalo a tepy na běhu byly nízké (= únava). Nízkou kadencí myslím kolem 80.

Kombinace běh + kolo za tři. na Krušnomanovi v pohodě, ale v Příbrami jsem vybouchl a měl křeče na kole hned od začátku i přes důkladné zasolení. Takže to bude chtít před duatlony tyhle přechody párkrát zkusit.

Koho by zajímalo rozdělení kola, tak nejvíc jsem najezdil na Kuotě (2 697 km), na Šírerovi 2 111 km, na biku 1 338 km a na spinningu 685 km. U spinu beru 1h = 25km.

A nakonec popelka - plavání. Myslím, že to jde sice ztuha, ale jde to. Začal jsem víc plavat, byl jsem na kempu s etriatlonem, časy jsou o trochu lepší a hlavně mě to i víc baví, protože už pocitově plavu lépe a tolik se nemotám. Velké díky patří Tomášovi Vojtěchovskému a jeho Totálnímu plavání, ke kterému jsem byl ze začátku docela skeptický, ale zkusil jsem a nelituji toho. Tuhle sobotu jdu ještě na kurz a i když nečekám, že mě to okamžitě zrychlí, čekám, že se naučím plavat ještě ekonomičtěji a to by mě postupem času zrychlit mělo. Vlastně ne mělo, ale MUSÍ! :-))

A nezbytná tabulečka. :)

Týden 26. 12 - 1. 1. - Radost :-)

Tak a je tu přehled posledního tréninkového týdne roku 2011. A abych si nekazil pěkný konec příspěvku, napíšu to špatné hned na začátek. :-) Přihlásil jsem se na páteční noční závod na běžkách, ale pak jsem na něj nešel, protože byl špatný sníh, čekal bych hodinu a půl na start, po závodě bych musel pěšky až dolů pod Jizerky na tramvaj, bolela mě ramena, možná by mě ani nepustili do druhého kola a našla by se určitě i spousta dalších výmluv. Prostě jsem vyměkl. :)

Tak a teď už ta pozitiva a sociální jistoty. V pondělí jsem dal jen posilovnu a vyplavání, v úterý plavčo a odpoledne běžky. Bylo to mokré a vůbec to nejelo.

Ve středu výživný trénink s Michalem ve Varnsdorfu. Nejdřív dvě trojky na dráze po 3:58 a 4:03. Tam se mi líbilo, že jsem nemusel sledovat tempo, jen se držel Michala. Na posledních 1400m jsem už běžel kousek a pak kus za ním, ale byl to pěkný trénink. Pak hned na bazén a motiv 2x(300K, 2x150K, 3x100K, 6x50K). Něco z toho s piškotem. Nějak mi to po těch běžkách neplavalo, ale i tak jsem měl první stovku za 1:40 a druhou za 1:41 (obvykle kolem 1:50). Ale ani tento nezvratný důkaz, že je malý bazén rychlejší, trenéra nepřesvědčil, aby to uznal. :-D Plavalo se pěkně, protože vysvitlo sluníčko. Ale asi dvakrát jsem si málem urazil ruku o schůdky.

Ve čtvrtek jsem dal volně spin a masáž. To jsem ještě se závodem počítal. V pátek ráno plavčo a odpoledne lehký klus se Zuzkou na dorovnání kilometrů za rok 2011. Padal mokrý sníh a samozřejmě tam i zpět proti nám. To už jsem závod odpískal a tak jsem šel na jógu a pak na spinning, kde jsem se nešetřil. Spin byl po józe takový zvláštní - asi jako po pivu, ale pak jsem to rozjel a bylo to dobré.

A teď to přijde. :) V sobotu ráno jsme jeli autem na Šámalku (xchata na Nové Louce v Jizerkách) a protože připadl nový sníh, mrzlo a měl jsem skoro čerstvě naparafínováno, jelo to jak z praku (bohužel ne do kopce) a místo plánovaných cca 30km jsem ujel 38,5km. Tolik jsem neujel ani loni (nejvíc 35km v Krkonoších) a to je teprve prosinec. Takže jestli vydrží sníh, dám letos i padesátku bruslením. Z Knajpy na Smědavu je to skoro celé z mírného kopce, tak jsem ruce šetřil a jen odšlapoval a jelo to skvěle. To odšlapování z mírného kopečka mě na bruslení baví snad nejvíc. Dobré to bylo taky na Šámalce po dojezdu. Rozhovor s číšníkem aneb těžký život vegetariána:

Já: "Dáme si dvě hrachovky."
Č: "Hrachovky došly, poslední dvě mi vyfoukl kolega."
Já: "Tak co máte?"
Č: "Boršč."
Já: "Hm, a něco jiného malého?"
Č: "Párek, klobásu, tlačenku a chleba se sádlem."
Já: "Hmm, tak si dám Tatranku."
Č: "Tatranky nemáme, jedině Fidorku."
Já: "Tak Fidorku."

Doma jsem se zahřál a prohřál v infrasauně a byl jsem spokojený. Zuzka byla pryč, tak jsem si uvařil tu hrachovku (shodou okolností jsem ráno namočil hrách, protože jsem nedávno zjistil, že je hrachovka rychlá, levná, zdravá a vydatná) a těšil se na Silvestra.

Silvestra jsme strávili u bráchy s ještě jedním párem a bylo to prima. Povídali jsme si, na půlnoc jsme šli do lesíka na vyhlídku a pak koukali na videoklipy a kecali. Spát jsme šli nějak po třetí hodině a tak jsem počítal, že budu vstával kolem deváté. Ale nějak se mi ráno nechtělo z postele a vstal jsem až v jedenáct. Bylo teplo, nepršelo, tak jsem se oblékl a vyrazil na novoroční běh. Bez konkrétního plánu, jen s ujasněným směrem běhu jsem proběhl Libercem a postupně i Mníškem, Novou Vsí a pak před Chrastavou jsem se rozhodoval, kudy dál. Lesem přes Bedřichovku by to bylo sice lesem, ale i bahnem a bylo by to zbytečně krátké. Tak jsem to vzal po silnici. V Machníně začalo pršet a já vždycky v dešti běžím rychleji, tak jsem si zmáčkl mezičas a vzpomněl si na Honzu 12. Mezičas totiž byl: 123:45. To nemůže být náhoda. :) Z pohodového běhu jsem přešel na takový pomalejší tempový běh a dal necelých 6km po 4:52 a pak domů výklus. Celkem to bylo pěkných 32 kilometrů. Doma zase hop do sauny a pak jsem si se Zuzkou pustili Tajemství staré bambitky (díky Lencečlence za tip). Večer ještě gumy.

A ještě tabulka za celý prosinec. Na první pohled by se mohlo zdát, že tabulka doprava a dolů řídne, ale to je opravdu jen zdání. :-) Ona totiž opticky řídne, ale díky běžkám se tréninkově zahušťuje. :-D


A ještě graf celého roku. Na sOcketku a její multigrafy to nemá, ale mně to stačí. :)