Únor

Deštivý únor byl spíše ve znamení výletů. Na chatě máme zahradu rozmoklou a když jsem předevčírem dělal záhonek, druhý den ráno byla polovina zatopená. :-D Nicméně jsem se letos dostal konečně na běžky - poprvé s kolegou a podruhé sám. V obou případech byl sníh mokrý a teplota kolem nuly, ale lepší než sedět doma. :-) Naopak na zimní vandr jsem se nevykopal. Ale nějaký jarní třeba stihnu. Když nebude pršet. :-)

Jeden z kratších výletů nás zavedl k Chřibským vodopádům. Jsou to takové menší vodopády, ale docela pěkné. Do Chřibské jsem si jel vyzvednout knížku Pověsti Lužických hor, ale tedy nic moc. Některé pověsti vypadají, jako by si je autorka sama vymyslela a některé nejsou ani pověsti. Tak nám knížka zdobí chatičku. :-)

vodopád u Chřibské

bývalý dělostřelecký terč

Druhý výlet byl delší a s více panoramaty. Z Mezní louky jsme se pěšky vydali po červené směrem k Pravčické bráně, ke které jsme ale dojít neplánovali. Jen se tak projít po vrstevnici s výhledy. Bylo to moc hezké. Jen škoda těch všudypřítomných vyvrácených smrků.

Pravčická brána

Poslední delší běh byl po Koglerově stezce. Měl jsem v plánu ji běžet celou, ale protože jsem to špatně odhadl, vyběhl ekologicky ze zahrady, místo abych si popojel autem na start v Krásné Lípě, tak mi pak těch 5 km chybělo a navíc se šeřilo. Ale i tak pěkný běh a druhý den jsem z něj byl na hadry (29 km).

Krásná Lípa

Pěticestí

Kyjov

Kyjovský hrádek

Vlčí hora

Další týden jsme šli v sobotu na výlet z Kyjova na Kamennou horku a potom přes Vápenný vrch zpět. Samé bláto, ale bylo hezky modro, tak nám to nevadilo. V neděli jsme šli na krátkou procházku po okolí Sněžné, prozkoumat rybník Šiml a oklikou zpět. Cestou jsme objevili podivnou rostlinu podobnou rododendronu a on to opravdu rododendron byl. Jen jiný druh, než je obvykle v zahradách. Rozlezl se do lesa z místního arboreta.

sobota

ryník Šiml

Rododendron (Rododendron Maximum)

kostel ve Sněžné

Také proběhla další otužovací akce na Jeřici, kam jsem si tentokrát vzal ježdík a dobře jsem udělal. Musel jsem si sice nejdřív odstranit z cesty pár větví, ale stálo to za to. Jen po dojezdu to vypadalo, že se topím, protože mi voda cákla do pusy a nemohl jsem se chvíli nadechnout. :-)

Minulý víkend byl plánovaný na poslední chvíli. Chtěl jsem Páju odvézt na hraní do Brandýsa a pokračovat na koloběžce na Kutnou Horu, někde tam přespat a druhý den zpět. Ale počasí tomu nepřálo, tak jsem místo toho zamířil opět na zahradu. :-D V sobotu jsem si zase hrál na Mičurina a v neděli jel na výlet na koloběžce. "Jel" jsem ale jen část trasy. Občas jsem nosil koloběžku po skalách nahoru a dolů, protože jsem si trasu naplánoval na mapy.cz jako cyklo - mtb a to byla chyba. Dalo to celkem něco málo přes 50 km, ale úplně mi to stačilo. :-)

 Zadní Doubice

Ze zahrádky

potopa v záhonu