Ein Mischung

Hned v úvodu se pochlubím vydlabanou mističkou. Je to kusu suchého březového špalku a je taková celá nakřivo, ale Páju napadlo, že bychom ji mohli používat jako slánku. :-)

Protože jsem o víkendu zjistil, že roste medvědí česnek, vydal jsem se hned v úterý na jeho sběr. Bohužel ho bylo na dostupných místech ještě málo, ale za potokem spousty. Jenže jak ten potok překonat? Před zjištěním bohatosti naleziště jsem si do potoka naházel kameny a vytvořil tak ostrůvek. Ale pak, když jsem šel najisto, už to bylo horší a musel jsem skočit na kluzký kámen tak, abych si, pokud možno, nenamočil boty. To se mi povedlo a tak jsem si je namočil až cestou zpět obtěžkán úlovkem. Ale tentokrát jsem to nepřeháněl, protože jsme pesta stejně spoustu rozdali a ještě máme trochu z loňska. A taky začalo pršet.

divoká bystřina 

návrat s úlovkem 

úlovek 

V úterý a ve čtvrtek jsem byl běhat. Ehm, klusat. :-) Dvouměsíční pohybová přestávka přinesla své "ovoce". Mé pocity vystihuje tato fotka. :) Ba ne, tak hrozné to zase nebylo. První běh byl kolem přehrady po rovině a druhý jsem si hlídal tepy a kopce jsem chodil. Ale do fotky buřtíka pořízené kdysi na desítce v Sosnové nemám daleko.

na běhu 

V sobotu jsme šli na krátký výlet do lesa a jako zásadní problém se ukázala absence něčeho na opékání. Pivo by taky bodlo, ale řídil jsem. Navštívili jsme bývalou trempskou osadu Černý Numa, kde jsou stále patrné stopy po spaní. Baví mě "batoning", což je štípání dříví nožem. Ač to vypadá prasácky, nůž se skoro neničí, protože po prvním naštípnutí už je dřevo roztahováno stranami čepele. A protože bylo všechno vlhké, pomohli jsme si zase Ikea vařičem.

batoning

Hoří...

... a hřeje :-)

V neděli odpoledne plánoval vyrazit směrem na Ralsko vlakem a pak po vlastní ose. Ale den se krátil a tak jsem vzal zavděk vlakem do Varnsdorfu, který jel o dost dříve. Z Varnsdorfu jsem pak dojel až domů. Ale jen proto, že se mi nechtělo dlouho čekat na vlak.

Cestou jsem měl zpočátku po pravé straně Zittauer Gebirge a později Ještědský hřeben. Kešky jsem našel jen dvě, protože se mi nechtělo jezdit cik cak, když jsou ještě studené večery.

kdesi za Großschönau

Kurort Jonsdorf 

relax u Hartau

Roimund

Tak nám zima prchá z hor a je tedy čas oprášit koloběžku i tady u nás na Liberecku. Tento týden jsem vyjel až ve čtvrtek, protože mě bolelo celé (skoro) tělo z Brandýsa. Ve čtvrtek ráno jsem se vydal zjistit dvě indicie na jednu keš a pěkně se při tom projel. Pak alou do práce.

V pátek po práci jsem vyjel směrem na Hodkovice pro nový blatník jako náhradu za ulomený. Reklamace byla pohodová i bez dokladu. Pak spadlo pár kapek, ale nerozpršelo se a tak jsem ještě kousek popojel. Ale protože jsem  podcenil přípravu a nevzal si nic sladkého, měl jsem ke konci docela hlaďák. Když jsem dojel do Rychnova, zbývalo do odjezdu vlaku ještě dost času, tak jsem si v lese zahrál na harmoniku. 

výhled od Záskalí

 hudly hudly. :)

Sobotu jsem celou strávil na brigádě, ale stejně bylo hnusně. Ale na neděli jsem si připravil bezva plán obnášející kešky, výšlap, ohýnek, harmoniku a test klobouku a ponča, co jsem dostal od Páji k Vánocům. Všechno se povedlo, jen ten ohýnek mi dal zase zabrat. Sice jsem si pilkou uřízl suchou větev na menší kousky a ty pak štípal, ale stejně docela dlouho trvalo, než jsem oheň pořádně rozfoukal. Do toho začalo trochu krápat, tak už jsem skoro házel flintu do žita, ale nakonec se to rozhořelo a já to mohl oslavit pivkem. Ve studeném lese bych ho po nemoci nechlemtal, ale u ohýnku, to je jiná. :-) A myslel jsem přitom samozřejmě na ITB. :-)´Ale musím se pochválit - práci s troudem a křesadlem už zvládám na jedničku.

cestou na nádraží

 po výšlapu prvního krpálu

bývalý muniční sklad 

březová alej uprostřed lesa 

Nejdřív mi to připomínalo murénu, pak ... :-D 

sova Kukula

Todtův kříž 

Setonova studánka

veganská svačina u studánky

(bukvice a medvědí česnek)

plantáže

lavička na Dlouhé hoře 

mezi buky :) 

Roimund

(víc tam toho opravdu není :-) 

hoří kůra

hoří dřevo

zátiší I.

Než se mi ohýnek rozhořel, bál jsem se, že to budu muset zabalit, protože zmoknout jsem nechtěl a zničit si nové pončo ohněm taky ne. Stačilo, že mi málem chytl klobouk a obočí při rozfoukávání ohně. :-) Ale pak se to nějak vzchopilo a byl čas i na harmoniku. Pončo nemá chybu. Sice mi pršelo na rukávy, ale ruce jsem si mohl schovat a měl jsem nepromokavou bundu. Do kapes jsem se v pohodě dostal a tak jsem si i cestu v dešti na nádraží užil. Cestou jsem ještě našel jednu keš, takže celkem 7. A jednu dokonce náhodou. jdu mimo cestu, koukám kolem a vidím "podezřelou" budku. A ona opravdu keš. :-)

 test ponča :-)

zátiší II. 

Balím a valím.

jediná osoba, co jsem potkal 

mapka

(šel jsem po směru hodinových ručiček)

Co jíst mimo civilizaci?

Tento příspěvek je i pro všežravce, i když to tak nevypadá. :-)

Jako příznivec pojídání rostlin často řeším, co si dám v restauraci někde na výletě, v hospodě na vodě, co s sebou pod stan a tak. Klasikou skoro všude jsou hranolky. Ale když jste na vodě čtvrtý den, raději zůstanete u toho piva. Máme už s Pájou vychytaná jídla, co nám oběma chutnají (třeba chilli guláš s česnekem z pytlíku), ale není jich moc. A tak jsem se pídil a našel Manu a hotovky, co stačí jen ohřát. Momentálně jsem lehce deformovaný z dokončování disertace a tak mě hned napadlo udělat na obojí SWOT analýzu a USE CASE diagramy, ale raději zůstanu u slovního popisu. :-)

MANA

Je to prášek, který po smíchání s vodou nahradí jídlo. Malé množství prášku a vody malé, velké velké. Nic víc, nic míň. Sám bych si to asi nekoupil, ale mamka o tom uvažovala, tak jsme to zkusili napůl. Zatím jsem to měl jen dvakrát, ale opravdu to zasytí a je to lehké (na delší výlet se to hodí). A chuťově s nádechem vanilky a skořice. Chutnalo mi to. Teď mají novinku - drink. Aneb připlaťte si za další neekologický obal a za to, že to smícháme za vás. O hmotnosti ani nemluvě. Mým favoritem je prášek.

JEZHNED a ORIENT-FOOD

Stránky pěkné, jídla veganská, vše super. Píšou dvě porce v balení. Paráda, to se na výletě pořádně nadlábnu. No, je to trochu jinak.

Je to moc dobré, to ano. Ale je to jedna pidiporcička. Navíc všechna jídla (zkoušel jsem pět) chutnají skoro stejně. To by mi tak nevadilo. Ale to množství ano. Sice píšou i hmotnost v gramech, ale když jsem viděl dvě porce, na gramy už jsem nekoukal. No a korunu tomu dává fakt, že po vyhledání názvu jídla googlem najdete to samé, jen v jiné krabičce nebo bez ní, o třetinu levněji (týká se jen Jezhned). Třeba tady.

 první testované jídlo

 složení ok

Ale množství pro trpaslíka.

poslední test

Na jednu porci díky rýži ok (ale měly být dvě).

EXPRESS MENU

Z jejich nabídky mám vyzkoušené zatím jen dvě polévky - bramboračky a rajskou s rýží. Zato ty porce jsou opravdu pro dva (bramboračka ideální s chlebem) a nebo jedna mega porce pro jednoho, co potřebuje nabrat síly po zátěži. No a (asi) nově je těch veganských jídel mnohem více, takže je co zkoušet.

Hopsa hejsa

Po dlouhé době jsem se někam podíval a to hlavně proto, že jsem byl marod a taky dodělávám disertaci. Mimochodem, nejradši bych psal "dizertaci", ale všude se to uvádí postaru, tak nesmím "rušit akademické kruhy". :-) Ještě před fotkami z Brandýsa se pochlubím druhým letošním venkovním ohýnkem. Na koloběžce jsem dojel do lesa, udělal si ohýnek pod malým převisem, chvilku se ohřál, připálil si botu a jel domů. Večer jsme byli na bezva retro plese, kde visely na zdech nástěnky s upravenými budovatelskými nápisy. Honza 12 by měl radost. :-)

peču nohy

A ples:

Vydržaj pijonér

(byla to brnkačka, asi nechtěli, aby tam někomu klekla pumpa :-)

nástěnky

A minulý víkend hrála Pája s kapelou v Brandýse a poprosila mě o odvoz a doprovod. Tak jsem si naplánoval trasy na koloběžce, odlov kešek a pěkné počasí a jelo se. Víkend se vydařil na jedničku a líbil se mi program Festivalu Tajemství zaniklých řemesel. Pěkně jsem si popovídal s jedním řezbářem o práci se dřevem a jeho sušení, vyzkoušel si několik netradičních hudebních nástrojů a večer se s Pájou zúčastnil středověké veselice.

V sobotu jsem se vydal po pravém přehu Labe proti proudu cestou necestou až k Labi a pak podél něj s větrem v zádech do Brandýsa. Cestou jsem se stavil na první letošní koloběžkové pivo.

 u Labe

 soutok Jizery a Labe

svačinka u Labe 

první pivko 

A praskl mi blatník. Asi velké teplotní rozdíly.

Noc byla náročná, protože jsme spali ve společné místnosti s dalšími asi 20 lidmi a minimálně polovina z nich chrápala. Já asi ve dvě ráno zabral, ale Pája chudák ne a ráno byla jako zombík. Špunty do uší jsme měli oba, ale moc nepomohly. Tak jsme šli asi v sedm ráno na zdravotní procházku podél Labe a zpět. Porom jsem ji odevzdal kapele a jel zase na kešky. Tentokrát jsem nejel tak hezkou krajinou, ale zase jsem měl ulovil pět Earth keší, které na pěkných místech byly. Byl jsem i v Jenštejně, ale Pavla Marka jsem nepotkal. :-) Docela foukal vítr, ale naučil jsem se jezdit šikmo, abych měl co nejmenší plochu a když není vítr přímo proti, docela to funguje. Ještě vymyslet nějakou plachtu. :-))

 zámek ráno

 hezky provedená keš

parkoviště vojenské techniky 

 vrch Kuchyňka

sněženky 

bledule :-)

skalní most ve Vinoři